1. Co se migrační reformou mění?

Zavádí se pořádek do přijímání migrantů na hranicích Evropské unie. Všichni musí být řádně evidováni, včetně otisků prstů. Už na hranicích budou umístěni do detencí, tedy jakési mírné formy vězení, kde budou rozřazeni na ty, kteří jsou bez šance získat azyl a budou okamžitě vráceni, a na ty, kde se bude pokračovat v řízení o azyl. Zavádí se povinná solidarita mezi státy EU s těmi migrací nejpostiženějšími, ale v různých formách, včetně technické a finanční.

2. Bude muset Česká republika přijímat žadatele o azyl?

Z reformy nevyplývá povinnost přijmout na své území žadatele o azyl z jiného státu. Polský, jinak velmi proevropský, premiér Donald Tusk zcela vyloučil, že by Polsko někdy souhlasilo s přemístěním migrantů na své území z jiných států Unie. Česká republika ale podobně jako všechny další státy EU bude muset se zeměmi masivně postiženími příchodem žadatelů o azyl projevit solidaritu. Finanční, materiální nebo personální, tedy vysláním úředníků nebo třeba právě přijetím žadatelů o azyl.

Premiér Petr Fiala se v debatě Deníku vyjádřil k migračnímu paktu:

Zdroj: Deník

Finanční příspěvek zemi, jejíhož žadatele o azyl odmítne daný stát přijmout, byl stanoven na 22 tisíc euro, tedy asi půl miliónu korun. Může ho ale nahradit například i vyslání českých policistů, diplomatů a úředníků do postižené země. Česká republika a další země východní Evropy, které pečují o statisíce ukrajinských válečných běženců, jsou z této povinnosti zatím vyňaty.

3. Znamená migrační reforma přitvrzení pro nelegální migranty?

Velmi výrazně. Žadatelé budou umístěni nejdříve do detenčních táborů, tedy zařízení vězeňského typu, kde budou odděleni oprávnění žadatelé od ekonomických migrantů. Řízení se výrazně zrychlí a sníží se možnosti průtahů. Migranty, kteří budou vyhodnoceni jako bez šance na získání azylu či dočasné ochrany, odvezou do zemí jejich původu. Zlepšit se má také ostraha vnější hranice EU ve spolupráci se zeměmi jako Tunisko, Egypt nebo Turecko.

4. Přináší Česku migrační pakt nějaké výhody?

Minulé roky ukázaly, že i Česko může být postiženo migrační vlnou. Na počátku války na Ukrajině Českou republiku zachránila mimořádná dohoda Unie o rozdělení starosti o ukrajinské běžence. Nebyla ale jasně stanovena finanční a jiná pomoc nejvíce zasaženým státům. Nyní by při obdobné situaci mohlo po přijetí migrační reformy Česko od jiných zemí EU žádat povinné převzetí části ukrajinských uprchlíků, technickou pomoc nebo onen příspěvek půl miliónu korun na jednoho nepřemístěného běžence z Ukrajiny.

5. Vyjednala reformu česká vláda v době předsednictví a podpořili ji čeští europoslanci?

Česká republika vyjednala a souhlasila s reformou EU na úrovní států. Definitivní verze ale vznikla až v době, kdy Česko už Unii nepředsedalo, a to v rámci vyjednávání s Evropským parlamentem už za předsednictví Švédska a Španělska a nyní Belgie. Definitivní verze se od té vyjednané českou vládou s členskými státy EU liší a České republice už nevyhovuje.

Obavy z africké migrace jsou podle odborníka oprávněné:

Migranti na italském ostrově Lampedusa, ilustrační foto.
Expert: Obavy z africké migrace? Oprávněné. V Německu posiluje krajní pravice

Protože se však reforma přijímala většinovým hlasováním, byla na úrovni členských států přijata a ve středu ji schválil Evropský parlament.

Hlasovalo se o všech deseti bodech zvlášť a mnozí čeští europoslanci hlasovali u různých bodů různě. Pro všechna ustanovení hlasovala podle ČTK pouze Radka Maxová, bývalá místopředsedkyně a europoslankyně hnutí ANO, dnes zastupující ČSSD. Reforma byla ale většinou hlasů ve všech bodech v Evropském parlamentu přijata.

6. Kdo může být s migračním paktem nejvíce spokojen? Jižní státy, Německo, nebo střední Evropa?

Spokojen není nikdo, jde o tvrdě vyjednaný kompromis. Je to vidět i na hlasování v Evropském parlamentu, kdy proti migrační reformě hlasovali jak tvrdí odpůrci migrace, tak příznivci lidštějšího zacházení se žadateli o azyl. Vítězem není nikdo. Jde pouze  o posun, který trochu zlepší stávající neudržitelnou situaci, nikoli o zásadní řešení problémů.

Evropa v souvislostech

Evropa v souvislostechEvropa v souvislostechZdroj: se svolením EU

Projekt byl spolufinancován Evropskou unií v rámci subvenčního programu Evropského parlamentu v oblasti komunikace. Evropský parlament se nepodílel na jeho přípravě a nenese žádnou odpovědnost za informaci, informace nebo stanoviska vyjádřená v rámci projektu, ani jimi není vázán, neboť za ně v souladu s příslušným právem odpovídají pouze autoři, oslovené osoby, vydavatelé nebo vysílatelé programu. Evropský parlament nemůže být činěn odpovědným ani za přímé nebo nepřímé škody, které mohou vzniknout při realizaci projektu.