EP řeší nyní cíle v oblasti emisí CO2. Budeme při jejich snižování zrychlovat, nebo zpomalovat?
Pařížská klimatická dohoda, kvůli které to celé děláme, abychom chránili klima této planety, říká, jak velké množství emisí můžeme ještě vypustit. Trik je v tom, že si obvykle předepisujeme roční emise. Pokud na začátku vypouštíme hodně a pak bychom to chtěli dohnat, budeme muset snižování emisí podstatně urychlit. A to se nám bohužel stalo. Dohoda z roku 2020, kterou podepsala i Česká republika, tehdy ještě slovy předsedy Andreje Babiše říká, že máme snížit emise o 55 procent do roku 2030. Z toho vyplývá, že budeme muset snižovat emise podstatně rychleji, protože většinu limitu už jsme vypustili.

To znamená, že nás tedy čeká ještě další urychlování snižování emisí
Vypadá to, že bohužel budeme muset výrazně zrychlit. Začátek s pomalým rozjezdem nebude stačit, abychom klima planety dokázali udržet v přijatelných mezích.

Poslanci Evropského parlamentu v minulých dnech schválili emisní normu Euro 7. A to v mírnější podobě, než původně navrhovala Evropská komise
Co vše změní nová norma Euro 7: Měřit se budou i emise pneumatik či brzd

Při projednávání tohoto tématu se hovořilo o dalším snížení emise až o 90 procent. Je to vůbec reálné?
Ono se mluví o 90 procentech oproti roku 1990. Tedy oproti době, kdy veškerá výroba elektřiny probíhala spalováním uhlí. Což je ta nejšpinavější možná výroba. Vůči tomu jsme se dostali dolů o nějakých 40 procent. My jsme tak už velkou část cíle pro tuto dekádu splnili. Nástroje pro to určitě jsou. Stačí nahrazovat spalování uhlí ekologičtějšími cestami a emise klesají poměrně rychle. Nástrojem můžou být obnovitelné zdroje i jaderná energie.

Možnost budování dalších jaderných zdrojů se v ČR diskutuje. Hovoří se až o čtyřech blocích. Jaký je podle vás postoj k těmto plánům?
Bavíme-li se o tom, co stihneme do roku 2040, když teď začneme, možná v roce 2040 ty jaderné elektrárny ostrým tempem budou. Pokud jde o cenu, tam je to mnohem zajímavější otázka. A já nechci dávat vyjádření, protože nejsem obchodník s elektřinou. Nevím, jaká bude v roce 2040 cena elektřiny. Předpokládá-li někdo, že bude nad 200 eur za megawatthodinu, pak věřím, že se podobná investice může vyplatit. Jestli bude nižší, tak může být prodělečná. Ale já nejsem obchodník s elektřinou a rozhodně ne podnikatel s penězi českých daňových poplatníků.

Velkým tématem posledního jednání EU byly nové genomické techniky podobné šlechtění. Vy přitom překvapivě tvrdíte, že geneticky upravené potraviny v EU běžně konzumujeme…
Spousta lidí věří, že EU zakázala geneticky modifikované organismy, ale to není pravda. Vy je na trhu najdete. Má to ale nějaké podmínky. Musí se otestovat jejich toxicita, alergenicita a další. Musí to projít kontrolou ze strany evropské agentury pro kontrolu potravin. A má v tom slovo i EP, který může zavedení nějaké odrůdy vetovat. V principu to tedy lze, i když je to poměrně složité.

Ilustrační snímek
V novém Evropském parlamentu příští rok síla Česka poklesne. Posílí Slováci

Změna by tedy měla spočívat v tom, že pravidla se uvolní?
Ta zamýšlená úprava předpokládá, že by některé geneticky modifikované organismy, u nichž se předpokládá, že ta změna je malá a odpovídá tomu, co se děje přirozeně v přírodě, nemusely procházet dlouhým procesem schvalování. To je v zásadě dobrá myšlenka, když dobře definujeme, co je ta malá změna. A tam si myslím, že ten text není dobře nastaven, protože otevírá dveře změnám, které jsou dosti zásadní.

Už brzy Evropský parlament čekají volby. Nezmění zásadně jeho složení a nakonec i cíle?
Toho se toho trošku bojím. Nacionalistické strany rostou a může to být problém pro budoucí fungování EU. My jsme byli zvyklí, že EU byla schopná se fašistické agendě postavit. Teď by se nám mohlo stát, že získá v EP poměrně dominantní hlas a může chtít využívat EU jako nástroj pro prosazování svých myšlenek a své agendy.

Celý rozhovor si můžete pustit v podcastu a videopodcastu Evropa pro Čechy.

Zdroj: Deník/Marcel Moržol