Zmíněný pětiletý projekt stál téměř 37 milionů korun. Evropská unie v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání na něj přispěla částkou přesahující 31 milionů korun. Z toho 10 milionů stálo pořízení hmotnostního spektrometru.

Výzkumníci studovali složení a rozvoj střevní mikroflóry především u kuřat, okrajově u selat. „Kuřata se v komerční produkci líhnou bez kontaktu se slepicí. Proto sledujeme, jaké bakterie se za experimentálních podmínek přenášejí ze slepice na kuřata. Ty se snažíme získat, pomnožit a sestavovat z nich probiotické preparáty o přesně definovaném složení. Podobný přístup zkoušíme i u selat,“ uvedl doc. RNDr. Ivan Rychlík, Ph.D., který byl garantem projektu.

https://g.denik.cz/1/70/mmr-graf-listopad-2023.jpgZdroj: se svolením MMR

Cílem projektu bylo pochopit chování jednotlivých členů střevní mikroflóry a současně připravit reálné probiotické preparáty s unikátním složením.

„Vše směřovalo k tomu, aby naše výsledné koktejly se zdravými kulturami zvyšovaly odolnost kuřat před salmonelami. Pokud chovatelé použijí naše směsi k osídlení jednodenních kuřat, sníží se jim pravděpodobnost problémů s chorobnými bakteriemi. Přímo chovatele drůbeže salmonely netrápí, protože ta se u kuřat neprojevuje. Problém se objeví, až když se salmonela z produkce drůbeže dostane do potravinového řetězce a lidské populace,“ vysvětluje Ivan Rychlík.

Do Příkaz mířila dotace z fondů EU na projekt Zlepšení welfare skotu a telat:

Zemědělské družstvo Unčovice s podporou dotací z fondů EU vybudovalo nové zázemí pro chov telat
VIDEO: Dotace EU výrazně zlepšily podmínky chovu telat na Olomoucku

Nejvýhodnější je aplikovat preparát jednodenním kuřatům, přestože jej lze podat libovolné věkové kategorii. „Nejsnazší cesta je sprejováním zvířat v líhních, ale dá se podávat i pitnou vodou nebo krmivem na farmách,“ popisuje Ivan Rychlík. Výzkumníci nejprve aplikovali těmto vylíhlým kuřatům biologický materiál, v podstatě trus dospělých slepic. „Tím jsme jim předali celou mikroflóru dospělé slepice a sledovali jsme, jak se jednotlivé druhy bakterií u kuřat uchytí. V dalších pokusech jsme kuřatům aplikovali jednotlivé mikrobiální kultury, které jsme dopředu namnožili v laboratoři. Protože v trávicím traktu malých kurů se vyskytuje okolo 1000 různých bakterií, bylo těchto testů opravdu hodně,“ popisuje Ivan Rychlík.

Výzkum se prováděl v experimentálních stájích v areálu ústavu. Trus od slepic získávali z různých zdrojů, z farem od komerčních slepic, ale také od rozdílných plemen slepic z vyškovské zoologické zahrady či od drobných chovatelů. „Jednotlivé bakterie jsme mezi sebou kombinovali a následně aplikovali kuřatům. Pak jsme sledovali, zda se uchytily, nebo naopak neuchytily,“ vysvětluje vědecký pracovník.

V ČR se líhne 230 milionů kuřat

Proč se ve VÚVeL zaměřili právě na jednodenní kuřata, vysvětlil Ivan Rychlík: „Po prvních letech, kdy jsme se v problematice střevní mikroflóry drůbeže začínali orientovat, přišlo jasné uvědomění. Kuřata se líhnou v inkubátorech, což jinak nejde, protože by se nepokryly požadavky lidské populace na drůbeží produkty. Tam je však oddělen kontakt mezi kuřetem a slepicí. Je tu jen vejce, které se očistí, vydezinfikuje a za 3 týdny se z něj stane kuře.

„Pokud projde náš preparát schvalovacím řízením úspěšně, posune se do výroby. Věřím, že zkraje příštího roku si ho chovatelé budou moci koupit.“

Ivan Rychlík, vedoucí projektu

V ČR se takto vylíhne přes 230 milionů kuřat ročně, porazí se asi 130 milionů, zbytek jde na vývoz. Kvůli těmto vysokým číslům je v podvědomí lidí, že takto je to normální. Jenže kuře bylo v evoluci naprogramováno, aby se vylíhlo v hnízdě, v kontaktu se slepicí, a aby v prvních dnech zůstalo s rodičovským hejnem. Takže jsme ke kuřatům z inkubátoru přidali dospělou slepici a sledovali rozvoj střevní mikroflóry. Porovnali jsme kuřata bez a se slepicí – a rozdíly v jejich střevní mikroflóře byly obrovské. Tuto znalost jsme na začátku projektu měli a dál ji začali rozpracovávat a vyvíjet.“

https://g.denik.cz/1/c7/mmr-brno-vuvel-box.jpgZdroj: se svolením MMR

Nejpodstatnější je, že v Brně takto získali ucelenou představu o zcela nových probiotických preparátech pro jednodenní kuřata. „Od letošního října máme v Ústavu pro státní kontrolu biopreparátů a léčiv podané podklady pro registraci prvního probiotického produktu, jehož složení je podloženo vlastním výzkumem a experimenty z tohoto projektu. Pokud projdeme schvalovacím řízením úspěšně, posuneme se dál až do výroby. Věřím, že zkraje příštího roku si chovatelé náš produkt budou moci koupit,“ dodává Ivan Rychlík.

Ivan Rychlík: Výzkum pokračuje. Bez dotace bychom byli o mnoho kroků pozadu

Pětiletý výzkum, nazvaný Probiotické bakterie střevní mikroflóry jako základ zdraví a pohody zvířat (Probiotika), se z velké části zaměřil na jednodenní kuřata a okrajově na selata. Garantem projektu, podpořeného fondy EU, byl doc. RNDr. Ivan Rychlík, Ph.D. (57 let). Ten je ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství (VÚVeL) v Brně vedoucím oddělení mikrobiologie a antibiotické rezistence, kde se věnuje vědě 45 lidí.

Doc. RNDr. Ivan Rychlík Ph.D., vedoucí oddělení mikrobiologie a antibiotické rezistence ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství v BrněDoc. RNDr. Ivan Rychlík, Ph.D.Zdroj: Deník/Jiří MacekVáš výzkumný ústav získal na projekt významnou evropskou dotaci 31,2 milionu korun. Co by se stalo, kdyby se to nepodařilo?
Výzkum v dané oblasti by probíhal i tak, ale vše by bylo zpožděné, pomalejší a ne v takovém rozsahu. Problematikou kuřat, mikroflórou, probiotiky se zabýváme delší dobu a není vázána na jeden konkrétní projekt, řešíme jich více. Bez dotace by však naše současné znalosti byly daleko menší a byli bychom o mnoho kroků pozadu. V rámci tohoto pětiletého projektu nám dotace dala klid a mohli jsme se soustředit na práci.

Jak projekt hodnotíte?
Bylo skvělé, že v laboratoři jsme měli takzvaně na pět let vystaráno, nemuseli jsme se zabývat sháněním dalších finančních prostředků na platy a na vše potřebné pro výzkum. Nicméně i po jeho skončení pokračujeme dál. Nahromaděné poznatky byly natolik kvalitní a zajímavé, že jsme postoupili do další fáze, kterou je přihlášení probiotického přípravku pro drůbež pro komerční distribuci. Navíc máme výsledky a podklady pro podobnou směs pro selata. Produkt pro drůbež je ve fázi schvalování, ten pro selata bude následovat příští rok. U kuřat jsme se dostali do fáze legislativně produkční, začínáme řešit, jak vyrábět naše probiotické bakterie ve velkém, jak je distribuovat zákazníkům, jakou nasadit cenu. To jsou další dozvuky projektu. Na jeho konci ale také zůstaly nápady na další období, tedy pokračujeme dále i ve výzkumu.

„Bez dotace by naše současné znalosti byly daleko menší a byli bychom o mnoho kroků pozadu. V rámci projektu nám dotace umožnila soustředit se na práci.“

Má vaše bádání nějaký ohlasi v zahraničí?
Určitě ano. Ročně absolvuji deset až patnáct přednášek, z toho je polovina v zahraničí, kam nás zvou na konference. Letos jsem takto hovořil ve Vídni, Bratislavě, Londýně či Lille. On-line přednášku jsem měl pro japonské veterináře. Loni to byly vystoupení v Bostonu, Lisabonu nebo také Cambridge, a on-line pro veterináře v Jihoafrické republice nebo Španělsku. I to je součást naší práce.

Napadá vás nějaká zajímavost z vaší činnosti?
Třeba to, že původně jsme se zaměřovali jen přímo na kuřata. Ale ono je tu i prostředí, ve kterém zvířata žijí. Bakteriemi pak nemusíte ovlivňovat kuře samotné, ale můžete kolonizovat jeho okolí – technologie, stěny, podlahy, stropy, a v těchto místech potlačit růst nežádoucích bakterií nebo plísní. To je jeden z konceptů, ke kterému jsme dospěli ke konci projektu a který rozvíjíme v současnosti dál. Zdravotní stav drůbeže tedy můžeme ovlivnit podáním probiotik na přímo, ale můžeme i manipulovat mikroflórou prostředí, tam, kde to je logisticky možné. A to je jedna z výzev.

Prozradíte nějakou zajímavou činnost vašeho oddělení, které se věnujete?
Větších nebo menších projektů, které řešíme, jsou desítky, zmíním dva. Jedna výzkumná skupina se zabývá mikroflórou v potravinách, třeba tím, jak se mění mikroflóra ve zrajících sýrech. Další se zase zabývá střevní mikroflórou u divokých prasat.

Denní světlo, volný vzdušný prostor, propojení s venkovní hernou. Novostavba mateřské školy, přístavba jídelny a rekonstrukce zázemí školy v Nekoři na Orlickoústecku se opravdu povedly
Do školky se vejde více dětí, moderní budova souzní s přírodou

Co vás na výzkumné práci nejvíce baví?
Experimenty, jejich sestavování, promýšlení a pak vyhodnocení. Na každý získaný výsledek musíme nějak reagovat. Plánovat můžeme, ale vše se odvíjí od výsledků právě ukončeného experimentu. Práce ve výzkumu není stereotypní, každý den přináší nové poznatky a nové výzvy. Ten adrenalin je návykový a baví mě.

Jaká byla vaše cesta k vědě?
Jako malý kluk jsem měl rád chemii a biologii. Po studiu na ostravském gymnáziu jsem vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně. Po vysoké škole jsem hned nastoupil do výzkumného ústavu a na stejném pracovišti jsem už 34 let. Z profesního hlediska jsem nikdy nechtěl měnit, podmínky pro práci máme více než dostačující. Tato práce mě baví, naplňuje, a i proto si ji často beru takzvaně domů. I když s manželkou práci neprobíráme, často jsem na počítači a sleduji tabulky a čísla do půlnoci. K odpočinku a nabrání sil mám kolo, na kterém v rozumném počasí jezdím do práce, hodinu a půl ráno a totéž navečer domů.

Celých 34 let jste výzkumník, dlouhé roky se točíte kolem kuřat. To jste asi vegetarián, že?
To ne, jsem všežravec. Kuřata v práci rozpitvávám do detailu, ale doma mám nejraději jednoduše grilované.

https://g.denik.cz/1/9a/mmr-inzerce-listopad-2023.jpgZdroj: se svolením MMR