Pětadvacet let života bude slavit příští rok Euroregion Glacensis neboli Kladsko. „Naším hlavním účelem je rozvoj přeshraniční spolupráce na všech úrovních jak v neziskovém sektoru, v samosprávě,ale i spolupráce s podnikatelskými subjekty,“ říká Jaroslav Štefek, sekretář sdružení Euroregion Glacensis, které svazuje víc než stovku měst a obcí přesahující hranice České republiky a Polska. A to z kraje Královéhradeckého, Pardubického a částečně Olomouckého na české straně, na polské straně pak z Dolnoslezského vojvodství.

Euroregion financuje své záměry především prostřednictvím česko-polského programu přeshraniční spolupráce dotovaného z fondů EU. Právě do této sféry spadá projekt, který trval dva roky, ale uvažovalo se o něm už delší dobu. „Tajemství vojenského podzemí“ využilo kulturního dědictví v podobě pozůstatků vojenských objektů z třicátých a čtyřicátých let minulého století. Projekt umožnil rekonstrukci a zpřístupnění některých objektů. Celková částka projektu se vyšplhala na téměř 1,8 milionu eur. Dotace z fondů EU činila více než 1,51 milionu eur.

Dopad přes hranici

„Každá investice, která je podpořena dotací  z česko-polského programu, má mít přes᠆hraniční efekt a dopad. Zároveň v projektu musí být zapojen polský partner, nejlépe v podobné výši rozpočtu jako česká strana. Ideální projekty jsou ty, které fungují jako celek, propagují nějaké ucelené území či produkt. Pak je zde možno zapojit zpravidla i více partnerů, jako je tomu u zmiňovaného projektu o vojenském podzemí, kam se zapojilo subjektů šest,“ podotýká Jaroslav Štefek.

Na české straně to kromě Euroregionu Glacensis byla města Rokytnice v Orlických horách a Trutnov, spolek Stachelberg a na polské straně partnerské obce v Dolnoslezském vojvodství Gluszyca a Kamienna Góra.

Další podobné projekty podpořené prostředky z fondů EUZdroj: Redakce

V Česku byl zrekonstruován dělostřelecký srub pevnosti Hanička u Rokytnice a tvrz Stachelberg u Trutnova. „Interiér dělostřeleckého srubu Hanička, který je kubaturou betonu největší pevnostní objekt československého předválečného opevnění, byl sice v letech 1980 až 1992 adaptován v rámci akce Kahan, ale ve zmiňovaném projektu mu byly rekonstrukcí navráceny stavební dispozice do stavu roku 1938. Celkové náklady na stavbu činily více než šest milionů korun. Zároveň bylo postaveno záchytné parkoviště pro 72 osobních vozů a dva autobusy,“ vysvětluje Petr Hudousek, starosta Rokytnice v Orlických horách a zároveň místopředseda Euroregionu Glacensis.

Podívejte se na mapu projektů EU.

„V tvrzi Stachelberg byl vybudován nový objekt pro výstup z podzemí, zprůchodněny podzemní chodby spojující stávající trasu. To vybudoval spolek Stachelberg, město Trutnov u této tvrze postavilo zase nové záchytné parkoviště Babí,“ podotkl Jaroslav Štefek.

Polská obec Gluszyca ve svém objektu Osówka upravila vchod do podzemí a vytvořila novou multimediální výstavu s vybavením. Polská Kamienna Góra ke svému objektu ARADO zpevnila přístupovou cestu a parkoviště a vybudovala nové informační centrum.

Česká a polská část se výrazně liší

Jak Jaroslav Štefek, tak Petr Hudousek říkají, že by projekt Tajemství vojenského podzemí bez evropské dotace nebylo možné realizovat. „Na rekonstrukci uzavřeného objektu Haničky by pro nás bylo velmi složité sehnat peníze. Možná by se to jednou podařilo, ale bylo by to po etapách a trvalo by to dlouho,“ říká starosta Rokytnice.

„Naše a polská část Tajemství vojenského podzemí se liší. Objekty u nás jsou symbolem české národní hrdosti. Republika se chtěla proti Hitlerovi bránit a tohle byly hráze proti nacismu. Polská strana pak nabízí turistickou atrakci, kterou představuje labyrint podzemních chodeb a nikdo vlastně ani pořádně neví, k čemu měly sloužit. Ukryla by se tam v případě defenzívy část elity německé říše. Ty prostory jsou ale poznamenány otrockou prací vězňů, které dirigovaly jednotky SS, a je za tím spousta utrpení. V Kamienne Góre to je zase neznámá laboratoř pro potřeby Hitlera,“ popisuje starosta Hudousek.

V rámci projektu byla vytvořena také interaktivní mobilní hra quest, kterou využívají především mladí.

Evropské fondy pomáhají přes hraniceZdroj: Redakce

Jaroslav Štefek: Snažíme se Čechy a Poláky propojovat

Regionální sdružení Euroregion Pomezí Čech, Moravy a Kladska – Euroregion Glacensis patří mezi nejaktivnější spolky na česko–polském pomezí. Jaroslav Štefek přišel do sdružení před dvaceti lety, tehdy na pozici projektového manažera. Nyní je už šestnáctým rokem jeho sekretářem. O chodu a dění v rámci česko-polské přeshraniční spolupráce toho ví hodně.

Jaroslav ŠtefekZdroj: Archiv Euroregionu Glacensis

Z čeho jste měl na počátku největší obavy?
Když jsem nastoupil, měl jsem vlastně největší obavy z toho, jak se budeme domlouvat.

Jak to dopadlo?
Dobře. Hodně mi pomohl můj protějšek, bývalý sekretář polské části Radoslaw Pietuch, který uměl dobře česky. Postupem času jsem jazykovou bariéru odboural, dnes mi už nedělá problém příležitostně zaskočit za tlumočníky. Naše jazyky si jsou podobné, ale je pravda, že některá slova znějící stejně mají jiné významya mnohdy to může vyvolat úsměvy i rozpaky. Samozřejmě na oficiálních zasedáních, kde je více osob z různýchinstitucí, využíváme tlumočníky.

Co za to čtvrtstoletí hodnotíte jako nejvýraznější počin sdružení?
Těch akcí bylo obrovské množství. Ale řekl bych, že z dlouhodobého hlediska to byly začátky, kdy padala železná opona a řešila se propustnost hranic. Největší kus práce byl odveden po vstupu do Schengenu. Předtím se tady vlastně nedalo přejít hranice, podařilo se vybudovat jeden z posledních silničních přechodů Orlické Záhoří – Mostowice. Druhý počin, který bych uvedl, je, že tu vedle sebe existují dva národy, které mají nějaké vzájemné vnímání o sobě, a my se je snažíme přiblížit a propojit. To promíchávání podél hranic je v poslední době velice intenzivní. A nejde jen o turistiku. Vezměte si, že denně tři tisíce Poláků dojíždí za prací do Škody Auto v Kvasinách.

Bylo těžké získat evropskou dotaci na projekt Tajemství vojenského podzemí?
Získat jakoukoliv dotaci z česko-polského programu není lehké. Zatímco většinou všude jinde máte jeden projekt, jedno stavební povolení, jeden subjekt, u nás je to jiné. V tomto případě to bylo šest projektů, více subjektů. A to máte pozemkové věci, stavební povolení, přípojky, spousta specifik tu je, pracujete s českou i s polskou legislativou. Takový strategický projekt s více partnery není jednoduchý. Ale od toho tady jsme, abychom tomu dali řád, vše zkoordinovali a byli vlastně mentory v celém procesu.

Evropská podpora je v činnosti vašeho Euroregionu Glacensis častý výraz…
To máte pravdu, těch projektů byla spousta. Pominu-li zmiňované Tajemství vojenského podzemí, tak třeba současně běží ještě větší projekt Česko-polská Hřebenovka, kde těch partnerů máme 18 a kde se významně podílíme na výstavbě nových rozhleden. Obdobný projekt jsme už skončili, řešili jsme jej v letech 2014 a 2015 a mimo jiného jsme za něj získali ocenění nejinspirativnější projekt programu.

Z dalších projektů podpořených z Evropské unie zmíním například Vzdělávání nezná hranic, kde zajišťujeme výuku polštiny prostřednictví e-learningového modulu například pro pracovníky TIC. Nebo také Euroregion ve starých mapách, kde jsme vydali Historický atlas starých map, za který jsme v letošním roce byli nominováni Českou kartografickou společností na dílo roku.

Projekt v číslechZdroj: Redakce

Veškeré práce v rámci projektu trvaly dva roky. Když bylo loni v prosinci vše dokončeno, jistě jste se těšili, jak vás zahltí návštěvníci. Jenže přišel koronavirus…
To máte pravdu, letošní turistickou sezónu jsme si představovali jinak. Otevření pevností nastalo výrazně později a uzavření přišlo kvůli omezením podstatně dříve. Na druhou stranu Češi v létě víceméně zůstali doma a moře vystřídali za hory, tak objevovali další krásy a taje České republiky. Proto si u nás na nezájem nemůžeme stěžovat.

Vy o Polácích a Euroregionu Glacensis přednášíte na školách, že?
To je pravda. Na mnoha místech se lidé setkávají s logem našeho sdružení, protože jsme toho v regionu udělali opravdu hodně. Jsme i správcem fondu, který poskytuje dotace samosprávám a neziskovému sektoru na různé přeshraniční aktivity. Chceme, aby každý věděl, co ono logo vlastně znamená a že za ním stojí sdružení Euroregion Glacensis, které tu zlepšuje podmínky v mnoha oblastech. A tak začínáme s osvětou už od mládeže.

Kde fondy EU pomáhajíZdroj: Redakce