Na královéhradecké lékařské fakultě studují budoucí bakaláři, magistři a doktoři lékařských věd. Nově je všem studentům k dispozici Simulační centrum, které vzniklo za výrazné finanční podpory Evropské unie.

Projekt zaměřený na podporu moderní výuky v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání podpořila EU 85 procentní dotací z celkově vynaložených 47 milionů korun. Konkrétně se jednalo o nákup téměř sta simulátorů a fantomů, tedy sofistikovaných učebních pomůcek a přístrojů nahrazujících živého pacienta.

„Jsme moc rádi, že jsme mohli v rámci projektu pořídit vybavení pro rozvoj simulátorové výuky na naší lékařské fakultě, což výrazně posunulo vzdělávací možnosti školy,“ říká docent Miroslav Solař, vedoucí Katedry interních oborů a zároveň i vedoucí Simulačního centra. Zmíněný projekt trval tři roky a skončil letos v červnu.

Zdroj: MMR

„Zavedením praktické výuky na simulátorech a fantomech jsme umožnili studentům nacvičit diagnostické a léčebné postupy ještě dříve než v reálné praxi s nemocnými. Mohou se tak naučit jednotlivé procesy bez rizika pro pacienta. Tuto speciální formu cvičení jsme postupně zavedli do výuky všech předmětů, jak ve vlastním Simulačním centru, tak i na jednotlivých klinických pracovištích v areálu fakultní nemocnice. Bez evropské dotace by však realizace tohoto projektu nebyla možná. Lékařská fakulta si ze svého rozpočtu nemůže dovolit investovat tak veliké částky,“ uvedl děkan královéhradecké lékařské fakulty, profesor Jiří Manďák.

Podoby nových pomůcek jsou různé. Některé z nich jsou robotickými figurínami, další imitují jednotlivé části těla. Ty nejdokonalejší umí předvést i bolestivou reakci, pláč nebo pocení.

Selhání orgánů i krvácení

„Většina simulátorů jsou figuríny, na kterých je medikům možné připravit různé klinické situace, například velké krvácení, infekci nebo selhávání životně důležitých orgánových systémů. My na simulátoru nastavíme určitý stav a úkolem studenta je rozpoznat, o jakou nemoc se jedná a jak ji zvládnout. Největší výhodou našeho centra je komfortní prostředí, kde nehrozí žádná rizika, ať již přímé poškození pacienta nebo nesprávný či pomalý diagnostický postup,“ říká Miroslav Solař.

Podívejte se na Mapu projektů EU

V centru mají i velmi sofistikovaný pacientský simulátor SimMan 3G v podobě dospělého člověka. Ten usnadňuje nácvik resuscitace. Automaticky zaznamenává prováděné úkony jako jsou hmatání pulzu, měření krevního tlaku, záklon hlavy, punkce hrudníku, vyšetření zorniček osvitem i mnohé další, a to včetně zahájení či ukončení monitorování vitálních funkcí. Zaznamenané výkony pak instruktoři mohou použít pro pozdější rozbor výuky.

Tyto moderní pomůcky se používají při výuce chirurgie, gynekologie a porodnictví, interny i dalších oborů.

„Naše Simulační centrum je určené pro celou lékařskou fakultu. To znamená, že kolegové si tu mohou naplánovat výuku tak, jak potřebují. Fungujeme v podstatě jako servisní středisko pro jednotlivé katedry a ústavy naší fakulty,“ popisuje docent Solař.

Projekt v číslechZdroj: MMR

Na práci se simulátory se podílí více než pět desítek vyučujících. „Může to znít jako veliké číslo, ale mluvíme o celé fakultě, která má více než tisíc studentů. Z pohledu naší praxe ale vnímám, že by jich mělo být více,“ podotýká Miroslav Solař.

Fakulta první simulátory pořídila v roce 2016, tehdy z vlastních zdrojů. Získala s nim první zkušenosti, ale nákup dalších těchto potřebných výukových pomůcek byl nad finanční možnosti školy. A pak pak se naskytla možnost v podobě čerpání evropské dotace, která pomohla praktickou výuku více rozšířit.

Fakulta slaví 75 let

Zkvalitňování podmínek výuky na Lékařská fakultě v Hradci Králové dále posiluje renomé školy, která letos slaví 75 let od svého založení.

Navazuje na místní pobočku původní Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, která byla založena v Hradci Králové dekretem prezidenta republiky v roce 1945. Sídlí ve funkcionalistické budově, která je od roku 1981 chráněna jako kulturní památka.

Miroslav Solař: Moderní způsob výuky přispívá ke kvalitě vzdělání budoucích lékařů

Vystudoval 1. lékařskoufakultu Univerzity Karlovy. Na královehradecké lékařské fakultě pracuje od roku 2002. Docent MUDr. Miroslav Solař, Ph.D., je vedoucím Katedry interních oborů a zároveň vedoucím Simulačního centra, které nám blíže představí.

Miroslav SolařZdroj: Deník/Jiří MacekEvropská unie podpořila zlepšení kvality výuky na vaší fakultě dotací přesahující 40 milionů korun. Koupili jste za ni simulátory a trenažéry. Jaký je vlastně mezi nimi rozdíl?
Rozdíl z pohledu laika je takový, že simulátor umožňuje napodobit, tedy simulovat, některé klinické situace, například dechovou aktivitu nebo srdeční činnost. Zatímco trenažér slouží k nácviku praktických dovedností, jako je odběr krve ze žíly. Některé simulátory umožňují kromě simulace klinických stavů i nácvik praktických dovedností.

Můžete stručně popsat co vám zavedení simulátorů a fantomů do výuky přineslo?
Nové výukové pomůcky nám přinesly novou kvalitu do lékařského vzdělávání. Simulátory umožňují nácvik diagnostiky a léčby klinických stavů, se kterými se studenti během své přípravy často nesetkávají, což platí zejména pro výuku akutních stavů. Trenažéry umožňují nácvik řady praktických výkonů bez rizika poškození pacienta.

Jak vnímají možnosti Simulačního centra studenti fakulty?
Máme pocit, že je to baví. Nezaznamenali jsme žádné negativní reakce.

A jak toto nové a moderní centrum vnímáte vy?
Je to věc, která nás posouvá dopředu, a myslím si, že v konečném důsledku se to promítne i na kvalitě vzdělání našich absolventů.

Projekt je u konce, uvažujete o něčem dalším, podobném?
Co se týče přístrojů jsme plně vybaveni. Naším současným hlavním problémem je nedostatek kvalifikovaných učitelů, který v současné době výrazně pociťujeme. Z pohledu pedagogů je výuka na simulátorech velmi náročná, je nutný speciální výcvik a dostatek času, což je nyní hlavní problém.

Co vás na práci na fakultě nejvíce baví?
Baví mě různorodost, pestrost a neustálé změny, které dnešní doba přináší.

Co vás naopak trochu „nadzvedává ze židle“?
Na nic si nevzpomenu. Když se objeví nějaký problém, snažím se jej řešit.

Jste vedoucím Katedry interních oborů, původem kardiolog. Jaké máme, my Češi, srdce? Horší se to s námi, nebo lepší?
Řekl bych, že situace určitě není horší než v minulosti, naopak je řada signálů, které ukazují, že výskyt závažných kardiovaskulárních onemocnění klesá. Kvalita kardiologické péče v Čechách je jedna z nejlepších v celosvětovém měřítku.

Můžeme vám lékařům pomoci zásada, že pro naše srdce je dobré mít dobré srdce?
O tom není sporu, to je jistě důležitá věc. Pozitivní emocionální naladění je velice důležité nejen pro prevenci srdečních onemocnění.

Zdroj: MMR