Kliknutím zvětšíteKatedra výtvarné tvorby a Umělecko pedagogická katedra se od 90. let minulého století postupně vzdalovaly tradičnímu pojetí pedagogických fakult, které připravují absolventy v první řadě k působení na základních a středních školách.
O deset let později se obě katedry transformovaly do podoby Institutu pro umělecká studia Ostravské univerzity a v roce 2007 už spatřila světlo světa nová Fakulta umění. Stala se jedinou institucí v České republice, která nabízí bakalářské a magisterské studium v oboru hudební umění. V současnosti se může pochlubit moderními technologiemi na vysoké úrovni. Díky dotaci z fondů EU mají studenti k dispozici ty nejlepší hudební nástroje a nové digitální technologie.
„Bez evropských peněz bychom si nikdy nepořídili dva špičkové koncertní klávesové nástroje Steinway&Son, nedosáhli na vylepšení našeho hudebního vybavení v takové míře, jako nám umožnily finance z projektu,“ říká jeho manažerka Dana Starostková.
Ale vraťme se do období, kdy se zrodila myšlenka zabojovat o možnost devadesátimilionové investice do vybavení Fakulty umění. Ta se v té době potýkala s tím, že ji chybělo vybavení jak pro výuku budoucích hudebníků, tak i pro výchovu výtvarných a multimediálních umělců na skutečně vysokoškolské úrovni.
Propojení aktivit
„Někdy v roce 2016 vysvitla naděje, že konečně vyřešíme naše narůstající potřeby, hromadící se myšlenky a také nereálné úvahy, pramenící z nedostatku materiálového vybavení. Když Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo výzvu pro vysoké školy z evropských fondů, začala vznikat podoba projektu Tvůrčího centra Fakulty umění. A ten se nakonec dočkal realizace,“ popisuje začátky Dana Starostková.
Podívejte se na Mapu projektů EU.
A současný stav? Zásadně se změnila dosavadní koncepce výuky a tato proměna obstála také při akreditaci oborů. Především však vznikla špičková infrastruktura Tvůrčího centra s několika celky. V nově akreditovaných studijních programech se v Ostravě úspěšně propojuje tvůrčí umělecké obory s novými možnostmi, které přináší současný rozmach technologií.
„Zvýšili jsme obsahovou provázanost studijních programů s potřebami trhu práce v kreativních odvětvích. Nyní u nás mají studenti možnost vyzkoušet si praktické postupy a procesy přímo při výuce. Povedlo se nám také docílit efektivního propojení aktivit mezi jednotlivými celky Tvůrčího centra. Důležité pro nás je pojítko umělecké produkce mezi výtvarnou a hudební částí fakulty,“ pokračuje Dana Starostková.
Prostředí srovnatelné s konkurencí
V neposlední řadě získala Fakulta umění srovnatelné prostředí s prestižními institucemi podobného zaměření a mohla vytvořit materiální podmínky pro aktivní účast předních odborníků ze zahraničí. )
„Podařilo se nám vytvořit prostředí propojující tradiční koncept uměleckého vzdělávání s technologiemi a moderním vybavením. A to tak, že odpovídají současným podmínkám umělecké produkce. Nebýt dotace z fondů EU, na takový cíl bychom nikdy nedosáhli,“ přiznává Dana Starostková.
Mezi nově pořízenými hudebními nástroji jsou například dvě koncertní klávesová křídla na světové úrovni, dále 22 klávesových nástrojů. Ostravská Fakulta umění získala také unikátní strunné nástroje jako třeba mistrovskou violu a violoncello. Studentům slouží rovněž několik druhů klarinetů a to barokní, klasicistní a basetový.
Znalce pak určitě zaujmou chalumeau či hoboj d´amore. To vše samozřejmě odpovídající zahraničnímu standardu vysokoškolského prostředí. A v Centru digitálních technologií vznikly díky dotacím z fondů EU ateliéry i počítačová učebna, které jsou vybaveny velmi kvalitními počítačovými technologiemi se softwary potřebnými pro tvorbu grafiky, kresby, či animace.
Ostravská Fakulta umění se stala vyhledávaným partnerem řady významných fakult podobného zaměření. Svým uměleckým charakterem je v našem regionu rozhodně jedinečná.
Marek Sibinský: Svět technologií se i v umění mění rychle
Marek Sibinský, od roku 1998 působí na univerzitě jako pedagog, nyní zastává funkci vedoucího Katedry grafiky a kresby, kam patří i Centrum digitálních technologií. Jeho vznik i vybavení byly podpořeny významnou měrou z fondů EU. Protože stál u začátků Fakulty umění Ostravské univerzity, může srovnávat.
Vzpomenete si,jak to bylo kdysi, když jste na fakultě začínal?
Když porovnám počátky vzniku vysokého uměleckého školství v Ostravě v 90. letech, které předcházely Fakultě umění, tak ten skokje skutečně obrovský. Na začátku jsme měli štafle, desky pro kresbu, hlubotiskové lisy a podobné základní vybavení ve velmi omezených prostorách, postupně a pomalu se některá pracoviště rozšiřovala podle možností, zejména ekonomických. Ale díky příležitosti vytvořit Centrum digitálních technologií na Fakultě umění jde o zásadní posun ve struktuře technologického zázemí pro všechny ateliéry. Studenti mají k dispozici prostředí, ve kterém mohou realizovat projekty, jaké se do té doby mohly uskutečňovat pouze ve spolupráci s externími firmami. Nyní studenti dostávají možnost nejen realizace, ale přímého kontaktu, ověření, jak všechna přístrojová zařízení fungují, jak se ovládají. Učí se konstruovat projekty a koncipovat je. Hledají, s jakým materiálem lze pracovat, a to vše v ateliérech v prostorách fakulty.
Co vlastně Fakulta umění získala tím, že je zde i Centrum digitálních technologií?
V současném uměleckém provozu i ve vysokém školství v oblasti umění dochází k rychlému rozvoji digitálních médií. A to jak těch, kde výstupem jsou fyzické produkty jako například 2D a 3D tisk, tak médií na bázi virtuálních projektů. To znamená něco, na co si nemůžeme sáhnout, ale co je čím dál více součástí multimediálních a interaktivních projektů, jako jsou třeba počítačové hry. Je nezbytné, aby na tyto trendy a rozvoje médií vysokoškolská pracoviště reagovala. Díky možnosti získat dotaci z evropských fondů jsme mohli přemýšlet o rozšíření stávajících pracoviště a ateliérů, které disponují solidním vybavením na bázi klasických médií. Nakoupili jsme technologie jako digitální UV tisk, 3D tiskárnu a řezací digitální plotr. Vedle nich i technologie, kterými lze pořídit vstupní data, jako jsou 2D velkoformátový plošný skener a 3D skener.
A není to tak, že rozvoj je rychlejší než možnosti získat nová zařízení?
(úsměv) Ano, je to pravda. Než se podaří zrealizovat nákup, tak jsou už technologie zase o krok dál. Ale toto není překážkou, abychom upgradovali prostředí a přibližovali se reálnému provozu, který probíhá, když studenti vystoupí z fakulty a jsou postaveni do reálného provozu jak ve volném, tak i v užitém umění. Přirozený rozvoj vizuálních médií bude neustále pokračovat a naši studenti i budoucí uchazeči se musí v oblasti digitálních médiích orientovat. Musí vědět, co mohou v budoucích pracovních pozicích očekávat a co v této oblasti mohou realizovat. Nejenže se tyto technologie naučí ovládat, pochopí jejich vlastnosti, jejich možnosti, ale hlavně budou schopni formulovat myšlenky směrem k digitálnímu prostředí při projektování svých vlastních děl nebo vizuálních projektů.
Může se srovnat Centremdigitálních technologií s prestižními institucemi podobného zaměření?
Některá vysokoškolská pracoviště už mají digitální zařízení k dispozici v rámci výukového procesu, ale my jsme možná jedineční v tom, že máme komplexní celek, ve kterém se soustřeďuje hned několik technologií na jednom místě.
Evropské dotace pomohly k nákupu nového vybavení. Projevilo se to i na změnách v samotné výuce?
Každý proces výuky se, jak v rámci ateliéru, tak v rámci jednotlivých technologických předmětů, posouvá a spíše rozšiřuje o výukové koncepce zaměřené směrem k digitálním výstupům i k jejich kombinaci s klasickými médii. To znamená, že výuka se zásadně neproměňuje, ale spíše ji rozšiřujeme, a tím ji určitým způsobem zkvalitňujeme.
Díky získané dotaci z EU vznikl celek, který chceme do budoucna dále rozšiřovat o oblasti jako jsou virtuální realita a rozšířená realita.
5
Kafe
Dům a zahrada
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
