Srdcem každého zimního stadionu je samozřejmě jeho ledová plocha. Zajistit kvalitní led po celou sezonu je ovšem technologicky a energeticky velmi náročné a navíc se zde může skrývat i nebezpečí ekologické havárie. Donedávna se totiž chladilo pouze čpavkem, který umí dobře posloužit, ale při úniku se mění v nebezpečný jed.

Právě na modernizaci této technologie se zaměřila rekonstrukce šumperského zimního stadionu, kde díky projektu z fondů EU v hodnotě přes 20 milionů korun nyní chladí úsporněji i bezpečněji.

Zdroj: MMR

„Modernizace technologie byla první etapou, která odstartovala celkovou rekonstrukci našeho sportovního zařízení,“ říká Miroslav Pospíšil, předseda správní rady Podniků města Šumperka (PMŠ). Ty mají zdejší zimní stadion ve správě.

Díky realizaci projektu se podařilo výrazně snížit množství používaného chladiva, kterým je zmíněný čpavek. Místo původních pěti tun nyní vystačí pouhá tuna této nebezpečné látky. Po rekonstrukci se tak nebezpečí závažné havárie snížilo skoro stonásobně.

Slouží už přes 50 let 

Šumperský zimní stadion se nachází ve sportovním centru na kraji města hned vedle fotbalového hřiště. Jeho stavba byla v roce 1964 koncipována jako otevřená a teprve později došlo k zastřešení ledové plochy. Jedna z nejstarších krytých zimních hal v tehdejším Československu se dočkala slavnostního otevření 19. září 1969.

Třidicí linka textilního a odevního odpadu v Diakonii Broumov
Unikátní linka v Broumově pomáhá lépe třídit použitý textil z celé ČR

Jeho rozsáhlá rekonstrukce započala v roce 2016. Krytá hala se proměnila v jedno velké staveniště, na kterém pracovali dělníci s těžkou technikou, takže v místě původní ledové plochy vznikl hluboký kráter. Na ten pak přišel nový betonový povrch a nakonec moderní technologie.

Díky ní už stadion nemusí být noční můrou pro hasiče i záchranáře, kteří v minulosti nacvičovali simulaci úniku jedovatého čpavku. Množství toxické látky, která slouží k výrobě a chlazení ledu, se díky rekonstrukci snížilo na pětinu.

„Modernizace technologie byla první etapou, která odstartovala celkovou rekonstrukci našeho sportovního zařízení.“

Šumperský zimní stadion už má za sebou tři etapy modernizace a připravuje se další, v podobě nového zázemí pro sportovce. „Šatny jsou zde prakticky ve stejném stavu zhruba třicet let, takže dnešním sportovcům už nevyhovují. Tým Šumperských Draků hraje druhou nejvyšší hokejovou soutěž, kde patří k úspěšným mužstvům. Zázemí, ve kterém se hráči pohybují, rozhodně neodpovídá jejich potřebám. Kvalitní podmínky potřebují také mládežnické týmy,“ doplnil Miroslav Pospíšil, předseda správní rady PMŠ.

V roce 2021 měli v Šumperku v plánu zahájit přestavbu šaten a zázemí pro sportovce ze severní strany objektu. Všechno bylo připraveno, ale nakonec se nestavělo.

Podívejte se na Mapu projektů EU

„Počítali jsme s dotací od Národní sportovní agentury, měli jsme podanou žádost. Ta byla v pořádku a vše směřovalo k tomu, že tu dotaci obdržíme. Ale závěr byl takový, že v podstatě za pět minut dvanáct byl celý ten dotační titul zrušen, a tím pádem byla rekonstrukce odložena. Je nutno říct, že postup agentury byl poněkud nekorektní. Přirovnal bych to k maratonskému běhu, kdy se kilometr před cílem rozhodne, že bylo špatně odstartováno, a celý závod je zrušen. Bylo v tom spoustu energie a práce rozličných lidí různých profesí a nakonec jsme to nerealizovali. Nicméně ten projekt byl kompletně nachystán a v roce 2022 ho máme v plánu uskutečnit z vlastních zdrojů bez využití dotačních titulů,“ shrnuje Pospíšil.

Projekt v číslechProjekt v číslechZdroj: MMR

Na nové prostory už se sportovci těší. „Doteď jsme měli k dispozici zázemí šatny v přístavku a šatny pod Sportem. Už mají něco za sebou a je nutné, aby se buď zrekonstruovaly, nebo postavily nové,“ komentuje rekonstrukci hlavní trenér Mladých Draků Michal Peška.

Farma Karla Horáka v Choťovicích na Nymbursku
Unikátní systém. Na farmě nedaleko Kolína mění odpad v energii

Šumperský hokejový klub je líhní hvězd a reprezentantů. Zdejšími odchovanci jsou například Jiří Dopita, Daniel Kunce, Alex Rašner, Jakub a Denis Kindlovi, Tomáš Pospíšil, Jakub Orsava, Ondřej Mikliš nebo Jaroslav Klacl či bývalý elitní hokejový rozhodčí Milan Minář. Zimní stadion využívají hokejové kluby Draci Pars Šumperk a Mladí Draci Šumperk. Druhý jmenovaný čítá zhruba sto sedmdesát aktivních hráčů.

Miroslav Pospíšil: Bez evropských dotací bychom na modernizaci technologií nedosáhli

Zimní stadion v Šumperku se nově může pyšnit moderním chlazením ledové plochyči novým zařízením vzduchotechniky. Právě modernizace technologie chlazení ledové plochy stadionu se uskutečnila s přispěním evropských dotací. O tom, že bez 22 milionové injekce z fondů EU, by taková proměna byla velmi obtížná, je přesvědčen Miroslav Pospíšil, předseda správní rady Podniků města Šumperka, které stadion spravují.

Miroslav PospíšilZdroj: Deník/Petr PelíšekDo jaké míry byla rekonstrukce šumperského zimního stadionu nevyhnutelná?
Modernizace technologie byla první etapou, která odstartovala celkovou rekonstrukci našeho sportovního zařízení. Potřeba nové technologie chlazení se stala nutností na základě kontroly České inspekce životního prostředí, která proběhla v roce 2015. Ta konstatovala, že technologie chlazení je zastaralá a nutně vyžaduje modernizaci a úpravu na současné standardy.

Bylo nutné, mimo jiné, snížit množství používaného čpavku?
Ano. Čpavek je plyn, který je nebezpečný, současně je to ale ideální chladicí médium. Proto se využívá na všech zimních stadionech při technologii chlazení. Ta původní na našem stadionu byla uvedena do provozu v roce 1971, sloužila od jeho vzniku a už byla na hranici životnosti.Investor a provozovatel sportoviště musel postupovat s péčí řádného hospodáře a zajistit, aby nehrozilo nebezpečí úniku čpavku nebo ohrožení provozu zimního stadionu.

Co všechno se v rámci modernizace již povedlo a co máte ještě v plánu?
Práce začaly v roce 2016 právě modernizací technologie chlazení ledové plochy. V dalších dvou letech se uskutečnila druhá etapa prací. K úpravám dochází v podstatě každoročně. Před pěti lety tak například proběhla oprava střechy a vzduchotechniky. Spočívala v rekonstrukci ocelové kostry a položení nové střešní krytiny včetně izolace a instalace silnoproudých a slaboproudých elektrických rozvodů a vzduchotechniky.

Co následovalo potom?
V roce 2018 proběhla druhá část této etapy, v rámci které byla zazděna většina prosklených prostupů ve fasádě. Dále byla osazena nová okna s izolační funkcí a vnější plášť zimního stadionu byl zateplen minerální vatou.

„Modernizace chladící technologie se ukázala jako nezbytná na základě kontroly České inspekce životního prostředí, která proběhla v roce 2015.“

Do jaké míry ovlivňuje realizaci prací hokejová sezona?
Jakákoliv investiční akce na zimním stadionu je komplikovaná z mnoha důvodů. Tím nejdůležitějším je skutečnost, že je to sportoviště, které musí fungovat, musí mrazit, musí probíhat tvorba ledu, musí fungovat tréninková a zápasová činnost sportovních klubů. Klade to na zhotovitele vždy zvýšené nároky, hlavně na dodržení harmonogramu prací.

Letošní rok pro nás bude asi nejsložitější, protože budeme zasahovat i do severní tribuny. Součástí akce bude demolice té stávající, která bude nahrazena novou kovovou montovanou tribunou. Pod ní budou skladovací a technologické prostory. Přístavba ze severní strany bude částečně vnořená do objektu a částečně vznikne na zelené louce vedle zimního stadionu. Naším úkolem bude zajistit existenci dvou zdánlivě neslučitelných prostor vedle sebe, tedy sportoviště a v jeho těsném sousedství staveniště.

Autobusové nádraží v Mohelnici
OBRAZEM: V Mohelnici se pyšní moderním autobusovým nádražím

Náklady jsou jistě důležitým aspektem všech úprav. Jak se do toho promítá technologická náročnost nových technologií?
Jednou z hlavních motivací, kromě snížení rizika úniku chladicího média, bylo zajištění ekonomické úspory. Provoz sportoviště jako takového je svým charakterem energeticky a ekonomicky velmi náročný. Proto je snahou vlastníka realizovat jednotlivé etapy modernizace tak, aby společným jmenovatelem všech těchto činností byla energetická úspora.

Jak moc byla dotace pro modernizaci zásadní?
Dotace z operačního programu Životní prostředí byla poskytnuta ve výši osmdesáti procent celkových uznatelných nákladů. Konkrétně se jednalo o částku 22 milionů korun. Bez finanční injekce z evropských fondů by realizace projektu mohla proběhnout jen velmi obtížně.

Zdroj: MMR