Centra duševního zdraví přinášejí zásadní změnu do péče o duševně nemocné u nás. Propojují zdravotní a sociální péči, která je poskytována v terénu. Cílem je zajistit komplexní, koordinovanou a včasnou péči pro lidi se závažným duševním onemocněním v jejich spádové oblasti.
„Konkrétně je to sociální rehabilitace. Nejčastěji řešíme témata bydlení, zaměstnání a pomáháme vyřizovat nejrůznější dávky. S klienty řešíme využití volného času tak, aby to pro ně bylo smysluplné. Za zdravotní část jsou to pak služby psychiatrické, psychologické a podpora sester, které řeší i somatický stav klientů. Bereme prostě člověka jako komplexní bytost a snažíme se řešit všechno, co potřebuje,“ říká Dominika Kocichová, vedoucí sociální pracovnice Beskydského centra duševního zdraví.
Sami běžný život nezvládají
Klienti se do zdejšího centra dostávají různými cestami. „Nejčastěji spolupráce vzniká během hospitalizací, kdy nám dávají vědět z nemocnice a kontakt navazujeme už tam. Ozývají se nám také ambulantní lékaři nebo rodinní příslušníci. Většinou jde o lidi, kteří svou situaci nedokáží řešit sami, takže to jde přes někoho třetího. Občas se stane, že někdo přijde i sám od sebe a požádá o pomoc. Nějakou žádanku na to nepotřebuje,“ podotýká Kocichová.
V centru najdou klienti vše na jednom místě. „Psychiatrie je specifická v tom, že někteří lidé nejsou schopni fungovat v běžných podmínkách, vyžadují velmi intenzivní péči. Někdy je třeba, abychom za nimi zajeli, poskytli jim podporu, nabídli zdravotní péči, medikaci nebo případně podali injekci,“ říká Michal Raszka, psychiatr Beskydského centra duševního zdraví.
„Někteří lidé byli dříve opakovaně hospitalizováni, ale od doby, co jsou v péči našeho centra, hospitalizaci nepotřebovali.“
Michal Raszka, psychiatr
Novou metodou je také spolupráce s člověkem, kterému se říká anglickým slovem peer. To je člověk se zkušeností s psychickým onemocněním. „U nás máme konkrétně peerku, která má bipolárně-afektivní poruchu, má s tím velké zkušenosti a je schopna se s lidmi bavit o takzvaném zotavení,“ vysvětluje Michal Raszka.
Humanizace psychiatrie
V rámci reformy psychiatrie, která začala v roce 2013, vznikla taková centra, jako je to ve Frýdku-Místku. „Humanizace psychiatrie je jedním z pilířů té reformy. Takzvaná institucionální péče, tedy hospitalizace ve velkých psychiatrických zařízeních, nevede výhledově k uzdravení. Lidé jsou dlouho v ústavu, a když jsou propuštěni, velmi často postrádají návaznou péči. Centra byla zřízena proto, aby k těm hospitalizacím nedocházelo,“ vysvětluje Raszka.
Pracovníci centra navážou s klienty intenzivní kontakt tak, aby se jejich stavy daly zvládat bez hospitalizací. To zároveň znamená významnou úsporu pro zdravotní systém. „Dalším benefitem je schopnost takového člověka nějak se zařadit do společnosti. Říká se tomu komunitní psychiatrie. Lidé se u nás setkávají, mají často podobné potíže a jsou si navzájem oporou. Jsme schopni nějaké služby poskytovat i v místě bydliště. A všechny tyto kontakty omezují nutnost hospitalizace. Lidé mají dostupnou péči,“ podotýká Raszka.
V zásadě jde o to, aby se lidé naučili svoje onemocnění zvládat doma, aby byli schopnější svůj stav podchytit a s pomocí centra pokračovat v procesu zotavení. „Tyhle nemoci často nejsou vyléčitelné. Například paranoidní schizofrenie je onemocnění chronické. Takoví lidé musejí užívat léky. A hospitalizace může vést k tomu, že je s nimi zase těžší pracovat,“ říká Raszka.
Změna v psychiatrii a způsobu péče o pacienty se už konkrétně projevuje i ve statistických údajích. „Někteří lidé byli dříve opakovaně hospitalizováni, ale od doby, co jsou v péči našeho centra, hospitalizaci nepotřebovali. Další kladnou věcí je, že mnoho dlouhodobě nezaměstnaných se nám podařilo zaměstnat. Z pohledu psychiatra vidím, že v běžné ambulanci nelze tak komplexní péči jako u nás v centru zajistit,“ dodává Raszka.
Dana Adamcová: Bez dotace z fondů EU by centrum duševního zdraví vznikalo mnohem složitěji
S pomocí evropské dotace vzniklo před časem Beskydské centrum duševního zdraví. Ve Frýdku-Místku zahájilo činnost v roce 2020. Obsahem projektu byla rekonstrukce budovy L frýdecko-místecké nemocnice pro vznik centra duševního zdraví, které slučuje péči zdravotní a sociální v jeden celek pomoci ze všech oblastí péče. Projekt se podařilo zrealizovat za více než 19 milionů korun. O centru jsme hovořili s jeho vedoucí zdravotní sestrou Danou Adamcovou.
Beskydské centrum duševního zdraví vzniklo s přispěním mnohamilionové dotace z fondů EU v budově bývalé nemocniční lékárny a nabízí komplexní službyObsahem projektu byla rekonstrukce budovy pro vznik centra duševního zdraví. Co všechno se změnilo, udělalo znovu, jinak a lépe?
Centrum duševního zdraví vzniklo v budově L. Cílem bylo být mimo areál nemocnice, aby se klienti necítili jako pacienti a aby byli v bezpečí. Budova se musela změnit k potřebnému obrazu, takže rekonstrukce proběhla v celém objektu. Prostory se kompletně a komplexně změnily. Dříve zde bývala lékárna. Došlo ke změně vnitřních prostor, jsou tu nové omítky, vybavení a další věci potřebné pro naši práci. V prvním podlaží se ještě nachází rehabilitace. A samozřejmě je nově udělaná také střecha.
Opravdu bylo nutné udělat vše zmíněné, aby se pacienti cítili komfortněji?
Bez toho by to nešlo. Místnosti se upravily tak, aby vzniklo kompletní zázemí pro pacienty. Vybudovala se denní místnost, abychom zde měli ordinace psychiatrů, intervenční místnosti, relaxační místnost, a musela se upravit terasa pro pacienty, která je hodně využívaná. Dále místnost pro psychologa, ošetřovna pro sestry a máme i nové sprchy pro pacienty. A samozřejmě zázemí pro personál. Bez rekonstrukce by zde nebylo možné vůbec fungovat.
Na klienty moderní a příjemné prostředí určitě působí pozitivně. Jak to vnímáte vy?
Myslím si, že máme jedno z nejkrásnějších center v republice. Alespoň podle ohlasů těch, kteří se k nám z celé republiky jezdí podívat. Všichni se zde cítí velmi dobře. Barvy byly vybrány záměrně, měly by to být klidné přírodní tóny. Myslím si, že to opravdu splňuje veškeré normy, a také klienti se u nás cítí velmi dobře. Veškeré zařízení bylo šité na míru pro psychiatry, psychology, i pro pacienty, aby měli svůj koutek, i se speciálními otočnými křesly, aby v nich nebyli tolik viděni a cítili se v bezpečí. Nemocniční prostředí může být stresující také kvůli těm primárním stigmatizačním věcem, které právě u nás nejsou. Chodíme v civilním oblečení, nenajdete u nás bílý plášť, nejsou zde dlouhé chodby. Je to fakt přizpůsobené pacientům, aby to podporovalo jejich svépomoc a cítili se tady dobře. Čas v denní místnosti si sami organizují, hrají hry, vyhledávají na internetu. Je zde dopomoc sociálního pracovníka i zdravotní sestry.
„Myslím, že máme jedno z nejkrásnějších center v republice. Alespoň podle ohlasů těch, kteří se k nám z celé republiky jezdí podívat.“
Dana Adamcová, vedoucí zdravotní sestra
Bylo by možné vše udělat v takové podobě bez evropské dotace?
To je trochu spekulativní otázka. Ale určitě by to nešlo udělat v takovém rozsahu. Podpora byla velmi vysoká, z evropských fondů šlo na rekonstrukci přes šestnáct milionů korun. Byl to opravdu velký zásah do budovy a pro chod našeho centra duševního zdraví se muselo udělat hodně. Nemocnice se podílela necelými třemi miliony. V dotaci byly i automobily, máme čtyři, se kterými vyjíždíme za klienty v rámci terénní péče. Máme také notebooky, abychom mohli pracovat v terénu. Bez dotace by to vše bylo složitější a těžší.
23
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
