V období let 2016 až 2018 se podařilo v nemocnici výrazně modernizovat infrastrukturu, a to v rámci projektu Zdravotnická technika pro návaznou péči.
„Celý projekt stál bezmála 100 milionů korun. Významnou měrou se na této částce poskytnutím dotace podílela Evropská unie. Ta nám v rámci Integrovaného regionálního operačního programu poskytla více než 84 milionů korun. Zbytek, tedy téměř 15 milionů, zaplatil náš zřizovatel, Středočeský kraj,“ říká předseda představenstva a ředitel nemocnice Stanislav Holobrada.
Pomoc pro několik oddělení
V rámci tohoto projektu byly pořízeny přístroje, zdravotnické prostředky, technologie a další vybavení, které slouží pro poskytování zdravotnických služeb v podporovaných oborech a metodách návazné péče. Zmíněná dotace se dotkla mnoha oborů – chirurgie, ortopedie, urologie, neurologie, gastroenterologie, gynekologie, rehabilitace, intenzivní medicíny, zobrazovacích metod i dětského a rehabilitačního lékařství.
„Modernizováno bylo například celé endoskopické instrumentárium na gastroenterologickém oddělení. Technika byla obnovena na ortopedii, chirurgii a gynekologii. Dovybaveny byly i laboratoře, například novými chladničkami, odstředivkami, laboratorními třepačkami a dalším potřebným vybavením,“ vypočítává ředitel Holobrada.
„Z finančních prostředků bylo nakoupeno nové vybavení operačních sálů, jako jsou 4K monitory a technologie 3D zobrazení, které umožňují provádět laparoskopické operace s větší jistotou a šetrností k pacientovi,“ říká MUDr. Pavel Hanek, primář urologického oddělení.
Péče jako ve fakultní nemocnici
„S novým endoskopickým vybavením jsme moc spokojeni. Jsem přesvědčen, že díky němu zvládne náš proškolený personál poskytovat služby srovnatelné s fakultními nemocnicemi,“ pochvaluje si MUDr. Filip Závada, primář gastroenterologického oddělení.
Příbramská nemocnice má čtyřicet specializovaných pracovišť a je jedním z největších zaměstnavatelů v regionu. Pracuje zde na dvanáct stovek lidí, z toho je 226 lékařů a 855 nelékařských zdravotnických a jiných odborných zaměstnanců včetně farmaceutů.
„Z finančních prostředků bylo nakoupeno nové vybavení operačních sálů, jako jsou 4K monitory a technologie 3D zobrazení.“
MUDr. Pavel Hanek, primář urologie
V loňském roce bylo v příbramské nemocnici hospitalizováno 16 820 pacientů, ambulantně provedli 313 859 ošetření a na operačních sálech uskutečnili 6 515 operací. Na gynekologicko-porodnickém oddělení se narodilo 1 158 miminek.
Do dvou měsíců má být dokončena rekonstrukce dětského pavilonu N. „Připravujeme i rekonstrukci křídla budovy D2, což je lůžková stanice operačních oborů. Dostáváme se tak do závěru naplnění generelu, který byl vytyčen před dvaceti lety,“ vysvětluje ředitel.
Spojili všechny zdravotníky ve městě
Historie příbramské zdravotní péče sahá do roku 1881, kdy zde byla otevřena okresní nemocnice. Významný růst zaznamenala Příbram po skončení 2. světové války, kdy byla postavena nová nemocniční budova.
Rozsáhlé modernizace areálu však začaly až na počátku tisíciletí. Spojením dvou do té doby samostatných zdravotnických subjektů, Okresní nemocnice Příbram a Závodního ústavu národního zdraví Uranových dolů Příbram, vznikla v roce 2003 Oblastní nemocnice Příbram, která obě instituce sjednotila po stránce organizační, ekonomické, personální i medicínské. Stoprocentním vlastníkem zdravotnického zařízení se stal Středočeský kraj.
Oblastní nemocnice Příbram byla první akciovou společností mezi nemocnicemi Středočeského kraje.
Zdravotnictví máme v naší rodině zakořeněné, říká ředitel příbramské nemocnice Stanislav Holobrada
Po absolvování Gymnázia Dobříš se MUDr. Stanislav Holobrada (62 let) vydal zdravotnickým směrem – jako lékař pracoval na chirurgii v nemocnicích v Příbrami, v Berouně, šestnáct let v pražském Motole. V letech 2002–2006 si odskočil do politiky, když byl starostou Dobříše. Od roku 2008 je ředitelem Oblastní nemocnice Příbram. Společně s Petrem Chudomelem, ředitelem kolínské nemocnice, je nejdéle sloužícím ředitelem nemocnice ve Středočeském kraji.
Pane řediteli, letos budete v nemocnici slavit, že?
Slavit? Vlastně máte pravdu, v roce 2003 byly sloučeny Okresní nemocnice Příbram a Závodní ústav národního zdraví Uranových dolů a vznikla Oblastní nemocnice Příbram. Musíme se tady s kolegy pobavit o tom, jak tuto událost připomenout. Já myslel, že mi naznačujete, že jsem tu ředitelem patnáct let…
To jsem chtěl také.
I to je svým způsobem výročí. Ale důležitější je, že se za ty roky podařilo z naší nemocnice vybudovat zdravotnické zařízení, které má věhlas a důvěru pacientů. Námi poskytovaná péče je na vysoké úrovni a naší chloubou je komplexnost péče. Za ty roky je to obrovský krok kupředu. Z toho mám velice dobrý pocit.
V letech 2016 až 2018 jste realizovali projekt Zdravotnická technika pro návaznou péči. Modernizovali jste infrastrukturu, pořizovali nové přístrojové vybavení, zdravotnické prostředky i technologie. Projekt za sto milionů korun podpořila dotací 84 milionů Evropská unie. Co kdyby se vám tehdy dotaci nepodařilo získat?
Tento projekt hrál významnou roli při urychlení kroků v rámci modernizace, což bylo důležité. I kdybychom dotaci nezískali, stejně bychom do modernizace investovali, jen by to nebylo najednou, tedy v rámci dvou let, ale šlo by to mnohem pomaleji. Kdybychom neměli možnost čerpat tak velké peníze najednou, muselo by se vše rozložit v čase, stálo by to mnohem více provozních peněz a něco by třeba ani realizováno nebylo.
Které oddělení je vaší chloubou?
Máme čtyřicet specializovaných pracovišť, jmenovat jen některá by byla velká loterie. Já jsem pyšný na všechna.
Zkuste to.
Dobře. Jsem chirurg, tak si přihřeju polívčičku a budu jmenovat chirurgii. Neurologie, gynekologie, ortopedie. A třeba oční oddělení, kde se můžeme pochlubit operacemi zadních segmentů oka. A naše laboratoř byla v dobách covidu první, která vyhodnocovala PCR testy. Já bych ale nejraději jmenoval všechna oddělení.
„Námi poskytovaná péče je na vysoké úrovni a naší chloubou je komplexnost péče. Za ty roky je to obrovský krok kupředu.“
Stanislav Holobrada, ředitel Oblastní nemocnice Příbram
Jste chirurg, ale především ředitel. Stále operujete?
Ano, každé pondělí, následně pak mám službu.
Jaká je vaše specializace?
Chirurgie štítné žlázy. Na svém kontě budu mít za pár dnů už tři tisíce operací.
Jak jste se ke štítné žláze „propracoval“?
Od roku 1992 jsem pracoval na chirurgické klinice v Motole, tenkrát pod vedením profesora Dvořáka, což byl můj učitel právě v operativě štítné žlázy. Operovalo se tam na špičkové úrovni a možná i proto jsem u toho zůstal. Ono se o operacích štítné žlázy říká, že by to byla banální operace, pokud by v blízkosti nebyl zvratný nerv a příštítná tělíska. V žádném případě je operatér nesmí poškodit, a právě v tom je to delikátní záležitost, která mě zaujala.
Řídíte nemocnici, operujete. Obojí stresová činnost, že?
Dá se to tak říci. Já jsem za roky života v nemocnici i v politice pochopil, že stres není dobrý. Jako ředitel mám zodpovědnost za celou nemocnici. A jako chirurg za daného pacienta v daném okamžiku, kdy ho operuji. Vím, že se dopředu mohu připravit, zeptat se, nechat si poradit, ale od určitého okamžiku se musím rozhodovat sám. Když někomu něco uříznu, tedy odoperuji, nemohu pak říkat, že mi to někdo poradil. Politika je stres. Chirurgie také, ale jiného druhu, protože jde o zdraví. Snažím se nicméně být klidný. Moje manželka říká, že by chtěla mít povahu jako já, že jsem mnohdy až flegmatický. A když to vypadá na stres, snažím se usmívat.
Možná i proto ředitelujete patnáct let. Co vaše rodina?
Zdravotnictví máme v rodině zakořeněné. Manželka je zdravotní sestrou v Motole, starší syn maturuje a hlásí se na medicínu. Jen mladšího ještě zdravotnictví nebere, ale uvidíme, je zatím na gymnáziu.
Máte čas na koníčky? Jak odpočíváte?
Na házenou a judo už čas nemám, ale každou neděli hraju se třemi kamarády tenis. Uznávám, že jsou lepší, a vždy bojuji o bronz, ale je to skvělé odreagování. A doma u Dobříše se trochu starám o zvířata – mám šest krav, nějaké slepice, husy, traktor a další zábavu okolo. Nejvíce mě ale nabíjí pohoda doma, s manželkou máme pěkný vztah. Ve svých letech chápu, že už nedokážu tolik unést, uhrát, uběhnout, tak se tím prostě nestresuju.
Přiznejte, kolikrát jste chtěl za ty roky z příbramské nemocnice utéct?
Víte, že nikdy?