V červnu si Češi zvolí své nové zástupce v Evropském parlamentu. Přestože stran počtu europoslanců (21 ze současných 705, po volbách 21 ze 720) se Česká republika nemůže rovnat zemím jako Německo či Francie, český hlas je v europarlamentu slyšet. Alespoň to ukazují výsledky nového žebříčku nejvlivnějších europoslanců, které zveřejnila platforma EU Matrix, která se dlouhodobě zabývá výzkumem Evropské unie.

Mezi stovkou nejvlivnějších poslanců za současné volební období, tedy za posledních pět let, je totiž rovnou pět Čechů.

Volby do Evropského parlamentu se blíží. Připravili jsme pro vás všechny důležité informace:

Letošní volební maraton odstartují v červnu volby do Evropského parlamentu. Deník přináší odpovědi na nejdůležitější otázky: Termíny, volební systém, kdo kandiduje, jak je to s voličskými průkazy a další potřebné informace.
Eurovolby 2024: Jak a kde volit, termíny, kdo kandiduje, co voličský průkaz

Místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestraník za ANO) obsadila 6. místo, Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) je podle serveru EU Matrix 22. nejvlivnějším členem europarlamentu, na 43. místě se umístil Marcel Kolaja (Piráti), 80. příčka patří Martině Dlabajové (nestraník za ANO) a 97. místo získal Alexandr Vondra (ODS).

Třeba Charanzová na sociální síti uvedla, že umístění vnímá jako ocenění své práce za poslední dekádu. Podobně to vnímá i Zdechovský. „Je to odraz celé práce v Evropském parlamentu. Ještě zajímavější je pro mě ale žebříček vlivu europoslanců v oblasti rozpočtu, ve které se dlouhodobě pohybuji. Zde jsem skončil jako 6. nejvlivnější poslanec, a tam se ukazuje, že člověk, který přijde do europarlamentu musí mít za sebou odbornost, jinak tady není schopen cokoliv dokázat,“ reagoval pro Deník na své umístění.

Z dosavadní práce si nejvíce cení svou podporu Europolu a zabránění zneužívání evropských dotací.

Nejvlivnější čeští europoslanci:

Například Marcel Kolaja (Piráti) pak podle svých slov pro Deník za své největší úspěchy považuje práci na aktu o digitálních trzích, kdy se mu podařilo prosadit vzájemnou propojitelnost chatovacích platforem, a prosazení protikorupčních pravidel pro větší transparentnost parlamentu.

„Když člověk jako nově zvolený poslanec poprvé dorazí do Evropského parlamentu, je toho spousta, co se musí naučit. Logicky je proto europoslanec, který byl zvolený poprvé, v určité nevýhodě. To, že jsem se přesto dokázal prosadit lépe než drtivá většina kolegů, mě stálo spoustu práce, času a úsilí,“ konstatoval.

Nejmocnější frakce? EPP

Vliv europoslanců hodnotili výzkumníci EU Matrix na základě množství dat a ukazatelů. „Výzkum má pomoci identifikovat přední osobnosti, které utvářejí legislativu pro více než 440 milionů občanů. Studie měří vliv europoslanců pomocí kombinace kritérií seskupených do následujících kategorií: formální a neformální vedoucí pozice, skutečná legislativní práce, politická síť, členství ve výborech a chování při hlasování,“ uvedli zástupci platformy.

Z jejich práce dále vyplynulo, že největší vliv na vývoj politiky Unie má ze států Německo (které má nejen největší podíl europoslanců, navíc všichni patří mezi velmi pracovité a aktivní), a z frakcí EPP.

Top 10 nejvlivnějších europoslanců podle výzkumu EU Matrix

  1. Roberta Metsolová, Malta, frakce EPP, předsedkyně Evropského parlamentu
  2. Manfred Weber, Německo, frakce EPP, předseda frakce
  3. Iratxe García Pérezová, Španělsko, frakce S&D, předsedkyně frakce
  4. Othmar Karas, Rakousko, frakce EPP, místopředseda Evropského parlamentu
  5. Valérie Hayerová, Francie, frakce Renew, předsedkyně frakce
  6. Dita Charanzová, Česká republika, frakce Renew, místopředsedkyně Evropského parlamentu
  7. Roberts Zīle, Lotyšsko, frakce ECR, místopředseda Evropského parlamentu
  8. Frances Fitzgeraldová, Irsko, frakce EPP, místopředsedkyně frakce
  9. Dragoş Tudorache, Rumunsko, frakce Renew, místopředseda frakce
  10. Evelyn Regnerová, Rakousko, frakce S&D, místopředsedkyně Evropského parlamentu

Část vlivných odchází

Po následujících volbách do europarlamentu ale Češi minimálně o dvě výrazné osobnosti přijdou. Místopředsedkyně Evropského parlamentu Charanzová i europoslankyně Dlabajová již dříve avizovaly, že v letošních volbách již nehodlají kandidovat. „V Evropském parlamentu strávím celkem deset let a myslím, že je za mnou vidět pořádný kus práce. Do konce tohoto mandátu však pořád zbývá ještě několik měsíců a já bych za tuto dobu chtěla dokončit vše, co jsem rozpracovala,“ připomněla Deníku Dlabajová.

Proč se Věra Jourová opřela do Robeta Fica? Podívejte se:

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová
Jourová ostře kritizuje Fica: Svými výroky pomáhá Kremlu, zrazuje spojence v EU

Za svůj mandát je nejvíce hrdá na to, že se jí povedlo přitáhnout pozornost k malým a středním podnikům. „Moje jméno je pod konkrétními iniciativami na podporu těchto firem, díky kterým mají například snazší přístup k financování z Unie. Za velký úspěch také považuji dojednání silničního balíčku, tedy klíčové úpravy pravidel pro přeshraniční silniční dopravu v Evropě,“ řekla.

Naopak Zdechovský, Kolaja i Vondra jdou do voleb rovnou jako lídři svých stran. Zdechovský je nejvýše postaveným členem KDU-ČSL na kandidátce SPOLU, Vondra z ODS ji vede celou, Kolaja je lídrem Pirátů. V případě znovuzvolení chtějí pokračovat v práci v oblastech, jimž se věnují již nyní. „Moje odbornost leží v oblasti digitálních technologií a jednotného trhu. Nadále se proto chci věnovat především těmto tématům,“ nastínil třeba Kolaja.