Odvážný plán vznikl v loňském roce, který Evropská unie vyhlásila Evropským rokem železnice. Jedním z jeho cílů bylo podpořit využívání vlaků jako bezpečného a udržitelného způsobu dopravy.

„Budoucnost cestování je totiž na kolejích. A cestování nočními vlaky v Evropě může na krátké až středně dlouhé vzdálenosti zažít v následujících letech obrovský boom. Obecně totiž platí, že produkuje mnohem menší emisní zátěž než třeba cesta letadlem. A pro mnohé cestující může být i komfortnější a méně stresující,“ je přesvědčen český europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa.

Rychlovlak Frecciarossa společnosti Trenitalia je v současnosti nejrychlejší soupravou v Itálií. Může jet rychlostí až 300 kilometrů v hodině.
Budoucnost cestování v EU? Vysokorychlostní železnice zatím vyvolává spory

V roce 2021 vznikla iniciativa Trans Europe Express 2.0 (TEE 2.0), která dávala dohromady plány na noční vlakové propojení Evropy. Výsledkem bylo podepsání předběžné dohody jednadvaceti členských států v květnu 2021. Ta definovala politickou podporu znovuoživení tradice sítě dálkových transevropských vlaků.

Světlou minulost připomíná i název iniciativy TEE 2.0, která navazuje na síť vlaků TEE provozovanou v západní Evropě v letech 1950 až 1990. Tyto vlaky byly celá desetiletí symbolem pohodlného cestování naším kontinentem.

Konec a pak oživení v 21. století

Především po roce 2000 začalo v celé Evropě nočních vlaků ubývat. Například Německo je v roce 2016 prakticky přestalo provozovat. V té době výrazně omezila noční spací vlaky rovněž Francie. Výsledkem redukce spojů v západní Evropě bylo také to, že z Prahy jezdí v současnosti tímto směrem už jen jediný noční vlak s lůžkovými vozy, a to do švýcarského Curychu. Poslední noční spoj z Paříže přijel do Prahy v roce 2001 a z Amsterodamu potom v roce 2008.

Loni vyhlášený plán zatím žádnou změnu nepřinesl. Uvést ho do praxe totiž není snadné. „Plán na síť nočních vlaků v Evropě je reálný, ale má opravdu mnoho překážek. Tou zásadní je nekompatibilita železnic a předpisů jednotlivých zemí EU,“ konstatoval Jan Sůra ze serveru Zdopravy.cz.

Elektrická vlaková jednotka řady 680 Pendolino na trati u České Třebové.
Tratě v Česku se chystají na rychlost 200 km/h. První trasa povede na jih Čech

Ukazuje to příklad spojení, které provozuje společnost RegioJet na chorvatské pobřeží. Loni takto oběma směry cestovalo více než šedesát tisíc cestujících a průměrná obsazenost spojů byla devadesát procent.

Ale připravit takový vlak není vůbec snadné. „Když chcete vypravit noční vlak do Chorvatska, musíte mít dopravce s licencí v každé zemi, stejně tak schválená vozidla v každé zemi. A to je dost drahé. Když chcete vypravit autobus, stačí vám jedna licence a autobus schválený v EU. To je mnohem jednodušší,“ popsal komplikovanou železniční legislativu Jan Sůra.

V Rakousku už začali

Lídrem nočního vlakového spojení na kontinentu jsou dnes Rakouské spolkové dráhy (ÖBB). Jako první v prosinci 2021 obnovily noční spojení do Bruselu. Síť rakouských nočních vlaků Nightjet nyní míří do Švýcarska, Německa, Itálie, Belgie a jednotlivé vozy zajíždějí i do Maďarska, Slovinska, Chorvatska či Polska. Vlaky z Vídně by měly ještě letos začít jezdit také do Paříže.

O nových a obnovených nočních spojeních by mohly uvažovat rovněž tuzemské České dráhy. „Nabízí se spojení zejména tam, kam se už dříve jezdilo. Tedy do západní části Německa, a to kolem Rýna a Porúří. Dále je to Benelux a samozřejmě Jadran a Itálie,“ vyjmenoval Sůra.

O možnosti zavedení nočních železničních spojení mezi Prahou a významnými evropskými městy vyjednával už před dvěma lety náměstek pražského primátora Adam Scheinherr. Hovořil tehdy o spojení do německého Frankfurtu nebo italského Milána. „Praha má skvělou polohu pro noční vlaky. Chceme dopravce motivovat, aby začali jezdit do Prahy. Cesta nočním vlakem nabídne bezpečnost a komfort. A navíc má své specifické kouzlo,“ uvedl Scheinherr. Podle něj bohužel noční železniční spoje nemají podporu státu.

Rekonstrukce trati v údolí Orlice
Šest hodin zpožděné vlaky? Železničáři slíbili nápravu. Pozdě, míní strojvedoucí

Ta v Rakousku nechybí a rakouské vlaky slouží dnes rovněž pro německé cestující, neboť u nich se počítá s reálnou obnovou nočních spojení až v roce 2023. Podle plánu by se měla přidat také Skandinávie a to nočním spojením mezi Stockholmem a západní a také střední Evropou.

Většina těchto záměrů však zatím zůstává pouze čarami na mapách. Pokud se člověk rozhodne cestovat mezi evropskými metropolemi, nezbude mu většinou, než využít letadlo nebo auto.

Své o tom vědí také čeští europoslanci. Ti z valné části obnovu nočních vlaků podporují a poukazují na to, že cestovat v současnosti do Bruselu vlakem je pro ně prakticky nemožné.

Z Prahy do Bruselu za 13 hodin

„Z Prahy se do unijní metropole dostanete za nějakých třináct hodin, musíte několikrát za cestu přestoupit na navazující spojení, to ale může být často odřeknuto nebo má vlak takové zpoždění, že navazující spoj jednoduše nestihnete. Tohle opravdu není ten komfort, který bych si na evropských železnicích a mezi evropskými metropolemi představoval,“ řekl europoslanec Peksa.

Svůj názor přidal i Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL. „Rozhodně podporuji propojení evropských metropolí nočními vlaky a věřím, že by v tom mohla výrazně pomoci i EU. Pro lidi je noční cestování komfortní a šetří čas. Osobně jsem do Bruselu vlakem necestoval, právě kvůli ne příliš přívětivé době trvání a také kvůli řadě přestupů. Kdyby bylo přímé nebo s jedním přestupem, rád bych ho využil,“ ujistil Zdechovský.

Petr Fiala v Bruselu
Jak se řídí EU: Kvalifikovaná většina je o dost složitější než pouhá většina

Otázka přímého vlakového spojení mezi Prahou a centrem unie Bruselem se stala aktuální i v době probíhajícího českého předsednictví radě Evropské unie. Ukázalo se totiž, že kapacita letů mezi Prahou a Bruselem je nedostatečná. Zástupci státu jednali neúspěšně s aerolinkami o posílení linky do Bruselu, ale úvahy o tom, že by mohly jezdit přímé vlaky z Česka do Belgie se neobjevily.

Přitom z Vídně každý večer už jednou zmíněný noční vlak do Bruselu vyráží a úředníci by na jednání mohli i z Prahy cestovat takto.

O tom, že přímé vlakové spojení mezi Prahou a Bruselem by mělo existovat je europoslanec Peksa přesvědčen. „Jednoznačně. Vlakové spojení mezi Prahou a Bruselem je mizerné, a v době českého předsednictví v Radě EU je tahle skutečnost o to smutnější,“ prohlásil.

Státy zaspaly

Obnova nočních spojů Evropou se přitom nedostala ani mezi to, co Česká republika v době předsednictví prioritně sleduje. „Zaspalo nejen Česko, ale i Německo. Napojení tratí od Chebu a České Kubice odpovídá minulému století,“ popsal neveselou situaci odborník Sůra.

Popularita elektrických koloběžek stoupá. Jenže s rostoucím počtem přibývá kolizí s vážnými zraněními a škodami
Velká změna pro majitele ekoloběžek: Na silné stroje bude potřeba povinné ručení

České předsednictví se sice oblasti železniční dopravy věnuje, ale priority vidí jinde. „Během něj se v oblasti železnice zaměřujeme hlavně na lepší propojení a rozvoj evropské dopravní sítě nebo podporu vysokorychlostních železnic,“ uvedli zástupci ministerstva dopravy.

Jinak k problému přistupovala Francie, která předsedala EU v předchozím období. Její předsednictví k problematice nočních vlaků uspořádalo v zimě expertní jednání.

Podle zástupců českého ministerstva pro evropské záležitosti ovšem záleží především na jednotlivých dopravcích, jejich rozhodnutí, vyhodnocení a komerčním riziku, zda noční spojení budou nabízet.