Byl to trochu šok. V mé oblíbené samoobsluze ve francouzském Štrasburku jsem si chtěl koupit něco takříkajíc na zub. U regálu se sušenkami a dalšími pochutinami jsem si ale na obalech všiml značně velkého značení, podobného tomu, co známe z ledniček, praček a dalších domácích spotřebičů. Tedy barevně odlišená písmena A až E. Zatímco u spotřebičů to znamená míru energetické úspornosti, u potravin jde o takzvanou nutriční hodnotu.

Už jsem o tom slyšel, ale teď poprvé jsem to měl takto před očima. Mé oblíbené slané sušenky měly D. To jsem ještě nějak vydržel a do košíku je společně s plechovkou piva přidal. Ale u podobně oblíbeného salámu, kde na mě svítilo velké červené E, jasně zdravotně varovné, jsem dlouho váhal. Nakonec jsem si koupil alespoň to nejmenší balení. A dal jsem si předsevzetí, že to zítra u oběda vyrovnám nějakým zeleninovým salátem nebo třeba rybou.

Děti na prolézačce - Ilustrační foto
Nadváhou a obezitou trpí v Česku přes čtvrtinu dětí. Situaci zhoršil covid

Francie s označováním nutričního skóre začala, dobrovolně se takto značí potraviny už i v Německu. Setkat se s tím, především u potravin, které se vyváží i mimo Českou republiku, můžete občas i v tuzemských obchodech.

Evropská komise se ale vážně zabývá tím, že by se toto jednoduché značení, které dá na rozdíl od téměř nečitelného a složitého složení potravin jasnou a přehlednou informaci, mohlo zavést v celé Evropské unii. Návrh příslušné směrnice měl být hotov už v minulém roce, ale kvůli vlně odporu mezi zemědělci a potravináři v některých zemích byl odložen na letošní podzim.

Už před třemi roky ale podepsala čtyřicítka organizací, včetně vědců, spotřebitelských společností i potravinářů, petici požadující celounijní povinné zavedení nutričního skóre.

„S nadváhou nebo obezitou bojuje každý druhý evropský dospělý. Hrozí zvyšující se pravděpodobnost srdečně-cévních chorob, cukrovky a rakoviny. Proto je nutný silnější tlak, který pomůže zastavit tuto krizi v oblasti veřejného zdraví,“ uvádí se ve zprávě, kterou na svých webových stránkách zveřejnil český Státní zdravotní ústav.

Potraviny - Ilustrační fotoNutriční skóre na obalech potravin ve Francii.Zdroj: Deník/Luboš Palata

„Národní vlády i mezinárodní odborníci na zdraví označili nutriční označování za jeden z klíčových politických nástrojů, které mohou být použity pro podporu spotřebitelů při rozhodování o zdravějším výběru potravin, a to na první pohled,“ uvádí se v materiálu.

„Výzkum provedený v několika zemích ukazuje, že značení Nutri-Score je v současné době nejlépe fungujícím systémem. Pomáhá spotřebitelům porovnávat nutriční kvalitu potravin napříč sortimentem a zdravější výběrv supermarketu,“ zní další argument na podporu značení nutričního skóre.

Čeští zemědělci jsou proti

Podle české lidovecké europoslankyně Michaely Šojdrové však situace tak jasná není. Mezi českými potravináři a zemědělci jsou k nutričnímu skóre zásadní připomínky. „Část poslanců evropského parlamentu, především ze zemědělského výboru, napsala dopis Evropské komisi, aby tento způsob označování nevyužívala, protože ho považují za klamavý,“ uvedla Šojdrová, která působí právě v zemědělském výboru.

Nakupování - Ilustrační foto
Olej či sladkosti. Do obchodů míří ukrajinské potraviny

„Podobně to vidí české ministerstvo zemědělství a také některé členské státy,“ řekla europoslankyně. Podle ní maximum, o kterém by se dalo uvažovat, je možnost, že by se potraviny takto označovaly dobrovolně, případně by se tímto způsobem označovaly jen stejné druhy potravin, uzeniny, čokolády nebo sýry.

„Když se podíváte na to, kdo prosazuje toto jednoduché nutriskóre, tak to jsou velké nadnárodní firmy,“ pokračovala europoslankyně. „Já doufám, že to zavádět nebudeme, máme na starost důležitější věci,“ dodala.