Současné protesty zemědělců, které se v těchto týdnech odehrávají v mnoha členských zemích Evropské unie, se možná promítly i do úterního hlasování europoslanců o zákoně o obnově přírody. Nová norma určuje, že státy Unie musí do roku 2030 obnovit nejméně pětinu lidskou činností poškozených přírodních stanovišť, do roku 2050 pak devadesát procent těchto lesů, rašelinišť či řek. Část europoslanců ale kritizuje, že schválený návrh proti původně zamýšlené podobě téměř neřeší zemědělskou půdu.

Hrozí další prostest zemědělců. Proč? Co by mu mohlo zabránit? Dočtete se v článku:

Ve čtvrtek 22. února protestovaly proti politice EU stovky zemědělců
Zemědělce jednání s ministrem Výborným zklamalo. Připravují další protesty

Jak uvedl europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti), nová norma by měla změnit situaci, kdy nikdo v současnosti nemusí aktivně řešit, aby se poškozené ekosystémy vracely do původního stavu. „Jedná se o ochranu diverzity. Území, která by měla být chráněna, by se měla dostat do stavu, ve kterém existovala před zásahem člověka,“ zmínil Peksa.

Podle europoslance Stanislava Polčáka (STAN) představuje schválení nového právního předpisu pro Evropskou unii konkrétní zastřešující právní rámec týkající se péče o lidmi poškozené přírodní oblasti. „Dosud jsme schvalovali jen jednotlivé předpisy, jako třeba strategie pro lesy, zde se bavíme o komplexně vyžadované péči, výrazné úkoly v ní mají členské státy,“ uvedl Polčák.

Bez zemědělské půdy

Nový právní předpis se vztahuje na lesy, travinné porosty, mokřady, řeky, jezera i korály. Přednostně pak na oblasti sítě Natura 2000, což je soustava chráněných území evropského významu. V České republice je takových území mnoho desítek, námatkou jde třeba o Adršpašsko-teplické skály, Českobudějovické rybníky či Dářská rašeliniště.

To je ale také jeden z důvodů, proč bylo hlasování Evropského parlamentu poměrně těsné. Pro nařízení bylo 329 poslanců, proti 275. Europoslanci se totiž dostali do sporu o to, zda a jak velké části zemědělských ploch by se měla obnova přírody do stavu před lidským zásahem týkat.

Evropský parlament schválil zákon o obnově přírody:

Zdroj: Youtube

Například Peksa zmínil, že v současné podobě, kdy se zemědělské půdy nové nařízení téměř nedotýká, je do jisté míry „bezzubé“ - tedy že jen zajišťuje, že Evropská unie bude skutečně chránit místa, k jejichž ochraně se už dříve zavázala. Pirátští europoslanci pak označili jednání o normě za zpolitizované a ovlivněné protesty zemědělců.

Proti politice EU protestují zemědělci v Česku i dalších zemích Unie:

Zemědělci zahájili protestní jízdu v Kutné Hoře, poté projeli Kolínem.
Zemědělci v Česku protestovali proti EU. Ministra Výborného podporujeme, zaznělo

Proti návrhu se kvůli obavám z dalších komplikací pro hospodaření zemědělců postavila třeba nejsilnější frakce europarlamentu EPP. „Máme i nadále vážné obavy ohledně zákona o obnově přírody. Nechceme nové a další formy byrokracie a ohlašovacích povinností pro zemědělce. Nechte zemědělce hospodařit,“ uvedl europoslanec Siegfried Mureșan, místopředseda skupiny EPP odpovědný za rozpočet a strukturální politiku.

Přesto mnozí čeští poslanci z frakce nakonec hlasovali pro. „Zemědělci nemusí mít starost, že by se třeba jejich dotace tímto nařízením krátily,“ vysvětlil Polčák, který rovněž nařízení podpořil.

Tři miliardy stromů

Nařízení ukládá členským státům, aby přijaly národní plány na obnovu přírody, v nichž podrobně uvedou, jak dotčená území obnoví. Evropské státy budou muset v následujících letech vysadit další tři miliardy stromů a obnovit nejméně 25 tisíc kilometrů volně tekoucích řek.

„V zájmu zlepšení biologické rozmanitosti v zemědělských ekosystémech budou členské státy muset dosáhnout pokroku u dvou z následujících tří ukazatelů: indikátor motýlů žijících v travních porostech, podíl zemědělské půdy s krajinnými prvky s vysokou rozmanitostí a zásoba organického uhlíku v minerální složce orné půdy. Musí také přijmout opatření ke zvýšení indikátoru běžných druhů polních ptáků, neboť ptáci jsou ukazateli celkového stavu biologické rozmanitosti,“ zmínila tisková zpráva Evropského parlamentu o schválení nařízení.

Směrnici o obnově přírody hrozilo, že ji superparlament „zařízne“:

Návrh směrnice podpořený europoslanci předpokládá, že u dvaceti procent rozlohy evropských států dojde k opatřením směrem k obnově přírodního stavu. Týkat se to má i deseti procent zemědělské půdy
Záchrana, nebo rána pro zemědělce? Europarlament těsně podpořil obnovu přírody

Jednou z cest má být třeba obnova odvodněných rašelinišť. Pro zemědělce a soukromé vlastníky půdy bude ale zavodňování i nadále dobrovolné. „Právní rámec počítá také se záchrannou brzdou, kterou si vyžádal Parlament: cíle pro zemědělské ekosystémy bude možné za výjimečných okolností pozastavit, pokud by jejich plnění vedlo k výraznému snížení půdy potřebné pro dostatečnou produkci potravin v Unii,“ dodala zpráva Evropského parlamentu.