„Jde o černý den pro životní prostředí a společnost,“ uvedla po hlasování europoslankyně za Zelené Sarah Wienerová z Rakouska. Původní návrh požadoval omezení používání pesticidů, což jsou chemické přípravky na ochranu rostlin. A podle jejich odpůrců ohrožují životní prostředí a negativně se promítají do kvality potravin.

Česko i celá EU čelí čím dál více dezinformacím. Lidé si přitom často neumí pravdivost informací ověřit:

Česká republika, Slovensko i celá Evropská unie čelí v poslední době čím dál většímu množství dezinformací. Ilustrační snímek
Boj o pravdu v Evropě: Lží přibývá a rozeznat je dokáže čím dál míň lidí

Proti návrhu ovšem nakonec poněkud paradoxně hlasovali mnozí zastánci levice a Zelených. Nelíbilo se jim změkčení této normy, které prosazovaly pravicové strany. Původní podklad měl do roku 2030 snížit používání pesticidů v Unii na polovinu. Jeho odpůrcům se takový postup zdál příliš radikální a přinesl by podle nich značné problémy evropskému zemědělství. Mnohé rostliny je totiž obtížné pěstovat zcela bez pesticidů a navíc za mnohé pesticidní přípravky neexistuje rovnocenná náhrada.

Postoj těch, kteří hlasovali proti, shrnul europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti): „Piráti jsou pro používání takových pesticidů, které chrání rostliny, ale zároveň neohrožují lidské zdraví či biodiverzitu. Bohužel se ale za podpory krajní pravice podařilo prosadit takové pozměňující návrhy, které by ve výsledku přinesly pravý opak. Proto jsme nakonec museli hlasovat proti celému návrhu.“

Více času pro zemědělce

Na druhé straně názorového spektra stála Michaela Šojdrová (KDU-ČSL): „Hlasovala jsem společně s Evropskou lidovou stranou i naší českou delegací jednotně proti zamítnutí celého nařízení a všichni jsme podpořili navržené změny i nařízení jako celek. Ukazuje to, že jsme jasně pro zdravé životní prostředí, zdravé potraviny i pro snižování pesticidů.“

Podle Šojdrové byl výsledek hlasování nečekaný a nepřinesl žádného vítěze. „Naopak, nejvíce ztratili radikální Zelení, kteří chtěli všechno a nemají nic,“ konstatovala europoslankyně.

Europarlament podpořil takzvané právo na opravu. Výrobci tak budou muset zajistit náhradní díly:

Oprava automatické pračky. Ilustrační snímek
Radši spravit než vyhodit. Evropané získají právo na opravu, prospěje to přírodě

Sporným bodem se stalo především prodloužení lhůty pro snížení pesticidů do roku 2035. A také posunutí referenční základny, s níž se mělo používání pesticidů srovnávat na roky 2011–13. Měla existovat také možnost výjimky pro ty členské státy, které mají nižší intenzitu využívání pesticidů, než je 35 procent průměru EU. Tato výjimka by se týkala i Česka.

Omezení pesticidů tak bylo v Unii na dlouho smeteno ze stolu. Přitom jde o jeden z klíčových pilířů takzvané Zelené dohody pro Evropu (Green Deal).