Česko v čele Evropy. Pavlův telefonát na Tchaj-wan se stal evropským tématem

Na tom, že nově zvolený prezident České republiky generál Petr Pavel zvedl telefon, na který mu volala hlava Čínské republiky, by nebylo nic divného a zvláštního. Ostatně v případě Pavlova předchůdce Miloše Zemana byly telefonáty s hlavou Čínské republiky běžné.

Rozdíl je jen v tom, že celý název státu, jehož je hlavou paní Cchaj Jing-wen v současnosti, zní Čínská republika (Tchaj-wan). A to proto, že zdejší vláda v minulosti za působení generála Čankajška byla pokládána za vládu celé Číny a do roku 1971 zastupovala celou Čínu v Radě bezpečnosti OSN.

Telefonát s Tchaj-wanem? Je na nás, s kým si voláme, říká ke kritice Číny Fiala

Od té doby se ale poměr sil změnil a dnes je to pevninská Čína, která žárlivě střeží jakékoli mezinárodní uznání Tchaj-wanu. Telefonát Petra Pavla s prezidentkou Tchaj-wanu je v Evropě zcela nebývalým krokem. „Něco podobného se stalo v nedávné historii jen jednou, a to když si s hlavou Tchaj-wanu po svém zvolení telefonoval dnes už bývalý americký prezident Donald Trump,“ uvádí Filip Šebok, na Čínu se zaměřující analytik Asociace pro mezinárodní otázky.

Podle něj sice z hlediska diplomatického protokolu snižuje význam telefonátu to, že Petr Pavel ještě hlavou Česka oficiálně není, ale Čína to takto příliš nevnímá a tvrdě protestuje. „Telefonát představuje vážné vměšování do vnitřních záležitostí Číny a zranil city čínského lidu,“ uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, které varovalo před „nenapravitelným poškozením čínsko-českých vztahů“.

Jsme v otázce Tchaj-wanu nejaktivnější v Evropě, říká analytik:

Vedle stanoviska Petra Pavla, který konstatoval, že nás s Tchaj-wanem spojují vedle ekonomických a kulturních vztahů i hodnoty demokracie, nepotěšil Peking ani premiér Petr Fiala. „S demokratickým Tchaj-wanem máme tradičně dobré vztahy v oblasti ekonomické, vzdělávací a výzkumné. Pokračujeme v naší tradicia upozorňujeme na potřebu ochrany společných demokratických hodnot,“ uvedl premiér. Ale také dodal, že Česko tím neporušuje „politiku jedné Číny“. To v překladu znamená, že nadále neuznáváme Tchaj-wan jako samostatný stát.

Česko je v EU nejdál

Nejen telefonátem Petra Pavla, ale také chystanou návštěvou šéfky Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové, která navazuje na cestu šéfa Senátu Miloše Vystrčila, se Česko dostává do pozice jakéhosi evropského lídra protchajwanské politiky v Evropské unii. „Nevidím žádnou unijní zemi, která by zašla takto daleko,“ uvádí Filip Šebok. Největší unijní země jdou opačným směrem a přes určité ochlazení vztahů s Čínou je chtějí dál intenzivně rozvíjet.

Po kancléři Olafu Scholzovi se v nejbližší době chystají do Pekingu i francouzský prezident Emmanuel Macron nebo italská premiérka Giorgia Meloniová. V prosinci byl v Číně také „evropský prezident“, předseda Evropské rady Charles Michel. „Věříme ve volný obchod a spolupráci. Potřebujeme však rovnováhu a spravedlnost,“ uvedl tehdy Michel. Čínský prezident Si Ťin-pching naopak varoval EU před vměšováním do čínských záležitostí a před „všemi formami studené války vůči Číně“.

Pavel telefonoval s prezidentkou Tchaj-wanu: Sdílíme hodnotu svobody, řekl

Zatímco jak Brusel, tak mnozí evropští lídři se snaží si Čínu minimálně neznepřátelit, Evropský parlament je velmi blízko postoji Česka. Zmrazil, poté, co Čína dala na sankční seznam několik europoslanců, schvalování investiční dohody EU-Čína. Represe proti Ujgurům i opozičním protestům jsou v Evropském parlamentu velkým tématem.

A pokud jde o telefonát Petra Pavla, ten našel podporu například u pirátské europoslankyně Markéty Gregorové. „Náš prezident se chová jako prozápadní demokrat,“ uvedla a ocenila, že Pavel nabídl tchajwanské prezidentce jako první evropský státník osobní setkání. „Jelikož se otázce Tchaj-wanuv Evropském parlamentu věnuji, vím, co takové gesto pro Tchaj-wan znamená,“ říká Gregorová.