Nevíte, kam investovat peníze? Hitem Evropy jsou zelené dluhopisy

Zelené dluhopisy jsou novým hitem na trhu. Své zkušenosti s tím má i Evropská komise, která v polovině října emitovala první zelené bondy v hodnotě 12 miliard eur. Zájem investorů byl totiž obrovský.

„Náročná a nákladná transformace na udržitelný model žádá mobilizaci všech dostupných prostředků, kdy nejen investoři, ale i průmysl budou hledat co nejlepší zhodnocení pro svůj kapitál tak, aby bylo v souladu společenskou odpovědností,“ vysvětlil Petr Procházka, gestor České bankovní asociace pro udržitelné finance.

Pomoci s tím má nová evropská legislativa, která sjednotí pravidla pro udržitelné financování napříč hranicemi. EU se totiž v této oblasti staví do pozice globálního lídra, což má zásadní vliv na trhy jednotlivých členských států. Redakci EURACTIV.cz to řekl provozní ředitel Mezinárodního centra pro udržitelné finance (ISFC) Julian Toth.

Cestovní ruch se stále nevzpamatoval z covidu. Navíc mu hrozí nezájem politiků

S rokem 2022 vejde v účinnost nařízení o evropské taxonomii udržitelných aktivit a také by měla být přijata nová směrnice o reportingu dat o udržitelnosti. Taxonomie a reporting by měly nastavit jak společnou definici udržitelnosti, tak i trendy evropských finančních trhů. Nová legislativa by měla podpořit další rozvoj zelených projektů a zpřehlednit situaci na trhu.

Banky i investoři z řad institucí tak budou muset reportovat, jak velký podíl investic směřují do udržitelných aktiv v souladu s evropskou udržitelnou taxonomií. Hlásit budou muset i to, jaké prostředky vynaložili do tzv. zelených dluhopisů, tedy finančních nástrojů umožňujících financování a podporu zelených projektů, které jsou striktně vázány na mezinárodní kritéria udržitelnosti (ESG).

Zelené dluhopisy jako inovativní způsob získávání financí

Firmy i členské státy se postupně transformují směrem k vyšší udržitelnosti. Svůj podíl na tom má i fond obnovy (Next Generation EU), který má poskytovat členským státům granty a půjčky na oživení ekonomik. Alespoň 30 % tohoto nového zdroje má totiž jít právě na zelené projekty.

„Aktuálně je v EU výrazným trendem emise zelených dluhopisů, a to jak ze strany veřejných subjektů (vlád, municipalit, centrálních bank), tak ze strany firem. Přestože se region stále potýká s bariérami rozvoje finančních trhů, jako jsou nízká finanční gramotnost či preference grantů na úkor dluhových nástrojů, očekáváme, že v následujících letech bude emise zelených dluhopisů v regionu postupně posilovat,“ vysvětlil Julian Toth.

Středoevropský region a jeho finanční instituce začínají tyto trendy vnímat dokonce i jako marketingovou příležitost.

Chování Polska ohrožuje Česko. Babiš přesto na summitu EU mlčel

Toto potvrdil redakci František Bouc z tiskového centra České spořitelny. „Dluhopisy zatím nejsou ve střední Evropě tak populárním způsobem získávání financí jako v USA, nicméně vzhledem k popularitě snah o dekarbonizaci lze očekávat, že právě zelené dluhopisy se budou objevovat čím dál častěji. Možná i proto, že vydání zeleného dluhopisu se dá pro účely budování image ekologické uvědomělosti využít lépe než získání podobně zaměřeného bankovního úvěru.“

Potenciál zelených dluhopisů je tedy nejen pro střední Evropu velkou příležitostí. S větším počtem projektů by také mohl narůst zájem institucionálních investorů a dalších finančních aktérů o tyto finanční nástroje. Napomoci tomuto trendu by měla také zatím avizovaná dobrovolná standardizace.

Evropa se chce vyhnout greenwashingu

EU chce být lídrem nejen v emisi zelených dluhopisů, kde plánuje emitovat dluhopisy v hodnotě více než 250 miliard eur, ale i v jejich standardizaci. Letos v červenci proto zveřejnila návrh na „Evropský standard zeleného dluhopisu“ (EU green bond standard). „Podobná standardizace zjednodušuje orientaci a rozhodování tržních hráčů, a proto obvykle pomáhá rozvoji daného trhu,“ potvrdil František Bouc.

Tento standard by měl navázat na taxonomii udržitelných aktivit, dále podpořit transparentnost a zároveň snížit náklady pro emitenty.

Evropská auta mohou jezdit na vodík. Bude to ale bezpečné?

„Přestože jde o nepovinný nástroj, který má své nedostatky, jedná se o důležitou iniciativu pro zajištění potřebné harmonizace a posílení důvěry v relativně nový instrument zelených dluhopisů“, vysvětlit Toth.

Evropská unie se tedy snaží udělat maximum pro usazení a sjednocení podmínek na trhu se zelenými dluhopisy, což potvrzuje její snahu, aby se dlouhodobě vyvarovala „greenwashingu“ na svém trhu. Regulace tohoto sektoru tedy zažívá dynamický rozvoj, a to i v České republice.

České banky už zelené dluhopisy emitují

České finanční instituce a privátní sektor budou hrát v zelené transformaci velkou roli, ostatně řada aktérů z privátní sféry již zelené dluhopisy emitovala. Prvním emitentem z bankovního sektoru byla Raiffeisenbank, která vydala letos v červenci první zelený dluhopis v hodnotě 81 milionů eur. Česká spořitelna v září emitovala zatím největší objem zelených dluhopisů v rámci českého trhu. Jednalo se o seniorní zelené dluhopisy v hodnotě 500 milionů eur.

Prostředky získané pomocí této první emise budou použity na energeticky úsporné projekty v oblasti komerčních a retailových nemovitostí, uvedl Matúš Púll, manažer udržitelnosti České spořitelny.

Podle Petra Procházky bude ale pro ČR zpočátku problematické najít dostatek transformačních projektů, které by se podle daly zelenými bondy financovat. „I proto by mělo co nejrychleji dojít k potvrzení jádra jako ‚udržitelného zdroje‘ a plynu jako transformačního,“ apeloval Procházka.

Z EU zní volání po restartu vztahů s USA. Europoslanci: Chceme rovné partnerství

Aktuálně poptávka po zelených dluhopisech ve střední Evropě značně převažuje nabídku.

Podmínky zelených investic jsou velice přísné, nicméně ČR má velký potenciál prozatím zejména v energetické účinnosti a v energetice, neboť tuzemský energetický mix musí projít razantní změnou. „Záležet bude také na výskytu velkých firem, pro které jsou dluhopisy nákladově smysluplným zdrojem financování a také na rychlosti bankovnictví přizpůsobit se nové regulaci,“ doplnil Bouc.

Další velkou příležitostí je kombinace evropských fondů, jako jsou Modernizační fond nebo Fond pro spravedlivou transformaci, se zelenými dluhopisy. Více nástrojů může tedy fungovat paralelně. „Český veřejný sektor se však potýká s omezenou kapacitou, jak takovou příležitost na finančních trzích správně využít,“ dodal pro redakci Toth.

Česká národní banka se zatím drží stranou

Některé národní banky, jako například Maďarská národní banka, se již ke klimatické neutralitě zavázaly a budou v brzké době emitovat zelené dluhopisy. Česká národní banka zatím tento aktivní postoj odmítá, což je dané zákonným mandátem ČNB.

INFOGRAFIKA: České kraje si polepšily. Dostanou proto méně peněz z EU

Mezinárodní centrum pro udržitelné finance však doufá, „že se ČNB brzy začne otázkou udržitelnosti aktivněji zabývat, a to především v souvislosti s riziky negativních dopadů klimatu na finanční systém.“

Zatím tedy v českém prostoru bude pokračovat rozvoj zelených dluhopisů zejména v rámci privátního sektoru a komerčních bank, které se budou zapojovat do inovativního a stále populárnějšího trhu s finančními prostředky.