Jak má vypadat další pomoc Ukrajině, od jejíhož napadení Ruskem uplynuly o víkendu už dva roky, debatují tento týden evropští politici hned na několika úrovních. V pondělí vyvolalo bouřlivé debaty, když na summitu v Paříži francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na novinářský dotaz nevyloučil vyslání pozemních sil zemí Severoatlantické aliance na Ukrajinu. V úterý se pak v Praze setkali premiéři zemí Visegrádské skupiny (V4), kteří se shodli na tom, že ruská agrese proti Ukrajině je hrubým porušením mezinárodního práva a napadená země potřebuje pomoc - byť náhled jednotlivých zemí na její podobu se liší.

Téma pomoci Ukrajině rezonuje také na úrovni Evropského parlamentu, který nyní zasedá ve Štrasburku. Europoslanci v úterý schválili, že Unie poskytne válkou zmítané zemi do roku 2027 padesát miliard eur, tedy v přepočtu přes 1,2 bilionu korun.

O situaci na Ukrajině jednali v pondělí světoví lídři na summitu v Paříži:

Zdroj: Youtube

Konkrétně europoslanci schválili navýšení dlouhodobého rozpočtu Unie do roku 2027, přičemž součástí rozhodnutí bylo i schválení poskytnutí zmíněné částky Ukrajině. Jak upřesnila pirátská europoslankyně Markéta Gregorová, sedmnáct miliard by Kyjev měl dostat jako dotace, zbylých 33 miliard pak ve formě půjček. „Balíčkem pomoci ve formě grantů, úvěrů a záruk dává Unie najevo, že stojí při Ukrajině a bude ji podporovat tak dlouho, jak bude třeba. Poslanci jej schválili 536 hlasy (40 bylo proti a 39 se zdrželo hlasování,“ uvedla tisková zpráva Evropského parlamentu.

Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) uvedl, že v Evropském parlamentu i dva roky po začátku ruské agrese nadále panuje až nezvykle silná shoda v otázce pomoci Ukrajině. „A stejně je shoda na pochopení, co dnešní kremelský režim představuje za zlo a riziko,“ sdělil Niedermayer, který navýšení dlouhodobého rozpočtu Unie s balíkem peněz pro Ukrajinu podpořil.

Další vojenská pomoc a sankce proti Rusku

Ve středu budou europoslanci debatovat o vyzbrojování států Unie a zhodnotí dva roky války na Ukrajině. „Na skladech států Evropské unie leží dostatek munice na to, abychom v současné době pomohli Ukrajině zastavit ruský postup,“ konstatoval v úterý europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Europoslanci schválili navýšení rozpoečtu EU:

Jednání Evropského parlamentu - Ilustrační foto
Europoslanci schválili 50 miliard pro Ukrajinu. Podpořili i vyšší rozpočet EU

Kromě toho by měli europoslanci ve čtvrtek hlasovat i o rezoluci o pokračování podpory Ukrajině ze strany Unie. „Rezoluce se ještě dojednává, nicméně z dosavadních návrhů vyplývá, že by měla obsahovat výzvu, aby se ještě navýšila pomoc Ukrajině, a to na několika frontách,“ nastínila europoslankyně Gregorová.

Podle ní by se v rezoluci mohl Evropský parlament vyjádřit, aby se ještě navýšila peněžní pomoc Ukrajině, neboť v úterý schválený závazek poskytnout zemi 50 miliard eur není dostatečný pro to, aby se země dokázala vzpamatovat z válečných škod. „Dále by v rezoluci mohla být výzva jednotlivým členským státům na zvýšení a urychlení vojenské pomoci Ukrajině a text by měl rovněž vyzvat k sankcím vůči ruskému jadernému odvětví, včetně individuálních sankcí proti Rosatomu,“ okomentovala Gregorová.

Cla na ukrajinské produkty

Rezoluce by mohla obsahovat i výzvu k evropské podpoře schopnosti Ukrajiny obchodovat se zbytkem Evropy, a to především v oblasti zemědělství. Evropská podpora obchodu s ukrajinskými zemědělskými produkty je přitom jedním z témat současných protestů zemědělců, které se odehrávají prakticky ve všech evropských zemích.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nevyloučil nasazení vojáků NATO na Ukrajině:

Francouzský prezident Emmanuel Macron
Nejsilnější slova od začátku války. Macron nevyloučil nasazení vojsk na Ukrajině

Evropští poslanci nyní diskutují o dalším prodloužení uvolnění cel na určité ukrajinské produkty, například obilí, kuřecí maso, cukr či med. Podle Evropskou komisí předloženého návrhu se momentálně zdá, že uvolnění cel bude pokračovat, mohly by jej ale provázet dva nové mechanismy.

Jeden by měl zajistit, že pokud dovoz z Ukrajiny přesáhne určité stanovené množství produktů, na všechny další budou cla opět platit. Druhý by pak umožňoval státům, které by měly pocit, že ukrajinský dovoz nebo transport zboží z Ukrajiny přes jejich území negativně ovlivňuje ceny na jejich vlastním trhu, jednostranně vůči Ukrajině zavést vlastní pravidla. Gregorová se proti těmto mechanismům pokusí podat pozměňovací návrh. „Případné unilaterální zrušení cel by bylo narušení principu společného evropského vnitřního trhu,“ zmínila.