Byla to jedna z nejsložitějších dohod, které čeští diplomaté během půlročního předsednictví uzavřeli. Když na počátku tohoto týdne dala česká velvyslankyně Edita Hrdá na Twitter oznámení, které začínalo výkřikem „Megadeal!“, tedy obří obchod, vůbec nepřeháněla.

Maďarský premiér Viktor Orbán
Česko vyjednalo Megadeal. Orbán už ale vydíráním EU získal přes miliardu eur

Česku se po týdnech složitých jednání podařilo vyřešit zásadní problém, který blokoval poskytnutí osmnácti miliard eur Ukrajině. To však blokovalo, společně s velmi důležitou globální daní na světové koncerny, Maďarsko. Budapešť bojovala svoji hru o přijetí svého Plánu obnovy EU, z něhož mohla čerpat téměř 130 miliard korun. A zároveň bojovala proti zablokování peněz z kohezních fondů, kde se hrálo o necelých dvě stě miliard korun. V obou případech šlo o nedodržování právního státu a korupci v Maďarsku, kterou vláda Viktora Orbána slíbila vyřešit přijetím balíku 17 zákonů, ale udělala tak jen částečně.

Maďarsko vydíráním získalo 30 miliard

Protože ve finančních otázkách je nutná mezi státy Evropské unie jednomyslnost, rozhodlo se Maďarsko uplatnit své právo veta. A jak přijetí globální daně Evropskou unií, tak peníze pro Ukrajinu Budapešť zablokovala. U Ukrajiny se už začal hledat nouzový plán, kde by 26 zbylých států EU Maďarsko obešlo, ale u globální daně to prostě nešlo vůbec.

Maďarské vydírání pak slavilo úspěch, byť pouze částečný. V „českém megadealu“ byl Maďarsku za souhlas s Ukrajinou a globální daní odblokován Plán obnovy a částka zmrazená z unijních kohezních fondů snížena o 1,2 miliardy euro, tedy asi 30 miliard korun. Právě těchto třicet miliard korun je ona čistá výhra. Peníze z Plánu obnovy dostane Maďarsko teprve až splní zmíněné podmínky v přijetí nových zákonů na potírání korupce a vyšetřování zpronevěření peněz z Evropských fondů.

Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci na summitu V4.Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci na summitu V4.Zdroj: Profimedia

Dohoda byla přijata na úrovni velvyslanců členských zemí právě v čele s českou velvyslankyní Editou Hrdou. Dohoda se ale pak zasílá ještě na formální schválení členským státům v písemné podobě. „V 99 procentech případů dojde k rychlému schválení bez připomínek,“ vysvětluje jeden unijní diplomat.

Jenže jak se ukázalo, právě tato dohoda se stala tou výjimkou z pravidla, kde se to zadrhlo. A zadrhlo se to na Polsku, které přitom právě téměř nejvíc ze všech států stojí za Ukrajinou. A požaduje od zbytku Evropské unie co největší a nejrychlejší pomoc Kyjevu, na níž se samo výrazně podílí, od zbraní, přes materiální pomoc, až po finance.

Café Evropa: Ruská válka na Ukrajině
VIDEO: Maďarsko vetovalo pomoc EU Ukrajině. Co bude dál?

„Polsko stáhlo svůj souhlas s balíkem dohod, který obsahuje mimo jiné i souhlas s poskytnutím pomoci Ukrajině,“ uvedl server Politico a potvrdil tak kuloární informace, které se ve středu v podvečer šířily bruselskými kuloáry.

Podle diplomatických zdrojů, které to potvrdily jak serveru Politico, tak Deníku, má být oficiálním důvodem nesouhlas s globální daní, která míří hlavně na americké technologické giganty. 

Podle těchto neoficiálních informací byla Varšava o „pozdržení“ daně požádána Washingtonem. „To, že Polsko ohrožuje pomoc pro Ukrajinu přes blokování minimální (globální) daně, vyvolává velkou frustraci,“ cituje Politico jednoho z diplomatů Evropské unie.

Polsku jde o bilion

Jenže tu může být i jiný, oficiálně nezveřejněný důvod. Polsko je totiž v podobné situaci jako Maďarsko, navíc bojuje ve sporu s Evropskou komisí o skoro bilion korun, tedy 38 miliard eur, které může získat z Plánu obnovy EU. 

První pokus z léta se navíc nepovedl, Polsko sice schválilo s Bruselem dohodnutou reformu, ale pozměňovací návrhy polských vládních poslanců ji oslabili natolik, že Evropská komise vzkázala do Varšavy, že reforma je nedostatečná a Varšava peníze nedostane.

Mince o hodnotě jednoho eura na vlajce Evropské unie - Ilustrační foto
Státy EU se dohodly na půjče pro Ukrajinu. Navzdory nesouhlasu Maďarska

„Po nějaké té době rozladění a prohlášeních, že už se k jednacímu stolu nevrátí, znovu jednáme. Jednání probíhají víceméně na technické úrovni. Dolaďujeme formulace, které bychom chtěli vidět v tom polském zákoně. A z polské strany se nám dostává odpovědi, jestli je to, či ono možné, a to i politicky,“ vysvětlila před časem pro Deník situaci místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

„V Polsku je skutečně složitá politická situace. Takže, to, co nám polští vyjednavači slíbí, jim nemusí ve Varšavě odsouhlasit. Proto jsou ta jednání složitá. Polská strana chce naprosto jasně slyšet, co to má být, aby, když budou doma svádět tu domácí politickou bitvu s přímým angažmá pana prezidenta Andrzeje Dudy, "to bylo to ono". „To ono“, které zajistí, že když si Poláci půjdou pro první výplatu peněz z Fondu obnovy, ji dostanou vyplacenu,“ dodala Jourová v nedávném rozhovoru.

Polský premiér Mateusz MorawieckiPolský premiér Mateusz MorawieckiZdroj: ČTK/PAP/Marcin Obara

V těchto dnech dohodnuté podmínky s Bruselem dorazily do polského Sejmu. Polská média o nich píšou jako o „bílé vlajce“, kterou se navrací nezávislost soudům a končí snaha soudce řídit z pozice vlády. To vyvolalo pobouření u části vlády v čele s ministrem spravedlnosti a hlavním odpůrcem Bruselu Zbigniewem Ziobrem.

Proto je podle kuloárních informací možné, že si premiér Mateusz Morawiecki po maďarském vzoru prostě pojistil, že tentokrát Varšava po splnění podmínek Bruselu onen bilion korun z Plánu obnovy skutečně od Bruselu dostane. Ostatně stažení souhlasu s „megadealem“ není ani podle zdrojů Politica definitivní a je stále možnost, že Polsko svůj souhlas nakonec připojí. A 18 miliard eur od EU bude moci být Ukrajině vyplaceno.