Ze tří hlavních měst Evropské unie, tedy Bruselu, Lucembursku a Štrasburku, je metropole Alsaska od zbytku hlavních institucí nejdál. Ale k Česku a nové Evropě nejblíže.

Jenže právě z naší části Evropy se ozývá nejvíce hlasů proti tomu, aby se plenární zasedání Evropského parlamentu konala dvanáctkrát ročně ve Štrasburku. Je to i proto, že symboliku tohoto krásného francouzsko-německého města, o nějž spolu Němci s Francouzi tolikrát bojovali, Východoevropané nechápou nebo nechtějí chápat.

Proto minulý týden na zasedání, kde se hlasovalo o pro Česko klíčové rezoluci o střetu zájmů Andreje Babiše, velká část českých europoslanců chyběla. Využili možnosti, že i toto zasedání parlamentu bylo ještě „hybridní“, tedy s možností hlasovat a vystupovat přes počítač z domova či kanceláře.

„Já to cíleně bojkotuji. To současné štrasburské plénum je komedie, kterou si před volbami vybojoval francouzský prezident Emmanuel Macron,“ řekl europoslanec Alexandr Vondra. A uvedl, že i vzhledem ke koronavirovým omezením nebyly ani vytvořeny pro zasedání podmínky. „Je to špatné politické gesto vůči jednomu prezidentovi, bez ohledu na všechno,“ dodal Vondra.

V parlamentu dokonce vznikl tichý bojkot části europoslanců, takže se s napětím očekávalo, kolik jich nakonec do Štrasburku dorazí. A když jich bylo nakonec víc než polovina, tak se mnohým ulevilo. Jak v europarlamentu, tak v samotném Štrasburku. „Město najednou viditelně ožilo,“ říká jeden z místních obyvatel. Málo platné, europoslanci a jejich peníze jsou jako živá voda.“

Ve Francii přitom platí stále ještě mnohá omezení. Roušky se nosí všude, při vstupu do obchodů si každý dezinfikuje ruce, z restaurací fungují jen zahrádky a od devíti večer platí zákaz vycházení, který se kontroluje a dodržuje.

Smlouvy a ekologie

I když ve Štrasburku sídlí také Rada Evropy, která začala pracovat ještě před Evropským parlamentem, zasedá tu Evropská komise a je tu Evropský soud pro lidská práva, Evropský parlament je pro Štrasburk a stovky jeho hotelů a restaurací klíčový. „Není to výmysl, dvanáct zasedání ve Štrasburku je jasně dáno smlouvami o EU,“ říká Irena Kubásková ze zastoupení Evropského parlamentu v Praze. „Pokud to někdo chce zrušit, musel by nejdříve změnit tyto smlouvy.“

Kritici poukazují na množství peněz, které stěhování z Bruselu do Štrasburku stojí. Další nyní argumentují i uhlíkovou stopou, která je za touto megaakcí, přestože část přesunů probíhá po železnici. To, nikoli covid, může být pro europarlament ve Štrasburku umíráček. „Je možné, že to jsou poslední roky, kdy se to tu odehrává,“ říká jedna europoslankyně.