Přechod na uhlíkově neutrální ekonomiku nebude jednoduchý a bude vyžadovat úsilí na všech frontách ekonomiky i společnosti. Do boje proti klimatickým změnám se zapojují i jednotlivá města, zvláště pak metropole, protože právě tam se koncentruje největší množství lidí a s nimi i velká spotřeba energie, potravin, zdrojů a materiálů.

K evropským metropolím, jako je Paříž či Kodaň, které jsou v ekologických opatření na špici, se postupně připojuje i Praha.

Ta se zavázala v souladu s unijními ambicemi k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Ve svém klimatickém plánu schváleném letos v květnu si stanovila cíl snížit emise oxidu uhličitého o 45 procent do roku 2030. Dosáhnout toho chce prostřednictvím 69 konkrétních opatření, která se zaměřují na udržitelnou energetiku, mobilitu, adaptaci a také cirkulární ekonomiku.

Zapracovat tak chce například na modernějším a ekologičtějším vozovém parku, výstavbě dobíjecích stanic pro elektromobily, snižování energetické náročnosti veřejného osvětlení a budov či transformaci energetiky směrem k většímu využívání obnovitelných zdrojů energie vyráběné mj. na střechách veřejných budov. Nezapomíná se ani na zeleň ve městě.

Dílčí kapitolou klimatického plánu je boj s odpady různého druhu. Vzniku odpadu by se přitom mělo předcházet, odpad by se měl také recyklovat a opětovně využívat. To je základem tzv. cirkulární ekonomiky, která předpokládá změnu výrobních procesů a spotřebitelských vzorců chování takovým způsobem, aby se co nejvíce minimalizoval odpad a šetřily se přírodní zdroje.

„Přechod na cirkulární ekonomiku je celosvětový trend. Je to nejen ekologické a šetrné vůči životnímu prostředí, ale také ekonomicky výhodné. To, co jsme doposud vyhazovali a zahrabávali na skládkách do země, se učíme nově využívat. Slibuji si od toho nejen lepší krajinu a stav životního prostředí, ale také novou příležitost pro náš průmysl a hospodářství,“ vysvětlil kroky Prahy na cestě k cirkulární ekonomice Petr Hlubuček, náměstek primátora hlavního města Prahy.

Opětovné využívání namísto vyhazování

Konkrétní cirkulární opatření, která budou v Praze implementována, mají být předmětem Strategie pro přechod na cirkulární ekonomiku. Přípravy strategie, na kterých se podílí čeští i zahraniční experti, právě vrcholí. Zcela hotová by měla být na přelomu letošního září a října.

„Aktuálně zpracováváme ve spolupráci s experty jednotlivé tematické kapitoly dle připravené struktury, včetně popisu projektů k vybraným opatřením. Ve spolupráci s nizozemskou společností Circle Economy, která se podílela i na přípravě Cirkulárního skenu (analýza materiálních toků – pozn. red.), připravujeme hodnocení navržených opatření z hlediska jejich proveditelnosti i dopadu na snížení množství odpadu i emisí CO2,“ upřesnily redakci Zuzana Drhová a Veronika Doubnerová z Pražského inovačního institutu, které stojí za přípravou pražské cirkulární strategie.

Strategie si pro následující desetiletí vytyčila 7 cílů rozdělených do čtyř částí: stavebnictví, odpady, voda, a zemědělství a potravinářství.

V případě stavebnictví je snahou snížit a zefektivnit materiálové toky, sdílet, recyklovat a opětovně využívat materiály, upřednostňovat renovace a rekonstrukce před demolicí či výstavbou nových budov a v případě nových budov požadovat cirkularitu zdrojů a udržitelné využívání materiálů. K tomu by mělo přispět například cirkulární zadávání veřejných zakázek města.

Důvodem zaměření se na stavebnictví je velké množství spotřebovaného materiálu a vyprodukovaného odpadu během výstaveb nových budov či renovací těch stávajících.

„Každý rok na území hlavního města vzniknou zhruba tři miliony tun stavebních odpadů, což představuje zhruba 78 procent veškerého ročního odpadu na území Prahy. Pro stavební činnost se za stejné období spotřebuje více než 13 milionů tun materiálů, přičemž následný stavební odpad tvoří 78 procent veškerého městského odpadu,“ vysvětlily problém stavebního odpadu v květnovém čísle Odpadového fóra Šárka Mrázková a Zuzana Drhová z Pražského inovačního institutu.

V oblasti nakládání s odpady je v návrhu strategie nastaveno několik měřitelných cílů. Do roku 2030 by se měl velkoobjemový odpad hlavního města snížit o 10 procent a třídění komunálního odpadu zvýšit na 65 procent. Pro to bude nutné rozšíření sítě kontejnerů pro třídění plastů, kovů a nápojových kartonů a dalších třídících nádob.

Podporována mají být centra pro opravu či výměnu nábytku, oblečení nebo elektroniky a zřídit by se měla také dotřiďovací linka pro plastové a kovové obaly a nápojové kartony.

Ambiciózním cílem v této oblasti je výstavba bioplynové stanice, v níž by se zpracovával gastroodpad z místních restaurací, podniků a domácností. Vzniklý biometan by pak poháněl vozy Dopravního podniku hlavního města či svozové a jiné vozy Pražských služeb. Předpokladem je, že by v takové bioplynce mohlo skončit 50 až 100 tisíc tun organického odpadu ročně, který bude proměněn na organické hnojivo a bioCNG.

„Finální částka (za bioplynovou stanici – pozn. red.) v tuto chvíli není dostupná, ale předpokládáme, že by investice do vlastní bioplynové stanice neměla přesáhnout 800 milionů korun. Samozřejmě jako řádný hospodář počítáme s tím, že se investice vrátí, a to právě díky plánované podpoře státu pro produkci bioCNG, ale i vzhledem k poplatkům neboli gate fees, které budeme vybírat za každou tunu bioodpadů při vstupu do bioplynové stanice,“ uvedl k plánovanému zřízení bioplynové stanice v letním čísle Odpadového fóra Vojtěch Vosecký, odborník na cirkulární ekonomiku, který se rovněž podílí na nastavení pražské cirkulární strategie.

Novinky se chystají i ve využívání vody, zejména pak pro vytápění, chlazení nebo výrobu elektrické energie, či energetické využití kalů.

„Dešťová voda tvoří až jednu třetinu vody v kanalizačním systému, odpadní vody z domácností a průmyslu tvoří asi dvě třetiny celkového množství odpadních vod. V rámci města Prahy se vyprodukuje a upraví celkem 120 milionů m3 odpadních vod,“ upřesnily Šárka Mrázková a Zuzana Drhová.

V oblasti zemědělství a potravinářství je cílem zvýšit místní produkci zdravých potravin prostřednictvím městského a příměstského (bio)zemědělství, cirkulárně nakládat s gastro odpadem prostřednictvím vracení živin do půdy a snížit potravinový odpad například prostřednictvím distribuce přebytků či zaváděním inovací.

Jedním z konkrétních opatření má být garantovaný odběr produkce od zemědělců například pro školy, digitální platforma pro sdílení přebytků nebo podpora vzniku produkčních městských farem, střešních farem na nových budovách města, městských skladovacích prostor pro sezónní produkci či komunitních zahrad a kompostérů.

„Pěstováním zeleniny a ovoce v okolí města a spoluprací s místními farmáři se sníží vznik emisí CO2, zkrátí vzdálenost přepravy zboží a podpoří se přímá linka mezi zákazníkem a pěstiteli či chovateli,“ upřesnily potřebu začlenit do cirkulární ekonomiky i oblast zemědělství a potravin Mrázková a Drhová.

K tomu všemu má přispět nezbytná edukace občanů či podpora inovací v oblasti cirkularity.

Realizace pražské cirkulární strategie nebude jednoduchá

Nastavení cílů nové strategie je ovšem jen jednou stranou mince, jejich praktická realizace tou druhou. Potřebný bude nejen zájem občanů a firem podílet se na změně svého chování, ale zejména finance pro ambiciózní projekty.

Nezbytné zdroje by měly plynout jak z evropských prostředků, například z Modernizačního fondu či z programu Horizon (Evropa), tak z národních zdrojů, například od agentury CzechInvest, Státního fondu životního prostředí či ze samotného rozpočtu Prahy.

Konkrétní částka ale známa v tuto chvíli není. Podle Drhové a Doubnerové nepůjde o nijak vysoké číslo, protože strategie nestojí na infrastrukturních projektech. Kromě toho, aktuální výčet projektů nemusí být finální.

„Přechod na cirkulární ekonomiku obecně je cestou, nikoliv definitivním cílem, a strategie vytyčuje konkrétní směry pro Prahu ve střednědobém horizontu, ve kterém se spousta projektů může ještě objevit v čase,“ zdůraznily autorky strategie z Pražského inovačního institutu.

Od nákladů se navíc podle nich musí odečíst úspory, které časem porostou a mohou nabýt různé podoby, jako je předcházení vzniku odpadů, opětovné využívání materiálů a výrobků, podpora sdílené ekonomiky a šetření zdrojů včetně těch finančních. Strategie by zároveň neměla mít jen ekonomický či environmentální dopad, ale také sociální, jako je vznik nových pracovních míst či podpora sousedských vztahů.

V podstatě již dnes lze podle Drhové a Doubnerové začít s osvětovými kampaněmi a školením úředníků magistrátu i městských částí. Až poté lze začít s realizací připravených projektů.

„Nejnáročnější však bude změna myšlení. Přechod na cirkulární ekonomiku stojí na zapojení a spolupráci mnoha aktérů, ať již ve městě, tak i mimo organizace Prahy a změna nastavení procesů, přístupů, tzv. mind setu pro úspěšnou realizaci cirkulární ekonomiky, bude během na delší trať. Aktéři musí vzít změnu za svou, a nikoliv jen jako pokyn shora,“ vysvětlily náročnost přechodu od lineární k cirkulární ekonomice Drhová a Doubnerová.

close Euractiv info Zdroj: Euractiv zoom_in Euractiv Deník v rámci rozšiřování informací o EU uzavřel dohodu o výměně materiálů se serverem EURACTIV.cz, který přináší jedna z nekvalitnějších informací o Evropské unii. EURACTIV.cz je členem evropské mediální sítě EURACTIV, která v současné době působí ve 13 evropských zemích. Kromě Bruselu, kde je EURACTIV považován za jedno z nejvýznamnějších médií podporujících debaty o evropské politice a legislativě, působí také v Německu, Španělsku, Francii, Itálii, Slovensku, Polsku a dalších státech střední a východní Evropy. Měsíčně zasáhne více než milion unikátních čtenářů.