Málo míst, mnoho kandidátů. Volby do Evropského parlamentu mají v Česku mnoho tajenek. Účastí, která se v těch minulých před pěti lety nedostala opět ani na třicet procent a byla jedna z nejhorších v celé Evropské unii, počínaje. I to byl však úspěch, pět let před tím, v roce 2014 byla účast dokonce jen 18,2 % voličů, což bylo nejméně v celé Evropské unii.

V těch letošních sice některé průzkumy naznačují účast až čtyřicet procent, ale většina českých sociologů je daleko střízlivější a mluví jen o maximálně jedné třetině oprávněných voličů, kteří nakonec k volbám přijdou.

A další tajenkou je, voliči jakých stran přijdou. Průzkumy zatím naznačují těsný souboj mezi hnutím ANO a vládní koalicí Spolu, která má ambici Babiše znovu ve volbách porazit. Spolu by podle těchto průzkumů mohla do Evropského parlamentu dostat šest až osm europoslanců. A tady hraje důležitou roli takzvané kroužkování, tedy výběr jednotlivých kandidátů pomocí kroužků. Jak moc může zamíchat kartami ukázaly již předchozí české parlamentní volby.

Kroužkovací masakr do sněmovny

V tuzemských parlamentních volbách je možno kroužků použít pět, navíc je Česko rozděleno do čtrnácti volebních krajů, takže vliv na pořadí na kandidátkách mají značný. Před posledními parlamentními volbami to přiznávali i politologové. „Zamíchat kandidáty to může stoprocentně,“ řekl před sněmovními volbami před třemi roky pro iROZHLAS.cz Petr Just, vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha.

Podobný efekt se podle něj projevil například v roce 2002. „Dá se proto předpokládat, že například původní voliči KDU-ČSL budou na společné kandidátce Spolu kroužkovat lidovce, původní voliči ODS zase ODS a tak dále,“ pokračoval před posledními volbami do českého parlamentu Just.

A zmínil příklad lidovců. „Tehdy kandidovala na společné kandidátce Unie svobody s lidovci. Ti byli obecně silnější, a hlavně měli disciplinovanější voličskou základnu. Mnozí lidovci tak nakonec přeskočili unionisty. A to i ty unionisty, kteří byli na pozicích lídrů kandidátek,“ dodal.

S lidovci to Just trefil. „Lidovci díky kroužkování získali všechny mandáty, které byly takzvaně navíc a s nimiž se původně v koalici Spolu ani nepočítalo,“ uvedl pro Deník politolog a kandidát do eurovoleb za koalici Spolu Petr Sokol, podcast s nímž si můžete poslechnout příští středu.

Jen dva kroužky

Úplný masakr nastal díky preferenčnímu hlasování na kandidátce koalice Piráti/STAN, kde se do Sněmovny kvůli preferenčnímu hlasování dostali před třemi roky jen čtyři Piráti. „To je jasný důvod, proč jdeme teď samostatně a proč si neumím koalici se STAN už nikdy představit,“ řekl nyní pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.

Bývalý poslanec a nyní dvojka na kandidátce STAN do Evropského parlamentu Jan Farský však důvod tohoto zemětřesení nevidí v nějakém podrazu, ale v tom, že na Piráty útočil ve sněmovních volbách Andrej Babiš a jeho ANO. To podle jeho názoru vedlo ke kroužkování kandidátů STAN.

V evropských volbách je přitom ještě mnohem větší tlačenice o mandáty než v těch sněmovních. Počet poslaneckých míst pro Česko je oproti sněmovním volbách asi desetinový. Na druhou stranu se ale volí jen v jednom celostátním obvodě, kterým je celá republika. A kroužkovat lze jen dva kandidáty. „Lidovci to budou mít s dvěma kroužky těžké,“ konstatoval Sokol.

Podle něj může kroužkování v nadcházejících eurovolbách naznačit také budoucnost tuzemských voleb. „To, jak to nakonec s kroužkováním dopadne pro kandidáty ODS, může mít vliv na osud celé koalice Spolu i na volby do poslanecké sněmovny za rok,“ dodal.

Evropa v souvislostech

Evropa v souvislostech info Zdroj: se svolením EU Evropa v souvislostech

Projekt byl spolufinancován Evropskou unií v rámci subvenčního programu Evropského parlamentu v oblasti komunikace. Evropský parlament se nepodílel na jeho přípravě a nenese žádnou odpovědnost za informaci, informace nebo stanoviska vyjádřená v rámci projektu, ani jimi není vázán, neboť za ně v souladu s příslušným právem odpovídají pouze autoři, oslovené osoby, vydavatelé nebo vysílatelé programu. Evropský parlament nemůže být činěn odpovědným ani za přímé nebo nepřímé škody, které mohou vzniknout při realizaci projektu.