Žalobu, která se týká porušení práv českých občanů, by měla Česká Republika podat na přelomu února března. Soudní dvůr Evropské Unie se bude nejdříve podle ministerstva zabývat návrhem na předběžné opatření, které by mohlo být vydáno v řádu několika týdnů. Spor může až do vynesení rozsudku ukončit dohoda obou stran.

Podle odhadů a odborných analýz pokračování těžby na dole Turów může vážně ohrozit zdroje pitné vody až pro 30 tisíc obyvatel pohraničí Libereckého kraje. Polsko při schvalování prodloužení těžby nedodrželo unijní legislativu, což již dříve potvrdila i Evropská komise.

„Dosavadní jednání s polskou stranou, především ohledně kompenzace nákladů na vybudování nových zdrojů pitné vody nepřineslo uspokojivé záruky, proto přistupujeme k podání žaloby na Polsko k Soudnímu dvoru EU. Součástí žaloby bude také návrh na tzv. předběžné opatření o zastavení těžební činnosti v polském dole Turów do okamžiku rozhodnutí Soudního dvora," okomentoval rozhodnutí ministr životního prostředí Richard Brabec.

Podle něj je podání žaloby nevyhnutelné. "Mezinárodní jednání na diplomatické i odborné úrovni s Polskem samozřejmě budou pokračovat. Pokud by Polsko přistoupilo na naše požadavky, žalobu lze stáhnout,“ vysvětlil Brabec.

Podle ministerstva dostane Polsko možnost se nejprve k žalobě písemně vyjádřit, poté začne ústní část procesu. Následovat by mělo stanovisko generálního advokáta. Pokud soudní dvůr přistoupí na český návrh projednat věc přednostně, rozsudek by mohl vynést zhruba za jeden rok, uvedlo ministerstvo.

Rozhodnutí přivítali místní, kterých se těžba dotýká už nyní i organizace Greenpeace, která tvrdí, že těžba na dole Turów probíhá nezákonně. Aktivisté vidí žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie jako jediný prostředek, "jak se může Česko bránit, ochránit lidi ohrožené těžbou uhlí a zamezit ničení životního prostředí." Podle Nikol Krejčové, koordinátorky uhelné kampaně Greenpeace ČR, je dobře, že vláda hájí práva svých občanů proti arogantní těžební společnosti.

"Polská strana dlouhodobě s Českem nekomunikovala a odmítala se zabývat jeho požadavky. Nevěříme, že může dojít ke zlepšení, i kdyby Polsko po podání žaloby slíbilo vyjít Česku vstříc. Je důležité, aby se ministři teď nenechali opít planými sliby či nedostatečnými kompenzacemi a žalobu nestáhli. Doufáme, že nezákonná těžba bude zastavena a porušování evropských směrnic již nebude beztrestné. Věříme, že pitná voda, čisté životní prostředí a kvalitní život lidí jsou více, než zisky uhelných firem,” vysvětlila Krejčová. 

I pro místní obyvatele je rozhodnutí vlády zažalovat Polsko dobrou zprávou. Dává jim totiž naději a podporuje jejich dlouholetý boj proti pokračující těžbě, jejíž negativní důsledky cití a vidí každodenně ze svých domovů nedaleko dolu. “Tento velice důležitý krok naší vlády přichází doslova za pět minut dvanáct, jelikož některé rodiny v okolí doslova bojují o každou kapku vody. Od všech odborníků slyšíme názor, že zmírnit riziko úplné ztráty vody je možné pouze zastavením dalšího rozšiřování dolu směrem k našemu území. Doufáme tedy, že naše vláda pro to udělá maximum a Evropský soudní dvůr rozhodne ve věci předběžného opatření v náš prospěch,” řekl Milan Starec, člen Sousedského spolku Uhelná.

Polsko zároveň usiluje o prodloužení a rozšíření těžební činnosti v hnědouhelném dole Turów až do roku 2044. Žaloba přišla potom, co odborná ani diplomatická jednání ČR s Polskem nepřinesla ve sporu o pokračování těžby na dole Turów uspokojivé výsledky. Česká republika, respektive Liberecký kraj, požaduje po polské straně finanční kompenzace za úbytek vody v oblasti Uhelné, vybudování náhradních zdrojů pitné vody v postižených oblastech a vytvoření fondu, ze kterého se budou financovat ochranné projekty v krajině. Důl Turów totiž podle odborných analýz narušuje spodní vody na českém území, a tím ohrožuje zásobování pitnou vodou pro desetitisíce lidí v Libereckém kraji.

Těžbu provází také hluk a znečištění ovzduší prachovými částicemi. Spalování vytěženého uhlí uhlí navíc prohlubuje klimatickou krizi. Podle nedávné německé studie způsobuje důl Turów i sesuvy půdy a hrozí, že se místní řeka Nisa propadne do dolu. Podle Greenpeace je tak možné, že se k žalobě v budoucnu připojí i Německo.