Českem se šíří cosi, co by se dalo nazvat blbou náladou. Česká ekonomika stagnuje. Je Německo ve stavu, kdy by nás z toho mohlo ekonomicky i politicky vytáhnout?
Německo nás z toho samo o sobě vytáhnout nemůže. Německo samo ochutnává když ne blbou náladu, tak alespoň určitou formu deziluze z toho, že se svět změnil. A německé představy o světě a německé ideály za poslední rok a půl, dva roky vzaly dost za své. Takže moje odpověď je, že bychom se z toho měli chtít dostat společně.

Jak by to mělo vypadat?
Já myslím, že na to je docela dobrá receptura. Německo by nám do toho našeho vzájemného vztahu mohlo nadále dodávat vize a my bychom jim dávali patřičnou proporci. Nedošlo by ke stagnaci, ale zároveň bychom to nepřepálili. Dnes jde o to šetřit silami a vydržet vše, co se na nás chystá.

Proizraelský protidemonstrátor ukazuje židovské noviny s Davidovou hvězdou, v pozadí propalestinští demonstranti. Po teroristickém útoku Hamasu na Izrael došlo v celém Německu k četným reakcím. Ilustrační snímek
Židé v Německu mají strach. Jejich domy někdo označuje Davidovou hvězdou

Když zmiňujete, že Německo za poslední rok a půl až dva přišlo o své představy o světě a ideály, o co přišlo? O to, že lze obchodem s Ruskem udržovat Putina v klidu?
To samozřejmě byla součást té deziluze, součást toho, jak moc se ukázala neúčinná strategie sblížení zájmů a do určité míry i hodnot mezi Západem a Ruskem prostřednictvím intenzivního obchodu.

A je pro Německo šok z Ruska tím jediným důvodem deziluze?
Je to jen součást. Obecný problém Německa je v tom, že najednou jakoby není v pozici toho, který dokáže všechno zařídit.

Že je toho na Němce moc?
Ano, je toho na ně moc. Ve světě se, podle vzoru Ducháček to zařídí, na Německo hodně spoléhalo. Bývalá kancléřka Angela Merkelová také tuto pozici cílevědomě razila.

Jak to myslíte?
Merkelová byla ztělesněním nositelky kompromisu, kompromisu řízeného shora. Merkelová byla vždy schopna svým protějškům navrhnout takovým obchod, že když se jí oznámilo pět priorit, kterých chtěl ten který stát dosáhnout, ona udělala vše pro to, aby alespoň dvě z nich prosazeny byly. Německo a Merkelová byly garancí, že vyjednávání má smysl. A že Německo jako arbitr bude bdít nad tím, že nikdo neodejde s prázdnou.

Tohle vzalo za své?
Ano, včetně představy, že kompromisy jsou základem pro budoucnost. Německo je najednou konfrontováno se staronovou politikou konfliktů, na kterou nebylo připraveno. A to ani doma. Důsledkem toho je vzestup Alternativy pro Německo.

Svatba. Ilustrační snímek
Německo zavede dvojí příjmení pro celou rodinu. Zohlední manžela i manželku

Co z toho plyne?
Výsledkem této politiky konfrontace je rozklad globální světové komunity. Nejde jen o Putina, jsou tu další hlasatelé politiky konfliktu. Nejen Německo, ale celý Západ přitom vycházel z politiky kompromisů. USA do toho občas sice vstoupily, řekly, že kompromisy už stačily a je třeba posílit pozici Západu. V dnešním světě velkých konfliktů na to ale ani USA samy nestačí. A celý Západ z toho vychází jako partner, který sice dokáže mnohé zařídit, ale už za to nedostává téměř nic nazpět. To je pro Německo a jeho verzi globalizace rána.

A reakce Německa?
Ukazuje se na všech úrovních, i v rámci globální bezpečnosti nebo migrace, že Německo musí svůj idealismus změnit a nestát se jeho obětí. Němci vždy budou dbát na to, aby nesklouzli do nelidských praktik. Mezi idealismem a humanismem je ale ještě dost prostoru. Německo se chce ukazovat silnější, aby německá i evropská veřejnost měly pocit, že si ideály může dovolit.

Celý rozhovor o dnešním Německu si poslechněte v podcastu Evropa po Čechy.

Zdroj: Deník/Luboš Palata