Překvapilo vás, jak moc jsou priority předsednictví, které vláda představila minulý týden, soustředěny na vývoj na Ukrajině a na jeho důsledky pro Evropskou unii?
Nepřekvapilo. Ono se to dalo vyčíst už z vystoupení premiéra Petra Fialy a ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka, která samotnému představení priorit předcházela. A ono je to i docela logické. Ukrajina bude v následujících měsících všemu dění, bezpečnostnímu, politickému i dalšímu, prostě dominovat.

Hraje už teď Česko v tom, co se kolem Ukrajiny v Evropské unii děje, nějakou výjimečnou roli?
Máme poměrně dobrou pozici. Symbolická byla už cesta premiéra Petra Fialy do Kyjeva, kdy předběhl západní lídry. Česko má navíc historickou zkušenost s agresí Moskvy, kterou dokáže Evropské unii zprostředkovávat. Současně má Česko blízko i k Německu, které bude důležité pro koordinaci celoevropských postojů. Takže mně to rozhodnutí vsadit hlavně na Ukrajinu připadá logické.

Představení loga a hlavních témat českého předsednictví EU
Ukrajina, Ukrajina a Ukrajina. Česko v čele Evropy má jasno

Expremiér Andrej Babiš se ale proti takto jasnému zacílení předsednictví vymezil. EU prý potřebuje řešit spoustu jiných problémů než Ukrajinu. Nemá pravdu?
Je to od něj krátkozraké a pomíjí fakt, že hlavní problémy EU a Ukrajiny jsou nyní provázány. Jedním příkladem za všechny je energetika. Evropa je v bodě, kdy musí přehodnotit a přetvořit svoji energetiku a přeorientovat se na jiné dodavatele a jiné zdroje energie, než byly ty dosavadní z Ruska. A to samozřejmě s ruskou agresí proti Ukrajině souvisí.

Takže Babiš nemá ani špetku pravdy?
Snad jen v tom, že naše předsednictví by nemělo být redukováno jen na Ukrajinu. Unie není ani dnes jen ukrajinská krize a to, co je s ní spojeno. Jde například o digitální legislativu nebo třeba obchodní dohody, které chce české předsednictví posunout. Třeba tu s Austrálií. Tyto věci s Ukrajinou opravdu nesouvisí, a přesto by na ně měl v našem předsednictví zůstat prostot a kapacita.

To, na co prostor a kapacita překvapivě v rámci předsednictví moc nezbyly, je rozšíření Evropské unie na Západní Balkán a také Východní partnerství, které jsme přitom před těmi více než dvanácti lety při našem předsednictví v Praze zakládali. Vám to v prioritách, kde se objevil jen kandidátský status pro Ukrajinu, ale ne třeba Gruzie, nechybí?
Pokud jde o ten nekonaný summit Východního partnerství, tak prostě dostalo přednost soustředění na Ukrajinu a na energetickou bezpečnost.

A to minimalizované rozšiřování?
Ruskou agresí proti Ukrajině se charakter debaty o rozšíření změnil. Kandidátský status Ukrajiny a Moldavska podpořila Evropská komise. Ale zároveň to zdůraznilo nutnost znovu rozběhnout zanedbaný přístupový proces zemí Západního Balkánu.

Kostel Nalezení svatého Kříže v Litomyšli
České předsednictví v EU: Začátek v Litomyšli je náhoda

Ale my rozšíření EU na Balkán mezi prioritami nemáme.
Já to vnímám tak, že se Česko rozhodlo soustředit na věci, které vyžadují co nejrychlejší řešení, na to, co bude akutní už letos, třeba na energetickou bezpečnost, klíčovou už pro příští zimu. Dlouhodobější, vizionářštější záležitosti vynechalo.

Co se podle vás musí podařit, abychom mohli říci, že předsednictví bylo úspěšné? Když v zimě nezmrzneme?
Stačí, když uspějeme v našich základních ambicích – pomoci Ukrajině, zvládnutí uprchlické krize, řešení energetické krize. Když tohle dokážeme, tak jsme dobře zvládli předsednictví.

Visegrad InsightVisegrad InsightZdroj: Visegrad InsightDeník součástí projektu klíčových středoevropských médií
Tento materiál je součástí spolupráce a výměny materiálů mezi nejvlivnějšími médii Visegrádské čtyřky organizovaných Visegrad Insight. Projektu se účastní Denik.cz, polská média Res Publica Nowa, Onet.pl, slovenský DennikN.sk a maďarský Telex.hu. Projekt se uskutečňuje s podporou EU.
Zdroj: EU