Začátek roku 2022 se nese ve znamení pokračujícího napětí na východě Evropy a také nové bezpečnostní krize v Kazachstánu. Vztahy mezi EU a Ruskem jsou dlouhodobě napjaté kvůli anexi Krymu, podpoře separatistických skupin na východní Ukrajině a v současné době kvůli zvýšené vojenské aktivitě a přesunu vojenské techniky k hranicím s Ukrajinou.

Washington varuje před agresí ze strany Ruska, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovoří o chystaném a Moskvou připraveném státním převratu. Kreml vše popírá a tvrdí, že ho ohrožují provokace ze strany Kyjeva a NATO.

Ukrajinský New York
Ukrajinský New York Rusům na dostřel. Na válku tu jsou zvyklí

Mezitím se situace vyostřila také v Kazachstánu, kde v reakci na rozsáhlé demonstrace požádal tamní prezident Tokajev o pomoc šéfy zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), kteří vyslaly do země jednotky.

Ruští představitelé kvůli vyhrocené situaci na východě Evropy jednají i se zástupci Spojených států či Severoatlantické aliance. Evropská unie jako taková však do jednání zapojena není. Unijní činitelé to přičítají zejména nejednotnému postoji EU jak k Moskvě, tak v rámci společné obranné politiky. Podle šéfa unijní diplomacie Josepha Borella ruské kroky ale vedly k „vážnému zhoršení bezpečnostní situace v Evropě“.

Nezodpovězené otázky

Kolem dalšího vývoje spíše „ruské“ než „ukrajinské“ krize je stále mnoho otázek. Jaké jsou ruské záměry na východě Evropy? Pokud diplomacie selže, je válka s Ruskem reálným scénářem? Je EU obcházena v otázce řešení napětí na ukrajinských hranicích? O co přesně usiluje Moskva ve vztahu k Česku a dalším státům střední a východní Evropy?

Jaký je možný vývoj situace v Kazachstánu a jak se to dotkne nás? Stává se prezident Putin více nepředvídatelným? Mělo by Česko v případě vstupu Ruska na Ukrajinu mobilizovat armádu? Je Evropa připravena na další eskalaci situace? Jaké jsou bezpečnostní mechanismy v Evropě a jak by měla EU reagovat?

Vojáci ukrajinské armády.
Dvě Ukrajiny. Ta současná je lépe připravená, výcvik a morálka armády stouply

O tom a o mnoha dalších otázkách dnes od 17.30 do 19 hodin v dalším díle Café Evropa debatovali:

  • Petra Procházková, novinářka, Deník N
  • Lenka Víchová, ukrajinistka
  • Marek Ženíšek, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

Moderátorkou byla Kateřina Etrychová.

Debatu organizovala Evropská komise v ČR společně s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM. Mediálním partnerem debaty byl Deník.cz. Debatu jste mohli sledovat zde, nebo na FB Deníku.

Café Evropa v DeníkuCafé Evropa v DeníkuZdroj: DeníkCafé Evropa je formát debatování pro širokou veřejnost, který má za cíl neformálním způsobem zatraktivnit diskutování evropských témat většímu okruhu posluchačů. Organizátory debat jsou Zastoupení Evropské komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, ve spolupráci s regionálními středisky Europe Direct a Eurocentry. Cyklus diskuzí začal v prosinci 2015 a od té doby přinesl divákům přes 80 debat, během kterých měli možnost se zapojit do diskuze s experty z různých oblastí.

Diskuze Café Evropa probíhají v Praze i v regionech ČR a navštívili jsme s nimi již větší i menší regionální města, kde se s vámi i Deník.cz bude těšit na viděnou. V roce 2020 se projekt s ohledem na nepříznivý vývoj pandemie přesunul do online prostoru, díky čemu si našel i nové příznivce, ale v okamžiku, kdy to bude možné se těšíme s vámi na přímá setkání na živých debatách.

Debaty probíhají ve formátu 2-3 hostů a jsou moderovány jedním z našich zkušených moderátorů. Právě tento tým v roce 2021 doplnil Luboš Palata z Deníku. S Deníkem od letošního roku projekt diskuzí Café Evropa navázal mediální spolupráci. Materiály a záznamy z debat najdete jak na Denik.cz, na Facebooku Denik a regionálních FB, tak v tištěných vydáních Deníku.