Dopis adresovaný šéfovi diplomacie EU Josepu Borrellovi podepsali podle Reuters ministři zahraničí Česka, Estonska, Finska, Litvy, Lotyšska, Polska, Švédska a Rumunska.

Tento postoj podle nejmenovaných představitelů sdílejí rovněž Dánsko, Francie, Irsko a Nizozemsko, tedy celkem výzvu podpořilo 12 zemí, dodal Reuters.

Navalného smrt je další známkou zrychlujících a systematických represí v Rusku. Tato výzva je kolektivní akce,“ uvádí se v dopisu. „Domníváme se, že je silný důvod pro zavedení specifického sankčního režimu vůči Rusku, který by odpovídal na situaci v zemi,“ praví se dále v dokumentu.

Vdova po ruském opozičním politikovi Alexeji Navalném Julija Navalná vystoupila ve středu 28. února s projevem před Evropským parlamentem.
Manželka Alexeje Navalného Julija v europarlamentu: Putin je krvavý zločinec

„Nový režim by poskytl pevný právní základ pro vytvoření seznamu osob z ruského represivního státního aparátu, včetně osob zapojených do politicky motivovaného odsouzení členů občanské společnosti a demokratické opozice a jejich následného věznění, jako jsou osoby odpovědné v rámci justičního řetězce (prokurátoři, soudci, vězeňská služba),“ dodali šéfové diplomacií.

„Pošlapávání lidských práv v Rusku dosahuje obludných rozměrů a je na čase, abychom se k tomu v EU postavili čelem. Proto s dalšími ministry zahraničí navrhujeme zavedení speciálního sankčního režimu na porušování lidských práv v Rusku,“ poznamenal Lipavský ve vyjádření, které ČTK poskytla Mariana Wernerová z odboru komunikace českého ministerstva zahraničí.

Hlavní tvář opozice

Sedmačtyřicetiletý Navalnyj zemřel ve vězení za polárním kruhem, oznámila 16. února ruská vězeňská služba. Vdova a Navalného přívrženci obvinili ruského prezidenta Vladimira Putina, že nechal kritika Kremlu zavraždit. Kreml tato obvinění popírá. Podle úmrtního listu zemřel Navalnyj z přirozených příčin.

Kolem smrti lídra ruské opozice Alexeje Navalného je mnoho otazníků.
Smrt Navalného: Objevují se nové detaily i teorie. Spekuluje se o ráně do srdce

Navalnyj byl roky hlavní tváří ruské opozice a hlasitě kritizoval režim prezidenta Vladimira Putina. Od ledna 2021 byl ve vězení, postupně si vyslechl tresty 2,5 roku, devět let a 19 let vězení. Vinu odmítal a své uvěznění přičítal snaze režimu umlčet veškeré odpůrce a kritiku.