Profesor Koleček: Budoucnost severních Čech není v lithiu

Před několika dny jste otevřeli v Ústí nad Labem Dům umění, jehož rekonstrukce hrazená z velké části z fondů EU vyšla na 50 milionů. Co Dům umění přinese městu i celému Ústeckému kraji?
Dům umění je součástí fakulty Umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Univerzita sehrává klíčovou roli v procesech, které v Ústí nad Labem a v celém Ústeckém kraji již začaly. Jak politickými rozhodnutími, tak aktivitami místní občanské společnosti. Jsou ale také navázány na globální změny. A také jsou součástí programů a politik Evropské unie. Projevují se hlavně v útlumu těžby uhlí. Všechno toto dohromady vyúsťuje v klíčovou roli univerzity v transformačním procesu, který nás v tom následujícím období čeká. Procesu, který nebude jednoduchý a který bude znamenat zásadní strukturální změnu.

Většina Čechů má Ústí nad Labem spojeno s chemičkami, okolními doly a průmyslem. Platí to ještě dnes?
Už příliš ne. Například univerzita je už dnes v Ústí nad Labem druhým největším zaměstnavatelem. Minulost spojená s industrializací se podepsala nejen na podobě tohoto města, ale celého podkrušnohorského regionu významným způsobem. My ale víme, že industriální éra dávno skončila. Některé z průmyslových podniků jsou zde stále aktivní, ale je jich daleko méně než před třiceti i před deseti lety. I to přináší obrovské nároky na změnu, která se zde už děje a ještě bude dít.

Dálnice už asi nedostavíme. Evropa dává přednost železnicím

A daří se měnit image Ústí nad Labem?
Je to pořád jeden z úkolů, který nás čeká.

Když se mluví o unijním Fondu spravedlivé transformace, v němž jsou desítky miliard a jehož bude Ústecký kraj jedním z příjemců, mluví se především o zahájení těžby lithia. Ta by měla nahradit těžbu uhlí. Je to podle vás smysluplný směr?
Já si myslím, že lithium není správný směr. Ústí nad Labem má jedinečnou polohu. Je to místo, která protínají zásadní komunikační linie spojující západní a východní Evropu. Je to místo, které má ideální předpoklady k restrukturalizaci, jež by navázala na tu část minulosti tohoto kraje, kterou poválečná divoká industria-lizace překryla.

A ta byla jaká?
Byli jsme totiž i krajem lehkého průmyslu, který se dnes mění často v kreativní a kulturní průmysl. Vždy tady působili lidé, kteří tu vytvářeli inovativní výroby a inovativní technologie. Chceme-li kraj změnit a chceme-li před něj postavit novou budoucnost, musíme se rozhodnout k zásadní změně. Vsadit na oblasti, které mají potenciál a dají kraji nejen ekonomickou budoucnost, ale změníi vzdělanostní a sociální skladbu obyvatel. Nahrazení jedné těžby těžbou jinou, touto změnou nebude.

Je pro vás příkladem Ostravsko, které dnes dává EU za vzor a kde k podobné transformaci směrem ke vzdělání a inovacím už dochází?
Zcela jistě ano. Musíme si ovšem uvědomit, že rozhodnutí, které Ostravsko posunula mnohem dál, než je dnes Ústecký kraj, byla učiněna už před deseti či patnácti lety. Na druhou stranu si myslím, že Ústecký kraj má lepší podmínky, dané už svojí polohou u hranic s Německem. I ekologická zátěž je tu menší. Proto, pokud se nám podaří nastartovat podobné procesy jako v Ostravě, dokážeme podle mě postupovat rychleji.

Velkou výhodou oproti Karlovarskému kraji jsou pro Ústecký kraj dobudované dálnice, železnice a do budoucna i trasa rychlovlaku.
Dopravní infrastruktura není důležitá jen pro investory, ale i z hlediska mobility lidí. My už pozorujeme, že po dokončení dálnice se sociální skladba mění. Vidíme případy lidí, kteří se sem stěhují z Prahy nebo do Ústí z Prahy dojíždí za prací. Ale ještě důležitější než dálnice a kvalitní železniční spojení je podle mě univerzita, kterou Karlovarský kraj stále postrádá.

VIDEO: Erasmus se ocitl v krizi. Peněz je dvojnásobek, zájemců polovina

Jak byste ale současným zaměstnancům uhelných dolů a chemiček vysvětlil, že má smysl investovat do vzdělání, start-upů, kreativního průmyslu, a ne do nových dolů na lithium?
Ano, to je složitá otázka a je to velký úkol. My musíme ještě přesvědčit podstatnou část obyvatel Ústeckého kraje, že transformace je nutná, dává smysl a nakonec bude výhodná i pro ně. Že nezůstanou stranou, že nebudou poraženými, kteří se nebudou moci této změny účastnit.

Ale jak to udělat?
Tady je opět velký úkol před vzdělávacími institucemi, které musí umět s obyvateli komunikovat a nabízet jim alternativy. Ostatně jeden z projektů, který ústecká univerzita v rámci Fondu spravedlivé transformace chystá, jsou i restrukturalizační vzdělávací projekty. Nicméně to vysvětlování je složité a musí probíhat od úrovně politické reprezentace až po vzdělávací instituce. Ale jiná cesta není. Protože hnědé uhlí prostě nemá budoucnost. Představa, že tento kraj bude dál těžit hnědé uhlí a čerpat z něj své bohatství, je nesmyslná. Nejen z hlediska ochrany klimatu, ale neodpovídá to ani ekonomické realitě.

Fond spravedlivé transformace EU. Jak ho rozdělit a investovat, aby byl spravedlivý

Čtyřicet jedna miliard korun (asi 1,7 miliardy euro) má pomoci třem českým regionům překonat důsledky ukončení těžby uhlí. Podobně tomu je i v dalších zemích Unie, celkem má jít o tři desítky regionů. V Česku běží polemika nejen o tom, kolik by měl ten který region dostat, ale také do čeho by se měly peníze investovat.

Tři české kraje si rozdělí desítky miliard českého Fondu spravedlivé transformace takto: Karlovarský kraj bude mít na transformační projekty k dispozici 6,3 miliardy korun, Moravskoslezský kraj 18,9 miliardy korun a Ústecký kraj 15,8 miliardy korun. Až nová česká vláda Petra Fialy, kterou tvoří koalice pěti demokratických stran, bude ale po novém roce vyhodnocovat projekty, které v rámci fondu jednotlivé kraje přeložily a vybere z nich ty, které z Fondu dostanou nakonec podporu.

Dilema v Ústí

Asi největší polemika o tom, kam peníze z fondu investovat, probíhá v Ústeckém kraji na severu Čech, kde se uvažuje o pokračování těžebního průmyslu. Ten by se jen z hnědého uhlí, jehož úplné ukončení těžby zatím předběžné plány předpokládají v roce 2038, na těžbu lithia V Krušných horách na hranici Česka a Německa jsou podle odhadů jedny z největších evropských zásob tohoto kovu, který je jednou ze základních surovin pro výrobu baterií.

Evropský spojenec ODS se spojuje s protievropskými stranami. Co na to Fiala?

Naproti tomu ale část odborníků, občanských aktivistů i politiků žádá, aby se místo těžby prostředky investovaly do vzdělání, nových technologií, start-upů a kreativního průmyslu. Tak aby se po ukončení těžby odstartovala úplně nová kapitola v historii tohoto regionu, těžce poznamenaného těžbou i výstavbou těžkého a chemického průmyslu v poválečných letech. „Na evropské úrovni jsme se jasně dohodli, že investice mají jít do inovací, podpory vzdělávání a zvyšování kvalifikace nebo třeba k začínajícím menším firmám. Cílem těchto peněz je změnit strukturu ekonomiky v krajích, které jsou dnes závislé na těžbě. Smyslem je právě to, aby tam už do budoucna těžba nehrála takovou roli,” tvrdí například pirátský europoslanec Mikuláš Pexa z frakce Zelených.

Úřady se ale hájí tím, že v uhelných regionech není dostatek malých a středních podnikatelů. Napsali to přímo i do Plánu spravedlivé územní transformace, tedy dokumentu, podle kterého se mají prostředky vyplácet. „Je to zjevný nesmysl. Cílem těch peněz je právě změnit strukturu podnikání a zaměstnanosti, zbavit se závislosti na těžebních firmách a podpořit podnikatelský stav,“ uvádí Peksa. Nová vláda Petra Fialy podle něj ještě může projekty změnit. Bude ale muset postupovat rychle. Investice totiž mají proběhnout do roku 2030, pravidla proto musí být hotová nejpozději v příštím roce.

Kreativní průmysl má smysl

Ve smysluplnosti investic peněz z fondu spravedlivé transformace si Pexa, jehož Pirátská strana je součástí nové vládní koalice, rozumí s europoslankyní za dnes už opoziční ANO Martinou Dlabajovou. I ta vidí spíše než v další těžbě budoucnost v kreativním průmyslu, napojeném na inovace a kulturní sféru.

Zelená pro Evropu.Zdroj: Deník„Podpora kreativním průmyslům představuje smysluplnou investici do budoucna za každé situace. Jedná se o významný sektor ekonomiky s obrovským potenciálem, a to nejen pro velká města, ale také pro lokální rozvoj. Kreativní průmysly vytváří nová pracovní místa a často se v nich realizují především mladí lidé,“ vysvětluje Dlabajová.  „V uhelných regionech, které se připravují na odklon od uhlí, mohou proto těmto lidem nabídnout zajímavou perspektivu a uplatnění. Tito lidé nebudou uvažovat o odchodu za prací do jiných regionů nebo zemí. Přidaná hodnota, kterou kreativní průmysly přinášejí, tak zůstane v lokalitě,“ dodává europoslankyně, která zasedá v centristické proevropské frakci Renew.

Příklad Ostravska

Za příklad dobrého využití evropských peněz i smysluplné transformace uhelného regionu dává i Evropská komise za příklad Moravskoslezský kraj. 

Vítala migranty a mluvila česky. Co si zapamatovat z Angely Merkelové

„Dokázali jsme identifikovat silné strategické projekty, které nyní připravujeme. Jedná se o využití pouhelné krajiny pro vědu a volný čas, dále o novou energetiku, digitalizaci, nové kulturní využití technických památek, inovativní technické vzdělávání a další,“ uvádí hejtman kraje Ivo Vondrák (ANO). „Díky soustavné politické práci se nám podařilo dojednat financování, expertní týmy teď pracují na přípravě konkrétních projektů. Jen některé z nich jsou krajské, věříme ale, že potenciál mají i ty, představené jinými subjekty. Snažíme se podpořit například univerzity v jejich nových výzkumných záměrech,“ dodává Vondrák. Ten i díky úspěchu dosavadní transformace regionu měl v říjnových volbách vůbec nejlepší výsledek za ANO ze všech českých krajů.