Podle průzkumu agentury STEM 51% českých občanů tvrdí, že ještě nikdy neslyšeli o evropském Fondu obnovy. Můžete ho představit?
Je to naprosto unikátní evropský projekt. A to už z hlediska objemu peněz, které budou jeho prostřednictvím proudit na obnovu ekonomiky. Je to přes 700 miliard euro, z toho polovina půjde v grantech. Dokázali jsme se jako EU poučit z minulé finanční krize, kdy se společná obnova evropské ekonomiky neodehrála.

V čem je další unikátnost Fondu obnovy?
V tom, že si ty peníze půjčujeme společně. I státy jako Česká republika nebo Slovensko, které by na finančních trzích samy takové prostředky nezískaly nebo by to pro ně nebylo jednoduché, budou mít šanci získat velké prostředky. Slovensko šest až sedm miliard eur (asi 175 miliard korun), což jsou na slovenskou ekonomiku obrovské peníze. (Česko asi 180 miliard, pozn. red.) Klíčové je to, že se tu uplatňuje princip solidarity. Některé bohatší státy by se z dopadů covidové pandemie mohly dostat rychleji, protože mají ve finančním polštáři mnohem více prostředků na to, pomoci své ekonomice. To by ale znovu rozevřelo nůžky nerovnosti mezi bohatšími a chudšími. Fond obnovy má zaručit, abychom z krize vyšli silnější všichni – jako celá Evropské unie.

V čem je hlavní výhoda proti klasickým evropským fondům?Fond funguje na jiném principu než klasické evropské fondy. Každý členský stát odevzdal svůj národní plána v momentě, když to, co jsme v něm naplánovali, splníme, nám přijdou peníze. Odpadává spousta věcí, jako jsou operační programya podobně. A klíčové je, že to nejsou jen peníze na tvrdé investice, jako jsou finance na zateplování budov nebo nabíječky pro elektromobily. Ale že to jsou i peníze na reformy. V případě Slovenska je to reforma vzdělávání, kterou lze z Fondu obnovy financovat. To dosud nikdy nebylo možné, a to je pro země jako Česko nebo Slovensko velmi výhodné. Je tu unikátní možnost připravit evropské ekonomiky na 21. století. Udělat EU konkurenceschopnější v globálním prostředí, nejen do ekonomik napumpovat peníze. Pětina peněz se například musí použít na digitalizaci.

Zdroj: Youtube

Jaká konkrétní odvětví budou z Fondu obnovy profitovat nejvíce?To se dá těžko říci. Bude to záležet na každém konkrétním členském státě. Například na Slovensku půjde nejvíce peněz do školství a zdravotnictví, což je skvělé. Kdybychom v těchto odvětvích na Slovensku stagnovali, tak se nepohneme dál. Velkým vítězem Fondu obnovy je elektromobilita.

Bude mít spor Maďarska s EU o práva LGBT komunity vliv na maďarské čerpání peněz z unijních fondů?
Teď v červenci nevíme, jaký to bude mít dopad. Evropská komise chce nyní žalovat maďarský zákon u Evropského souduv Lucemburku. Evropská komise ale neschválila maďarský plán obnovy. To však s LGBT nesouvisí. Souvisí to s tím, že v Maďarsku neexistuje garance, že se peníze z Fondu obnovy nerozkradou. A tady opravdu bude mít Maďarsko reálný problém s tím, aby Evropská komise tyto peníze uvolnila. Je tu důvodné podezření, že v Maďarsku není garance nezávislého vyšetřování, nezávislého soudnictví, protože vše je propojené s Fidesza politickou mocí. Evropská komise proto může využít ustavení podmiňující čerpání peněz z evropských fondů právním státem. Celé to zapadá do obrazu, že maďarská vláda se vydala autoritářskou cestou. A proč bychom na to my, daňoví poplatníci Evropské unie, měli přispívat?

Český eroposlanec Tomáš Zdechovský: Česko už mohlo být na úrovni Německa

Tomáš Zdechovský, evropský poslanec za KDU-ČSL, věří, že Fond obnovy by skutečně mohl České republice pomoci překonat pocovidovou ekonomickou krizi. Česká republika by z fondu měla čerpat v příštích letech přibližně sto osmdesát miliard korun. Brusel už v minulých dnech český národní plán Fondu obnovy schválil, byť výplatu peněz podmínil vyřešením střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. „Největší předností Fondu obnovy je, že se jedná o takzvané investiční peníze,“ uvádí Zdechovský. „Nejsou na mandatorní výdaje, neutopí se v platech státních úředníků v České republice, ale půjdou na investice, které mohou podpořit další investice. Česká republika si mohla říci, kde tyto peníze potřebuje,“ říká Zdechovský. Uvádí také, že Česko se těmito penězi mohlo posunout výše v žebříčku vyspělých ekonomik světa.

Zdroj: Youtube

Europoslanec si ale myslí, že tato šance nebyla plně využita. „V Česku dlouhodobě chybí vize a premiér, který by byl velmi silnou osobností, byl by schopen sjednotil opozici i koalici a udělat plán obnovy na deset let,“ říká Zdechovský. „To se podařilo v Dánsku, na Slovensku nebo v Pobaltí, ale bohužel ne v České republice.“ Podle Zdechovského chybí koncepční přemýšlení nad zájmy Česka jako celku. „To nás neustále brzdí. Česká republika za posledních třicet let už mohla být na úrovni Německa,“ uvádí europoslanec.

Projekt institutu EUROPEUM

Projekt EngagEU (Zapojse.eu) si klade za cíl podpořit zapojení občanů do otázek postpandemické obnovy a zelené transformace Evropy tím, že vytváří prostor pro jejich aktivní participaci v otevřené diskuzi o klíčových otázkách pro Evropskou unii a Českou republiku. Skrze interaktivní webové prostředí na www.zapojse.eu nabízí široké veřejnosti možnost získání povědomí o Evropském parlamentu, jeho činnosti a aktuálních aktivitách, které mají dopad na každodenní život občanů.

Zapojse.euZdroj: Zapojse.euKaždý měsíc budou od května 2021 v rámci projektu vydány dva videorozhovory s českými a zahraničními poslanci Evropského parlamentu, které budou doplněné fact-checkingem provedeným Demagog.cz.

Na webu Denik.cz pak budete moci každý měsíc nalézt články, které vás seznámí s podstatnými myšlenkami a tématy těchto rozhovorů s europoslanci. Ty se budou zabývat různými zajímavými tématy týkající se postpandemické obnovy Evropy či její zelené transformace, kterým se v rozhovorech budeme věnovat.

Projekt je realizován Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM a je spolufinancován z prostředků Evropské unie v rámci subvenčního programu Evropského parlamentu v oblasti komunikace. Pro získání aktuálních informací sledujte Facebookovou a instagramovou stránku projektu.