Když před rokem utíkala před válkou, znala jen základy češtiny a vrstevníky či učitele uměla nanejvýš pozdravit. Při letošním poprázdninovém návratu do lavic v Česku už se osmačka Soňa cítila daleko jistěji. „Já i další děti z Ukrajiny dnes máme stejný režim jako ostatní. Rozumím už i v matematice,“ pochvaluje si dívka.

Spolu s ní nový školní rok na českých a slovenských školách začaly tisíce dětí z válkou zmítané země. V tom předchozím navštěvovalo podle dat Českého statistického úřadu místní základky přes padesát tisíc Ukrajinců. A v září znovu přišla velká část z nich.

Učitelka Dana Pučálková.
Hodiny češtiny pro ukrajinské děti: smích, pohyb a zpěv

„Po prázdninách nám nastoupilo 25 dětí z Ukrajiny, původně jsme jich tu měli 31. Z těch, co odjely, se většina vrátila na Ukrajinu,“ sdělil například ředitel základní školy v Kloboukách u Brna Martin Zvonař.

Dalších více než sedm tisíc malých uprchlíků navštěvuje podle tamního ministerstva školství základní školy na Slovensku. V některých případech se přitom jedná jen o menší část žáků z celkového počtu Ukrajinců, kteří chodili loni. „Minulý rok k nám chodilo více než čtyřicet dětí z Ukrajiny. Letos jen sedmnáct,“ uvedla ředitelka základní školy Gaštanová v Žilině Alena Tisoňová.

Téměř bez rozdílů

Na zmíněných školách v Kloboukách i v Žilině se snaží dělat mezi běžnými žáky a dětmi z Ukrajiny co nejméně rozdílů. „Když je vodíme za ruku, nedáme jim příležitost začlenit se. Snažíme se proto zajistit podporu tak, aby nebyla vidět,“ vysvětlil ředitel Zvonař. Podobně k situaci přistupují i jeho slovenští kolegové, kteří už dnes Ukrajince hodnotí stejně jako ostatní.

Článek vznikl jako součást projektu Přeshraniční česko-slovenský storytelling, při němž se studentky Masarykovy univerzity a jejich kolegyně - studentky či absolventky slovenských univerzit zabývaly aktuálními tématy spojenými s Českou republikou, Slovenskem a jejich pozicemi v Evropské unii.

Podle slov učitelů se i díky tomu podařilo většinu dětí začlenit. „Spousta z nich má kamarády i v okolí, hrajou si venku nebo si vyjedou na kole po Kloboukách stejně jako ostatní děti," poznamenal zástupce ředitele kloboucké základní školy Tomáš Špaček.

Zároveň ale stále platí, že nejbližší jsou řadě žáků z válkou zasažené země jejich vrstevníci právě z Ukrajiny. „Bavím se i s českými dětmi, kamarádky mám ale hlavně ukrajinské. Občas nás ostatní děti napomínají, abychom mluvily česky, protože nám nerozumí,” řekla například třeťačka Ruslana.

Druhá směna

Pilovat i svoji mateřštinu přitom ukrajinské děti někdy vyloženě musí. Mnoho z nich totiž po návratu domů místo za kamarády spěchá za obrazovky počítačů, kde na ně čeká pomyslná druhá směna v podobě online výuky na ukrajinské škole.

V červnu 2023 navštěvovalo až 90 procent žáků z řad ukrajinských uprchlíků českou základní školu, téměř 70 procent předškoláků chodilo do školky a jen něco přes polovinu mladistvých mělo místo na střední škole. Ilustrační snímek
Začlenit se do české společnosti zvládla jen polovina ukrajinských dětí

„Některé děti měly výuku na obou školách současně. I kdyby dokázaly být na dvou místech najednou, není zvládnutelné, aby se celý den soustředily na různé učivo z obou škol,” popsala situaci z loňského školního roku zástupkyně ředitelky základní školy Gaštanová Ivona Mešková.

Problém trvá i nadále, rodiče totiž často nemají informaci, zda ročníky, které děti úspěšně dokončí v Česku či na Slovensku, následně uznají ukrajinské školy, pokud se rozhodnou vrátit.

Podpora ukrajinských školáků

Česká republika
• možnost zvolit si jako druhý cizí jazyk češtinu
• 183 milionů korun ze státního rozpočtu na podporu asistentů a jazykové přípravy pro první pololetí
• nabídka letních jazykových kurzů

Slovensko
• jazykové kurzy pro děti cizinců
• bezplatné učebnice zaměřené na výuku slovenského jazyka jako cizího jazyka a integraci dětí do vzdělávacího systému SR
• měsíční příspěvek na žáka z Ukrajiny (218 € pro žáky ZŠ)

Podle informací Evropské komise přitom ukrajinské ministerstvo školství v květnu 2023 rozhodlo, že pokud děti navštěvují školu v členském státě Evropské unie, po návratu na Ukrajinu nemusí opakovat ročník, ale mohou nastoupit do třídy, ve které by podle svého věku měly být. K řadě rodičů se ale tato informace dosud nedostala, a tak se mnozí žáci dál připravují do obou škol současně.

Dnes už plynule

Velkým ulehčením je pro ně i proto výrazný posun ve zvládání nového jazyka, jaký zaznamenala například osmačka Soňa. „První týdny jsem dětem z Ukrajiny dovolila používat překladač v telefonu. Dnes už většina z nich mluví takřka plynule slovensky,” uvedla učitelka ze základní školy Gaštanová Lucia Granec.

Ukrajinským dětem v novém prostředí pomohl právě vstřícný přístup učitelů a také jejich spolužáci. „Řekni Ruslaně, co je to lebka,“ znělo například ve třídě. Podobné věty se podle učitelky z kloboucké základy Radky Špačkové staly součástí běžného vyučování. „Pro třídu je to zdržení, děti si ale aspoň vyzkoušejí vysvětlovat obyčejné výrazy,“ řekla.

Zálohomaty na plastové lahve a plechovky na Slovensku. Povinné zálohování PET lahví a plechovek zvažuje i Česko
Česko je blíž systému záloh, Slováci za dva roky vrátili přes miliardu obalů

I díky tomu teď podle ní někteří ukrajinští žáci zvládají učivo češtiny lépe než české děti. „Bylo mi na začátku moc těžko, nevěděl jsem vůbec nic. Potom už se to dalo, protože máme moc podobných slov,“ popsal plynulou češtinou patnáctiletý Saša z Ukrajiny.

Ten už zanedlouho bude řešit, zda a na jakou se přihlásit střední školu. Podobnou otázku už probírala část ukrajinských žáků z kloboucké základky v předchozím školním roce. „Všichni, kdo si od nás podávali přihlášku, teď v září na střední nastoupili,” prozradila hrdě Dana Pučálková, která děti učila češtinu. 

KAROLÍNA HOLÁSKOVÁ
LUCIA BROZMANNOVÁ