Kliknutím zvětšíteMartin Kremnický studuje aplikovanou umělou inteligenci na univerzitě v Nizozemsku. Po ukončení středoškolského studia o slovenských vysokých školách neuvažoval. Kromě oboru, který se nabízel pouze v zahraničí, měl i další důvody k odchodu. „Kvality života jako v Nizozemsku se tady na Slovensku nedá dosáhnout,“ říká mladík.
Podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) studovalo v roce 2016 v zahraničí 17 procent všech slovenských vysokoškoláků, v roce 2020 už to bylo 20 procent a nic zatím nenasvědčuje tomu, že by se trend měl změnit.
Článek vznikl jako součást projektu Přeshraniční česko-slovenský storytelling, při němž se studentky Masarykovy univerzity a jejich kolegyně - studentky či absolventky slovenských univerzit zabývaly aktuálními tématy spojenými s Českou republikou, Slovenskem a jejich pozicemi v Evropské unii.
Ze sousedního Česka pro srovnání odchází podle posledních dostupných dat na zahraniční univerzity ročně asi deset tisíc lidí. Ze Slovenska třikrát tolik. Nejoblíbenější zemí je přitom mezi mladými Slováky dlouhodobě právě Česká republika.
Podle sociologa Miloslava Bahny ze Slovenské akademie věd za tím stojí mimo jiné přijímací řízení na českých školách. „Češi si poměrně brzy uvědomili potenciál Slovenska jako zdroje studentů a nastavili velmi vstřícné přijímačky,“ vysvětlil.
Na vysokou za hranice. Plán mnoha Slováků po střední škole. Rozkliknutím zvětšíte
Nizozemci jsou otevřenější
Kremnický při výběru školy porovnával politickou situaci či stav zdravotnictví v obou státech. „Přemýšlel jsem také o tom, kolik bych si mohl po škole na Slovensku potenciálně vydělat,“ popisuje. Líbilo se mu, že nizozemská společnost je otevřenější a tolerantnější. Domácí vysoké školy pro něj byly poslední, záchrannou možností. Pokud by se nedostal do Nizozemska, uvažoval také právě o České republice.
Sociolog Bahna k tomu dodal, že důvodem odchodů je nejen touha zamířit do vyspělejší a bohatší země, kterou si studenti spojují s lepšími možnostmi uplatnění, ale také samotné studium na prestižní univerzitě, jejíž diplom jim dává výhodu na trhu práce v jejich domovské zemi. Poukázal také na reputační problém slovenských škol - nemohou konkurovat těm zahraničním, protože někteří slovenští studenti nad nimi takzvaně ohrnují nos. „Mnohé české jsou přitom objektivně méně kvalitní než lepší vysoké školy na Slovensku,“ tvrdí.
Slováků studuje na zahraničních vysokých školách třikrát více než Čechů. Rozkliknutím zvětšíte
Podle Cristiny Procházkové Ilinitchi z Vysoké školy ekonomické v Praze si však Slováci vybírají české vysoké školy nejen kvůli geografické, kulturní a jazykové blízkosti. „Je to pravděpodobně kvůli nižší úrovni vysokých škol ve srovnání s Českou republikou a také nižší ekonomické úrovni, která mladé lidi ovlivňuje,“ uvedla.
Hlavní je, zda se vrátí
Ať už jsou důvody odchodů mladých talentovaných studentů do zahraničí jakékoliv, podstatné je podle některých hlavně to, jestli v zemi, kde vystudují, také zůstanou. „Není ani tak v zájmu Slovenska udržet nejchytřejší studenty na slovenských univerzitách. Je však třeba vytvořit podmínky, aby se mohli vrátit a rozvíjet svůj talent doma, ideálně ve svém regionu,“ myslí si například europoslankyně Lucia Ďuriš Nicholsonová. Podle ní lze za úspěch označit i to, že se lidé vrátí po deseti letech.
Například Kremnický svůj přesun zpět na Slovensko zatím neplánuje. Vadí mu korupce, stav zdravotnictví, špatná infrastruktura a několik návrhů, které se v poslední době dostaly do slovenského parlamentu. Zároveň mu vyhovuje zahraniční typ výuky a myslí si, že slovenský vzdělávací systém by se měl reformovat. „Pokud bych se měl vrátit, musel bych mít naději, že se země pohne kupředu,“ říká.
Migrace studentů je fenomén, který trápí více zemí. „Jako stálý zpravodaj Evropského parlamentu pro Srbsko vidím, že mladí lidé opouštějí i tuto zemi a další kandidátské země,“ informoval slovenský europoslanec Vladimír Bilčík. Podle jeho slov si je Evropská unie tohoto problému vědoma, a proto nabízí členským státům, včetně Slovenska, systematické podpůrné nástroje ke zlepšení jejich podmínek. Jako příklad uvedl Plán obnovy. Ten podle něj umožňuje Slovensku financovat reformy v hodnotě více než šesti miliard eur. „Jsem přesvědčen, že pokud zlepšíme stav našeho školství, zdravotnictví a dalších veřejných služeb na evropský standard, budou mladí lidé více motivováni zůstat nebo se vrátit,“ dodal Bilčík.
LUCIA FARKAŠOVÁ
FREDERIKA LODOVÁ
13
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
