„Vypadá to, že je dohoda polomrtvá. Přitom jsme byli po vyjednávání v minulém týdnu velice optimističtí. V textu smlouvy chybělo jen jedno číslo. Poláci trvali na tom, že smlouva půjde vypovědět po 2 letech, což jsme nemohli akceptovat,“ vysvětlil Židek. Finální vyjednávání přešlo na premiéry obou zemí, ani ti se nedokázali domluvit.

„Aktuálně není naplánovaná žádná další schůzka. Naše a polské požadavky prostě nešly skloubit. Doufáme, že se polská strana ozve a budou chtít jednat dál. Pokud ne, bude to prohra i pro nás,“ dodal Židek, který společně s hejtmanem Martinem Půtou upřednostňuje dohodu mezi oběma státy. Ta by zaručila ČR 40 až 50 milionů eur na novou vodovodní infrastrukturu, pravidelný monitoring stavu podzemní vody a další opatření na zmírnění negativních vlivů těžby na životní prostředí.  

Polský hnědouhelný důl a elektrárna Turów.
Témata k Turówu jsou vyřešená. Spor je o délku smlouvy, říká ministr Brabec

Vyjednávání z minulého týdne skončilo přestřelkou zúčastněných na sociálních sítích, kde se navzájem obviňovali ze lhaní. Český ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek nejprve napsal, že Polsko přišlo na poslední chvíli s požadavkem, aby dohoda platila jen dva roky. „V dole Turów se má ale těžit 22 let! Musíme logicky usilovat o více než dva roky,“ komentoval do té doby tajné vyjednávání ministr. Na něj ostře zareagoval polský náměstek ministra zahraničí Pawel Jablonski, který napsal, že za neúspěch vyjednávání je zodpovědná česká strana a ne Polsko.

„Veřejné mínění v obou našich zemích má právo být informováno, kdo je zodpovědný za neúspěch rozhovorů a zhoršení vztahů. Nenabídli jsme smlouvu na dva roky. Naší nabídkou je smlouva platná do ukončení těžební činnosti s možností ukončení v případě jejího zneužití jednou ze stran. Jedná se o absolutní standard v mezinárodních smlouvách uzavřených na základě partnerství,“ uvedl Jablonski. Podle něj „česká vláda požadovala dohodu, kterou Polsko nikdy nemůže vypovědět, a to včetně případného zneužití v budoucnosti.“

Výsledkem je přerušení vyjednávání a pokud se obě strany nevrátí k dohodě, bude to podle Jablonského znamenat, že „obyvatelé Libereckého kraje nedostanou žádné peníze na vodní projekty, nebude žádný dodatečný monitoring podzemních vod a důl se bude moci přiblížit k české hranici bez jakýchkoli dalších podmínek.“ 

Návrat do soudní síně

Kauza tak nejspíš opravdu skončí u Soudního dvora EU, který bude už začátkem listopadu projednávat českou žalobu na Polsko. Češi v ní tvrdí, že Poláci při udělování licence na další těžbu v dole porušili několik unijních směrnic. Soud v předběžném rozhodnutí nařídil těžbu v dole Turów dočasně uzavřít. Poláci tam ale těží dál. Soud v Lucemburku proto nedávno uložil Polsku sankce ve výši půl milionu eur denně za nedodržování soudního rozhodnutí. Boj s evropskými institucemi a neakceptování rozhodnutí soudu ze strany Polska je podle místních obyvatel a neziskových organizací jedním z důvodů, proč je podle nich polská strana nespolehlivá a nedůvěryhodná.

„Jak si můžeme být jistí, že budou dodržovat uzavřenou dohodu, když nerespektují rozhodnutí evropského soudu? To, jakým způsobem Poláci podkopli nohy vyjednávání minulý týden, ukázalo, že to celou dobu nemysleli vážně,“ řekl Deníku Milan Starec z Uhelné, která leží na dohled od dolu a je nejvíce postiženou obcí v oblasti. Místním se ztrácí voda, obtěžuje je nadměrný hluk a světelný smog z dolu.

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta
Při jednání o Turówu zůstává několik sporných bodů, hejtman věří v kompromis

Podle právničky Kristíny Šabové z kanceláře Frank Bold je potřeba, aby před uzavřením jakékoli dohody Polsko Česku ukázalo, že pro něj zákony platí, a že je schopné české území od těžby skutečně ochránit. „Jaké má ČR od Polska garance, když už řadu měsíců odmítá plnit rozhodnutí Soudního dvora EU? Přestala vznikat na českém území škoda? Bez těchto odpovědí nemůže být uzavření smlouvy v zájmu ČR, kterým je česká vláda vázána,“ dodala Šabová. 

Pokud soud rozhodne ve prospěch České republiky, nebude to znamenat konec těžby v Turówě. Provozovatel dolu společnost PGE ale bude muset pravděpodobně znovu žádat o zhodnocení EIA, které má zjistit reálně dopady těžby na životní prostředí. Sankce, které má Polsko platit, by skončily v evropském rozpočtu. Pokud by je Poláci nezaplatili, je možné, že jim Evropská komise pokrátí dotace.