Výsledky léčby v onkologii podle odborníků výrazně zlepšuje centralizace péče o pacientky s přednádorovými stavy a zhoubnými nádory. A platí to samozřejměi u onkologických onemocnění ženských pohlavních orgánů. Taková péče ovšem klade vysoké nároky na přesnou diagnostiku a následně cílenou léčbu. I proto ve VFN realizovali projekt podpořený z evropských fondů, díky němuž výrazně zmodernizovali své centrum vysoce specializované péče.

Podívejte se na Mapu projektů EU

„Projekt s evropskou dotací nám umožnil se technologicky dovybavit. Provádíme například náročné operace pro zhoubné nádory v pánvi, a potřebovali jsme nové operační stoly, operační lampy, generátory pro elektrochirurgii, operační nástroje, laparoskopické přístroje,“ popisuje část využití dotace profesor David Cibula, vedoucí Onkogynekologického centra.

Nabízejí skutečně komplexní péči

Evropský projekt měl za cíl modernizaci, obnovu a doplnění přístrojového a nástrojového vybavení onkogynekologického centra. Dosavadní vybavení totiž už nesplňovalo všechny požadavky pro špičkovou péči poskytovanou ve 21. století. Benefit z této modernizace pocítily pacientky v podobě zkvalitnění péče a dosažení plné šíře starostlivosti.

Do zmíněné modernizace, která se uskutečnila v letech 2017 až 2019, zde investovali 60 milionů korun. Fondy Evropské unie poskytly dotaci téměř 45 milionů korun.

Farma Karla Horáka v Choťovicích na Nymbursku
Unikátní systém. Na farmě nedaleko Kolína mění odpad v energii

„Pro operaci nádoru prsů jsme pořídili diagnostické přístroje, které umožňují vzorek nádoru vyšetřit ještě v průběhu operace na operačním sále. Také jsme pořídili technologii pro detekci sentinelové uzliny, což nám umožní snížit rozsah operace. Pro pacientku to znamená menší riziko komplikací a rychlejší rekonvalescenci. Pro diagnostiku jsme zakoupili špičkové ultrazvukové přístroje, které v onkogynekologii využíváme prakticky u všech pacientek. Zapomenout nemohu ani na vybavení přístrojů pro anesteziology,“ popisuje další využití dotace vedoucí Onkogynekologického centra.

„Díky evropským dotacím se centra opravdu špičkově vybavila. To velmi vítáme, bez toho by pokrok nebyl možný.“

Léčí zde zhoubné pánevní nádory – zevních rodidel, pochvy, čípku, dělohy či vaječníků. „Pacientkám poskytujeme komplexní péči od sledování přednádorových stavů, diagnostiky suspektních nálezů, chirurgické léčby, chemoterapie, biologické léčby, až po sledování po léčbě, či léčbu opakujících se onemocnění. Klíčová je přitom spolupráce s dalšími obory, jako je například i psychologická péče. V medicíně se spolupráce buduje dlouho, a s radostí mohu říci, že toto je jedna z velkých výhod VFN, tedy špičková úroveň péče napříč obory,“ popisuje David Cibula.

Fondy EUFondy EUZdroj: MMR

Složení pacientek v Onkogynekologickém centru VFN v Praze odpovídá výskytu nádorů v České republice. „Nejčastějšími případy jsou zhoubné nádory dělohy, pak vaječníků a na třetím místě nádory děložního čípku,“ vysvětluje profesor Cibula.

Bez pomoci EU by nebyl možný pokrok

Díky úsilí profesora Lukáše Roba vznikla v České republice už v roce 2014 specializovaná centra pro pacientky s gynekologickými nádory, a pacientky jsou tak koncentrovány do center s vyšší erudicí a specializací.

„Obecně lze říci, pokud pacienti s nádory nebudou léčeni v centrech, péče nebude nikdy dostatečně kvalitní. V České republice se to podařilo, nyní tu je 17 akreditovaných onkogynekologických center. Regionálně tak je republika saturována,“ říká David Cibula. Podle jeho mínění je však center, vzhledem k výskytu těchto onemocnění, příliš velký počet. Bude tak do budoucna velmi komplikované, aby si všechna udržela špičkovou kvalitu péče.

Třidicí linka textilního a odevního odpadu v Diakonii Broumov
Unikátní linka v Broumově pomáhá lépe třídit použitý textil z celé ČR

„Díky evropským dotacím se centra opravdu špičkově vybavila. To velmi vítáme, bez toho by pokrok nebyl možný. Centra, tedy i to naše ve VFN, se technologicky posunula, aby naše služba odpovídala všem požadavkům současné medicíny a my byli schopni zajišťovat kvalitní péči,“ dodává David Cibula, který je zakladatelem Středoevropské kolaborativní skupiny v onkogynekologii, sdružující v současnosti 66 onkogynekologických center ze 13 zemí regionu střední a východní Evropy.

David Cibula: Dotace nám umožnila posunout péči o pacientky na evropskou úroveň

Do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze nastoupil v roce 1992. Původně se věnoval endokrinologii,z této doby jsou i jeho první publikace. V roce 2002 přešel do onkogynekologie, o tři roky později se stal profesor MUDr. David Cibula, CSc. vedoucím Onkogynekologického centra VFN v Praze.

David Cibula, vedoucí Onkogynekologického centra VFN v PrazeDavid Cibula, vedoucí Onkogynekologického centra VFN v PrazeZdroj: Deník/Jiří MacekNa projekt modernizace vybavení centra jste získali evropskou dotaci 45 milionů korun. Co kdyby se to nepodařilo?
Pokud by se nepodařilo dotaci získat, o peníze bychom usilovali jinými cestami. Bylo by to složitější a časově náročnější. Tato dotace nám umožnila mít moderní vybavení, abychom se posunuli v péči o pacientky na evropskou úroveň.

Projekt skončil, co vás čeká?
Nejsme obor, který by vyžadoval velké technologické investice. Ale každá špičková technologie se musí postupně měnit, zhruba po pěti letech vyžaduje obnovení. Takže zcela jistě se brzy dostaneme do situace, že budeme pošilhávat po podobném dotačním titulu, abychom se na naší úrovni udrželi.

Dům přírody Žďárských vrchů
OBRAZEM: Dům přírody v srdci Žďárských vrchů nabízí jedinečnou expozici

Jak byste charakterizoval vaše pracoviště?
Naše centrum je poměrně veliké, patří spolu s centrem na Královských Vinohradech ke dvěma největším v republice. Děláme některé věci, které se jinde nedělají, zejména náročné chirurgické výkony u pacientek, které mají pokročilé onemocnění nebo recidivu nádoru. Velkou tradici má u nás na pracovišti ultrazvuková diagnostika, jezdí se k nám školit lékaři z celého světa a na možnost stážovat čekají roky.

Výjimečná je u nás úroveň vědy, hodně se věnujeme výzkumu v oblasti zhoubných nádorů. Je to mnohdy hodně práce navíc, má však velký smysl jak pro pacientky, tak pro kolektivlékařů a výzkumníků. Mám štěstí na tým, který je již patnáct let velmi stabilní. Kdyžse ohlédnu, mohu s klidným svědomím říci, že tu nebylo období, kdy bychom museli kvůli nedostatku personálu snižovat či omezovat péči.

Projekty v číslechProjekty v číslechZdroj: MMR

Co vás na práci nejvíce baví?
Baví mě to, že jde o kombinaci chirurgie s nechirurgickým internistickým přístupem, to jinde v medicíně není běžné. Druhá věc, která mě baví, je týmovost. Baví mě i naše organizace práce, což je mnohdy podceňováno. Optimálně bychom měli být schopni toho, aby pacient vešel na oddělení a tam dostal veškerou péči, a nemusel běhat po různých odděleních. Na klinice jsme například zavedli příjmové středy, kdy je pro pacientku připraveno celé spektrum odborníků tak, aby pacientka ve stejný den odcházela s plánovaným termínem k onkologické operaci. V průběhu jednoho dne je žena vyšetřena sonografistou, internistou, onkogynekologem a hovoří s ní psycholožka a nutriční specialistka.

„Optimálně bychom měli být schopni toho, aby pacient vešel na oddělení a tam dostal veškerou péči, a nemusel běhat po různých odděleních.“

Všiml jsem si také, že máte při centru zřízený nadační fond Hippokrates…
Nadace Hippokrates funguje při našem onkogynekologickém centru, ale není součástí nemocnice. Věnuje se, pochopitelně, oblasti gynekologických zhoubných nádorů, snažíme se kultivovat prostředí našeho centra, ale máme i aktivity, které směřují ke všem pacientkám v ČR – osvětové kampaně, informační servis pro pacientky a jejich blízké, natáčíme edukační videa a připravujeme informační brožury.

Rekonstrukce zimního stadionu v Šumperku
Zimní stadion v Šumperku je díky pomoci EU ekologičtější

Jak prožíváte jednotlivé osudy žen? A neuvažoval jste někdy o změně pracoviště?
Třeba ve středu přijde dvacet pacientek, tedy dvacet různých osudů. Odpoledne máme mezioborový seminář a probíráme třicet až čtyřicet dalších příběhů. Někdy je toho hodně. Ale zvládám to, hlavu si nejlépe vyčistím sportem. Několikrát jsem v minulosti zvažoval nabídky, zejménaze zahraničí, ale nakonec jsem rád, že jsem zůstal. Řekl bych, že jsem se ocitl ve správný čas na správném místě…

Přiznejte se, nechtěl váš tatínek, známý spisovatel Václav Cibula, abyste místo medicíny šel v jeho šlépějích?
Já jsem spisovatelem nechtěl být. Tatínek, který mi opravoval moje eseje na škole, určitě taková očekávání také neměl. O medicíně jsem ale uvažoval poměrně časně. Už na střední škole jsem měl spoustu brigád, které byly většinou spjaté s medicínou – jezdil jsem se záchrankou, dělal sanitáře. I když teď pořád něco píši a publikuji, jsou to odborné texty, které mají svá jasná pravidla, což mi vyhovuje.

Evropské fondy - Dny otevřených dveříEvropské fondy - Dny otevřených dveříZdroj: MMR