Již na minulém summitu v Madridu bylo dohodnuto, že se zvýší počet sil rychlého nasazení, které budou moci zasáhnout v místě konfliktu. Do deseti dnů má být k dispozici 100 tisíc vojáků a do třiceti 300 tisíc. To pochopitelně znamená vyšší dodávky vojenské techniky všeho druhu.

„Nyní se dostáváme k tomu, kolik je k těmto zhruba sto brigádám pozemních sil zapotřebí nábojů, logistického vybavení, ale také k novým závazkům v oblasti vzdušných sil, což je zhruba 1400 bojových letadel. Na moři bude ke společné obraně připraveno působit 250 lodí a ponorek,“ sdělil exkluzivně Deníku velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj
Každý metr stojí životy. Výsledky ofenzivy chce Kyjev ukázat před summitem NATO

Novost podle něj spočívá i v tom, že vojáci už přesně vědí, v jaké zemi budou v případě společné obrany operovat. „Pro Českou republiku to bude hlavně Slovensko a pobaltské země,“ nastínil.

Summitu, jenž se bude konat 11. a 12. července, se za Česko zúčastní prezident Petr Pavel. Jisté je, že pozvánku do Aliance nedostane Ukrajina a nebude schválen ani vstup Švédska, neboť jeho zapojení do aliančních sil blokuje Turecko a během léta smlouvu nebude ratifikovat ani maďarský parlament.