To, že bezpečnost něco stojí, ví každý, kdo si platí nějakou pojistku. Pro členské země NATO je takovou bezpečnostní pojistkou právě členství v alianci. Především evropské členské státy aliance, včetně Česka, však za tuto zřejmě nejlepší bezpečnostní pojistku v dnešním světě platily roky méně, než jaké jsou spravedlivě rozdělené náklady.

Na vilniuském summitu se navíc NATO dohodlo na zlepšení bezpečnostních záruk pro členy. To však klade na jednotlivé státy aliance zvýšené nároky a bude to také stát více peněz než dosud.

Účastníci summitu NATO ve Vilniusu
Ukrajina je o krok blíže NATO. Lídři se shodli na zrychleném vstupu do aliance

„Nyní máme plány, jak bránit naši alianci – každý její centimetr,“ konstatoval šéf Vojenského výboru NATO admirál Rob Bauer. „Nové plány jsou navrženy tak, aby čelily dvěma hlavním hrozbám, před kterými stojíme: Rusku a terorismu,“ dodal k tomu generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Na zvýraznění problému terorismu mělo zásadní zájem Turecko, které i tím podmínilo svůj souhlas s rozšířením aliance o Švédsko.

Víc vojáků ve střehu

I když i boj proti terorismu bude klást nároky také na Česko, zásadnější je podle diplomatických zdrojů z Vilniusu právě změna směrem k hájení celého území NATO před agresorem od prvního okamžiku útoku. „Modernizujeme NATO pro novou éru kolektivní obrany. Jsme jednotní v našem závazku a odhodlání zvítězit nad jakýmkoli agresorem a bránit každý centimetr spojeneckého území,“ uvádí se v závěrečném dokumentu summitu.

Na členy aliance to klade velké nároky. Sto tisíc vojáků aliance má být neustále připraveno k zásahu a celkem tři sta tisíc v řádu dní. Týká se to i víc než 1400 letadel a stovek aliančních lodí.

Prezident Petr Pavel na summitu ve VilniusuPrezident Petr Pavel na summitu ve VilniusuZdroj: ČTK

To si vyžádá také výrazně vyšší výdaje. Závazek dvou procent na obranu se od Vilniusu bere ne jako doporučená výše, ale jako „doporučené minimum“. „V mnoha případech budou nutné výdaje přesahující dvě procenta HDP, aby se napravily stávající nedostatky a splnily se požadavky ve všech oblastech,“ uvádí závěrečný dokument summitu.

Pro Česko to konkrétně znamená, že dvě procenta HDP nedávno uzákoněná českým parlamentem jsou nejmenší možná částka. Například sousední Polsko už loni překročilo tři procenta HDP výdajů na obranu.

Ruské síly v Doněcku. Ilustrační snímek
Jak odvrátit ruský útok? Země NATO se dohodly na nových plánech

Nejde ale jen o peníze. Česko dostává zcela konkrétní úkoly v obraně nejen svého území, ale také při obraně jiných států aliance. V případě Česka se jedná o Pobaltí a Slovensko, kde má být navýšen kontingent sil NATO, kterému Češi už rok velí. Pro ono okamžité nasazení v případě útoku má být připravena jedna plně vyzbrojená česká mechanizovaná brigáda.

„Jde asi o pět tisíc mužů plně vybavených veškerou technikou,“ uvedl v rozhovoru pro podcast Deníku Evropa pro Čechy bezpečnostní analytik z Univerzity Karlovy Jan Ludvík.

Pětina výdajů na modernizaci

Pětina peněz na obranu má jít povinně na modernizaci armád a jejich výzbroje. „Zavazujeme se investovat alespoň dvacet procent našich rozpočtů na obranu do vybavení, včetně souvisejícího výzkumu a vývoje,“ uvádí aliance v závěrech z Vilniusu. „Musíme si udržet náš technologický náskok a pokračovat v modernizaci a reformě našich sil a schopností, mimo jiné prostřednictvím integrace inovativních technologií,“ říká dokument NATO.