Počet a výkon uhelných elektráren, které se v Evropě v příštím roce odstaví, bude příští rok mnohem menší, než nové uhelné elektrárny, které se postaví jen v Číně.O dalších velkých rozvíjejících se velkých ekonomikách jako je Indie, nebo Jihoafrická republika nemluvě.

Zatímco Evropská unie i Velká Británie hostící klimatický summit v Glasgow ohlašují „konec doby uhlí“, státy jako Indie, Čína, nebo Jihoafrická republika o tom nechtějí ani slyšet. Snaha dostat do závěrů světového klimatického summitu v Glasgow konec spalování uhlí jako cestu ke snížení globálního oteplování narazila na veto dvou nejlidnatějších zemí světa – Indie a Číny.

Delegáti z různých zemí na klimatické konferenci COP26 v Glasgow.
Kompromis i zklamání. Státy světa odhlasovaly v Glasgow znění klimatické dohody

Nakonec tyto dvě asijské velmoci souhlasily s formulací, které hovoří pouze „postupnému utlumení“ využívání uhlí pro výrobu energie. V praktické politice však obě země pokračují v masivní výstavbě uhelných elektráren.

„Proboha, nezabíjejte tento okamžik. Přijměte prosím tento text, abychom přinesli naději do srdcí našich dětí a vnoučat,“ vyzval přesto dramaticky ke schválení alespoň kompromisní dohody místopředseda Evropské komise Franz Timmermans.

Zlepšení? Minimální

Není to totiž tak, že by se na summitu v Glasgow nedohodlo vůbec nic. Došlo poměrně k zásadním dohodám o zastavení odlesňování, přechodu na elektromobilitu, Indie se zde poprvé zavázala k dosažení klimatické neutrality, byť až k roku 2070.

Všechny závazky dvou set zúčastněných zemí podle propočtu vědců zpřísňují Pařížskou klimatickou dohodu z roku 2015 asi o devět procent.

Letadla účastníků klimatické konference COP26 ve skotském Glasgow
Tryskáčem na summit o klimatu, spící Biden. Světoví lídři čelí ostré kritice

To ale k dosažení cíle zastavit globální oteplování na přijatelném 1,5 stupni Celsia, zdaleka nestačí. „Kolektivní politická vůle bohužel nestačila na překonání některých hlubokých rozporů. Nestačí to. Je na čase přejít do nouzového režimu,“ vyjádřil své zklamání generální tajemník OSN António Guterres.

Zelená pro Evropu.Zelená pro Evropu.Zdroj: DeníkZklamání vyjadřují i ekologičtí aktivisté. „Navzdory drobným pokrokům se důležitá rozhodnutí odsunula na později. Klimatická spravedlnost v podobě financování ztrát a škod či jasný závazek, že fosilní paliva, která už si nemůžeme dovolit spálit, zůstanou skutečně pod zemí,“ uvádí například Jitka Martínková z české Klimatické koalice.

Snižovat i platit 

Pro EU a další země vyspělého světa vyplývá z konference v Glasgow několik nepříjemných závěrů. V ambicích dosažení klimatické neutrality (EU v roce 2050) budou daleko před zbytkem světa – Čína mluví o roku 2060, Indie 2070, další velké státy ani o tom.

Klimatičtí aktivisté v Glasgow
Klimatická konference začíná. Do skotského Glasgow dorazily tisíce aktivistů

Současně se zvyšuje tlak chudších zemí světa, aby jim ty vyspělé, včetně EU a tedy i Česka, přechod ke klimatické neutralitě zaplatily. Fond zřízený k tomuto účelu počítá se 100 miliardami dolarů ročně.

A jak uvádějí pozorovatelé, tlak na „klimatické reparace“ bude růst.