Uprchlíkům ze Sýrie či Iráku dál pomáhají dobrovolníci, i přes ohlasy kritiků. Ti nadávají, že stát pomáhá cizincům namísto Slováků v tíživé situaci. Byť migrantům úřady a instituce zabezpečují jen nejnutnější potřeby. V táboře nejsou ani sprchy. Místní nadšený folklorista Filip Húšťava byl jedním z těch, co běžencům rozdávali snídaně. Sýr, chléb a čaj… „Situace není pohodlná pro nikoho. Ale buďme prostě dál lidmi,“ říká.

Břeclavsko od sousedního regionu Záhorí už déle než dva měsíce rozděluje nejen řeka Morava, ale i znovuobnovené hraniční kontroly. Húšťava z toho není šťastný. Patří k těm, kteří léta pendlují a na obou březích spolupracují ve snaze o zachování kulturních tradic. Nyní muž bojuje na domácí půdě proti dezinformacím. „Co se vyrojilo, je strašné. Společnost je rozdělená,“ mrzí ho.

Migrační krize málem stála post slovenského ministra vnitra Romana Mikulce. Odvolat jej chtěli hlavně opoziční sociální demokraté expremiéra Roberta Fica. Podle nich nezvládl krizi, při níž Česko a Rakousko zavedly kontroly na hranicích se Slovenskem. Ve čtvrtek Mikulec přečkal další pokus části opozice o odvolání ve sněmovně, v níž vládní koalice premiéra Eduarda Hegera dříve ztratila většinu.

Muslimové berou chléb od křesťanů

V Kútech nejdříve s pomocí lidem z muslimských zemí zareagovaly křesťanské instituce. Paradox to je pouze zdánlivý. „Roli hraje víra v křesťanské hodnoty. Máme navíc skvělého faráře. I nyní dopolední vydání potravinového balíčku stále zajišťují farnosti z Kútů a sousedního Brodského. Taktéž arcidiecézní charita Skalica a Liga pro lidská práva, která pomáhá i s právní poradnou,“ jmenuje Húšťava.

Aktivista a externí poradce slovenského ministerstva vnitra Branislav Tichý má pro to vysvětlení. „Když je něco malý lokální problém, nejdřív pomáhají místní komunity. V Kútech šlo o místní fary. Když se situace rozroste, zapojují se neziskovky oplývající většími zdroji, a až když se problém více vystupňuje, zapojí se stát se svou mašinérií. Když se situace na vlakovém nádraží v Kútech (kde se shromažďovali migranti – pozn. redakce) stala neúnosnou, zřídilo se městečko, které funguje dobře,“ popisuje Tichý pro slovenský Denník N.

Původní kapacita byla zhruba dvě stě lidí. V úterý napočítali v táboře už jen 78 uprchlíků. „Čísla s nástupem zimy podle očekávání klesají, kapacita se snížila a část stanů se demontuje. Potvrdilo se, že nelegální migranti se do Kútů kvůli stanům a chlebu nestahují ve větším počtu,“ povídá Húšťava.

Přesto odpor části slovenské veřejnosti trvá. „Místní se necítí bezpečně,“ zaznělo také na sociální síti. Úřady ale neevidují zvýšenou kriminalitu ani konflikty. Tábor je pod dohledem kamer a policie.

Další prodloužení kontrol

Na místě pravidelně asistují i zdravotníci a překladatelé. „Mluvil jsem s mladým Iráčanem, který u nás žije pět let. Mluvil skvěle slovensky. Zeptal jsem se na situaci v Iráku a Sýrii. Irák je podle něj víceméně stabilizovaný, ale infrastruktura je v žalostném stavu. Život tam venku není jednoduchý. Říká, že v Sýrii stále zuří válka a životy lidí jsou ohroženy,“ uvádí Húšťava.

Většinou migrují muži. „Rodiny zůstaly v Turecku ve většině případů v uprchlických táborech a snaží se dostat hlavně do Německa a Nizozemska. Jsou vděční Slovensku za to, jak se k nim chováme lidsky,“ dodává Húšťava.

Zaměřit se chce i na Slováky a komunitu místních lidí v nouzi. „Chystáme spolek, který bude pomáhat potřebným. Cítím, že pro to nadchází správná doba. Jsou dobrovolníci, kteří chtějí pomáhat, to se ukázalo teď s uprchlíky. Navážeme na tradici podpůrného spolku z devatenáctého století,“ přibližuje muž.

Migranti začali v Kútech korzovat až po zavedení kontrol na českých hranicích na konci září. Vláda je prodloužila až do 12. prosince. Ministr vnitra Vít Rakušan navrhne jejich pokračování, nejméně o dalších třicet dnů.