„Žijeme v demokratickém právním státě. Pokud vláda skutečně půjde proti zájmům občanů vlastního státu i proti zákonům, jsou na místě právní kroky a vyvození odpovědnosti. Mohu ze své pozice slíbit, že využijeme každou příležitost, která se nám otevře,“ řekl Milan Starec z obce Uhelná, která je nejvíce postižena negativními následky těžby hnědého uhlí v dole Turów.

Česko a Polsko obnovilo minulý týden jednání o dohodě, která by vedla ke stažení české žaloby od Soudního dvora EU.

Polský hnědouhelný důl a elektrárna Turów.
Chování Polska ohrožuje Česko. Babiš přesto na summitu EU mlčel

Polská strana by na základě smlouvy poskytla ČR 50 milionů eur na novou vodovodní infrastrukturu. S českým ministrem Brabcem vyjednává nová polská ministryně ochrany klimatu a životního prostředí Anna Moskwa. Ta před začátkem vyjednávání uvedla: „Doufám, že setkání s ministrem Brabcem nám umožní nejen vrátit se k jednání, ale povede i ke konečnému vyřešení sporu. Polsko a Česká republika nepotřebují ve vzájemných vztazích zprostředkování institucí EU.“

Pokud se ministři obou zemí dohodnou na schválení textu smlouvy, bude její konečné posvěcení ležet na vládě, která má v nejbližších dnech podat demisi.

„Končící ministr Brabec se už bez jakékoli politické odpovědnosti chystá odsouhlasit text dohody, která bude spoluurčovat podobu našeho života následující čtvrtstoletí. Finální rozhodnutí je ale na vládě a my věříme, že se nezachová stejně. To, že stávající verze dohody naše zdroje pitné vody neochrání, je nyní veřejně známou skutečností, kterou potvrdil do médií také člen vyjednávacího týmu z Libereckého kraje,“ prohlásil Starec.

Do minulého týdne bylo znění dohody tajné, dokument však získala některé média a nakonec se dostal i k místním obyvatelům, kterých se dotýká nejvíce. Podle nich dohoda neřeší ochranu zdroje pitné vody a neobsahuje ani požadavek na další nerozšiřování těžby, než v tomto zdroji začnou rychle klesající hladiny opět stoupat. Dohoda, jejíž znění má Deník k dispozici, nepožaduje nezbytné okamžité zahloubení a rozšíření podzemní bariéry.

Turów
Polsko vrací úder. Kvůli Turówu chce prověřit důl Křetínského u německých hranic

Česká republika v ní navíc souhlasí s tím, že bude čekat další dva roky na zhodnocení funkčnosti bariéry. Podle vyjádření odborníků z oblasti je přitom už dnes zřejmé, že bariéra v nynější podobě fungovat nebude, a je proto nezbytné situaci řešit bezodkladně. „Tato stavba je základním kamenem dohody, ale my už teď víme, že nebude fungovat. Potvrdil to i hydrogeolog Datel, který vyhodnocuje data z měřicích bodů. Důkazem funkčnosti bariéry by mělo být, že hladiny spodní vody začnou stoupat, ale to tam vůbec není,“ vysvětlil Starec.

Stažení žaloby 

V dohodě také chybí požadavek na vytvoření hydrogeologického modelu na základě aktuálních dat o vlivu těžby, který má přesně stanovit, jaký bude další vliv těžby na české území a jestli je vůbec možné české území od tak invazivní těžby ochránit. Těžba se má totiž přiblížit až na 70 metrů k české státní hranici a zahloubit až na 30 metrů pod hladinu moře.

Do tří dnů od připsání částky 50 milionů eur na české účty má ČR stáhnout žalobu od Soudního dvora EU nehledě na to, že voda z českého území stále ve velkém odtéká. Závěrečnou třešničkou je pak podle platformy Společně pro vodu závazek ČR, že na Polsko v budoucnu už nikdy nepodá žalobu k Soudnímu dvoru EU na porušování evropského práva.

„Uzavření dohody v tomto znění není v souladu se zájmy ČR a jejích občanů. Vyzýváme proto členy stávající i nově vznikající vlády, aby dohodu v tomto zásadně nedostatečném znění neschválili. Horší než žádná dohoda je totiž špatná dohoda, která pitnou vodu místním lidem nezajistí a ještě vyloučí zbývající možnosti, jak se proti polské nelegální těžbě v dole Turów bránit,“ zní stanovisko Společně pro vodu.

Polský hnědouhelný důl a elektrárna Turów.
Smlouva o Turówu je teď polomrtvá. Češi nedostanou žádné peníze

Podle vedoucího klimatického a energetického programu Hnutí DUHA Jiřího Koželouha by schválení takové dohody vládou bylo v postkomunistické historii ČR skutečně bezprecedentním krokem a poškodilo by zájmy a životní prostředí této země.

„Mezinárodní, evropské a shodně s nimi samozřejmě i české právo ochrany životního prostředí stojí na stejných základních principech. A sice, že státy mají povinnost nepůsobit škodu na svém životním prostředí nebo poškozovat území cizího státu. Pokud státy o takových škodách vědí, jsou povinny přijmout všechna opatření, aby škody dále již nevznikaly. Zde jsme svědky toho, že ČR výměnou za finanční obnos souhlasí s dalším nevratným poškozováním svého území a zároveň se zavazuje, že ve věci polské nelegální těžby bude už nadále mlčet,“ rozzlobil se Koželuh.

Sdílení dat 

V dohodě se Polsko zavazuje, že bude s českou stranou sdílet data a měření nejen ohledně hladiny spodní vody, ale také že bude na území dolu pouštět české experty. To už se ale podle aktivistů mělo dít dávno a situace vyeskalovala podle nich právě proto, že Polsko v minulosti nespolupracovalo.

Hnědouhelný důl Turów v Polsku v blízkosti Hrádku nad Nisou na Liberecku
Spor o Turów: Polsko stále nezačalo platit pokutu za neuzavření dolu

„Polsko tvrdilo, že po 24 letech těžby dojde k poklesu hladiny v hlavním zdroji pitné vody jen zhruba o tři metry. Po roce a půl nelegální těžby hladina klesla už o osm metrů a ve vrtu zbývá posledních šest metrů, aby byl další odběr znemožněn. Dohoda se ale ochraně tohoto vodního zdroje, který zásobuje tisícovky rodin žijících u hranic, vůbec nevěnuje. Ani nepožaduje hydrogeologický model nebo prodloužení a zahloubení podzemní bariéry, které jediné může tento zdroj ochránit,“ zmínil vodohospodářský projektant Pavel Schneider z Jizersko-ještědského horského spolku.

Dodal, že ČR má povinnost dalším škodám na krajině i jejích obyvatelích zamezit. „Místo toho ale Česká republika výměnou za peníze na vodovody souhlasí s vysušením tisíců hektarů vlastního území,“ doplnil Schneider.