„Polské úřady opět rozhodly, že vliv dolu Turów na životní prostředí není tak velký, aby další těžba nemohla probíhat. Důl přitom způsobuje škody, které jsou nenahraditelné,“ upozornila koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace Česko Nikol Krejčová.
Těžba má negativní dopad na lidi žijící v blízkosti dolu, tedy i Čechů, jejichž obydlí jsou vzdálená jen pár kilometrů od hranice dolu. Přicházejí o vodu, důl ohrožuje jejich zdraví a kvalitu života, což platí i o lidech v Polsku a Německu, neboť důl leží téměř na tak zvaném Trojzemí.

Přitom původně polský soud letos v únoru vydání EIA zrušil a nařídil jej opakovat. Polské úřady se tak musely znovu zabývat připomínkami veřejnosti. Jen z české strany přišlo zhruba 5000 připomínek proti prodloužení těžby, negativní stanovisko k záměru vydala i česká vláda.
Hluk, prašnost a úbytek vody
Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, plánuje jeho rozšíření na 30 kilometrů čtverečních podél silnice ze Žitavy do Bogatyně. Proti tomu se ohradila Česká republika, neboť těžba negativně ovlivňuje životy lidí v okolí dolu. Kromě hluku a vysoké prašnosti je trápí zejména úbytek vody ze studní.
Polský hnědouhelný důl a elektrárna Turów
Mezistátní dohoda mezi Českem a Polskem, která platí od 3. února tohoto roku, deklaruje řadu opatření, která mají negativnímu vlivu zabránit. Polsko pak vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur. Z toho 35 milionů eur šlo do Libereckého kraje, 10 milionů státu.
Česká republika následně stáhla žalobu na Polsko, kterou kvůli dolu podala u Soudního dvora Evropské unie.