VIDEO: Ukrajina možná zahájí vstupní rozhovory s EU, Balkán musí čekat

Již několik měsíců se média a evropští politici intenzivně věnují dopadům válečného konfliktu na Ukrajině. Hodně se mluví o kandidátském statusu Ukrajiny v Evropské unii, žádost o zahájení vstupních rozhovorů podaly další dvě postsovětské země Moldavska a Gruzie. Tuto situaci bude muset řešit i Česká republika během svého předsednictví a bude se snažit získat pro Kyjev kandidátský status.

„Veřejně deklarujeme a říkáme to na všech úrovních našim evropským partnerům,“ řekl v rozhovoru pro Deník ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. „Snažíme se přesvědčit představitele dalších zemí Unie, že řešení situace na Ukrajině musí z dlouhodobého hlediska zahrnovat jak ekonomickou pomoc, tak podporu strukturálních reforem na Ukrajině. Reforem, které zlepší právní prostředí a fungování institucí. A jsme přesvědčeni, že kandidátský status a zahájení vstupního procesu, byť trvá dlouho a my nechceme pro Ukrajinu žádné zkratky, bude nejlepší cestou, jak tyto reformy zajistit,“ uvedl ministr.

VIDEO: Maďarsko přestává být demokracií. Může zůstat v EU?

„Část zemí s námi náš pohled dosud nesdílí. Pro je spíše ta východní část Unie. Ale zdá se mi, že i v případě zemí, jako je třeba Francie, je rétorika o něco méně ostražitá, než byla na začátku debaty. Já upozorňuji naše západní partnery především na dvě věci: má-li mít Ukrajina šanci na návrat alespoň části z milionů válečných uprchlíků, musí pro ně být atraktivní zemí. A tou bude, pokud se zahájí vstupní rozhovory,“ uvedl ministr.

K žádosti Moldavska a Gruzie byl naopak odměřený. „Já nechci vynášet předčasné soudy. Ale zdá se mi, že pozice Ukrajiny, jako válčící země, je prostě odlišná od těch ostatních. Všichni jsou si ale vědomi toho, že i vůči Moldavsku a Gruzii je třeba pokročit a otevřít jim cestu k většímu přiblížení se k Unii,“ uvedl Bek.

V důsledku toho byla pozornost vůči státům ve východním sousedství EU odsunuta do pozadí, což se týká i zemí západního Balkánu s kandidátským statutem na členství EU – Albánie, Černé Hory, Severní Makedonie a Srbska.

Roky čekání

Integrační proces a příprava těchto států na členství v EU trvá již řadu let, prozatím ale bez větších výsledků a perspektivy brzkého přijetí. V souvislosti s válkou na Ukrajině se navíc objevily obavy z možné destabilizace tohoto regionu. Toto se týká zejména silného vlivu Ruska v Srbsku a rostoucího napětí v Bosně a Hercegovině, které by mohlo negativně ovlivnit celý region.

Na důležitost stability těchto států pro EU nedávno upozornil také rakouský kancléř Karl Nehammer, který zároveň apeloval na vládu Petra Fialy, aby se Česká republika během svého předsednictví na tyto státy zaměřila.

Ruská agrese mění pravidla hry

Jakým způsobem proměnila válka na Ukrajině přístup EU k zemím západního Balkánu? Dojde pod vlivem současných událostí k proměně procesu rozšiřování EU? V jakém časovém horizontu by bylo přistoupení zemí západního Balkánu reálné? Jaké překážky stojí těmto zemím v cestě ke členství v EU? Jaký dopad by případné rozšíření mělo na fungování EU?

Na tyto a další otázky se snažila odpovědět další debata v rámci cyklu Café Evropa, tentokrát na téma: Rozšiřování EU – kdy se země západního Balkánu dočkají svého členství v Unii? Debata se konala v úterý 7.června od 17:30 do 19 hodin a její záznam si můžete přehrát zde, nebo na FB Deníku.

Seriál Josefa Musila: Vzpomínání u šálku kávy

Hosty byli Vladimír Bilčík, poslanec Evropského parlamentu, SPOLU – občianska demokracia, Evropská lidová strana (EPP), Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Janina Hřebíčková, velvyslankyně ČR v Černé Hoře. Moderátorem debaty byl Ondřej Houska, Hospodářské noviny.

Debatu organizuje Evropská komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu v ČR a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM. Mediálním partnerem debaty je Deník.cz