„Dnes píšeme historii. Další éra bude érou umělé inteligence,“ uvedl europoslanec Marcel Kolaja (Piráti) své úterní vystoupení k předloze, o níž bude ve středu Evropský parlament hlasovat. Podle něj by měli lidé z nové technologie profitovat, a ne být vystaveni nebezpečí, že zničí jejich životy. „Identifikace tváře ve veřejných prostorách musí být zakázána,“ řekl Kolaja.

Piráti považují její využití doslova za šmírování.

Stanislav Fořt, ředitel vývoje a výzkumu velkých jazykových modelů ve Stability AI
Umělá inteligence změní budoucnost. Nesmí sloužit jen bohatým, říká vědec Fořt

Na druhé straně jsou zástupci evropských lidovců. Ti naopak prosazují, aby se ve výjimečných případech takové sledování využívalo.

„Když se mluví o bezpečnosti a ochraně osobních údajů, pro mne je důležitější bezpečnost,“ představila svůj názor europoslankyně Michaela Šojdrová. Změna, kterou prosazuje část europoslanců, by měla umožnit používání rozpoznávaní obličejů během pátrání po pohřešovaných dětech, v boji proti terorismu a také při stíhání závažných zločinů.

Rozpoznávání obličejů. Ilustrační snímekRozpoznávání obličejů. Ilustrační snímekZdroj: Shutterstock

Ostře proti předloze vystoupila Kateřina Konečná (KSČM): „V této podobě pro ni nemohu hlasovat.“ Podle ní totiž nezakazuje například permanentní sledování zaměstnanců, na jehož základě pak mohou dostat výpověď.

Jak vykládat evropské směrnice? 

Problémem nakonec může být i samotný výklad evropských směrnic. V Itálii bylo fungování umělé inteligence zakázáno s tím, že porušuje zásady ochrany osobních údajů GDPR. Ty platí v EU už od roku 2018, ale v dalších zemích na fungovaní umělé inteligence zatím vliv nemají.