Budeme tu mít dříve či později novou českou vládu. Jak se bude tento nový kabinet stavět k Evropské unii a v čem bude jeho politika vůči Bruselu jiná než toho dosavadního?
Celá pětice nových vládních stran se bude prezentovat jak v Česku, ale především v Bruselu jako mainstreamové klasické nepopulistické strany, se kterými se dá vést dialog. Jsem ale skeptičtější k tomu, že bude silná soudržnost mezi postoji jednotlivých stran vůči konkrétním otázkám evropské integrace. Možná dojde k odstranění současného obrovského a hodně viditelného rozštěpení mezi tím, co říká vláda v Bruselu a doma. Ale zřejmě o to víc se nová vláda bude hádat a víc energie bude spotřebovávat na to, jak se dohodne uvnitř. Protože předpokládat shodu, je až příliš optimistické.

Bude nová vláda v něčem pokračovat v dosavadní evropské politice kabinetu Andreje Babiše?
Myslím si, že to bude velice zajímavý příklad diskontinuity a kontinuity zároveň. Žádná ze stran, které zasednou ve vládě, nebyla v posledních letech u moci, neúčastnila se rozhodování o důležitých záležitostech, jako je například Green Deal (Zelená dohoda EU, pozn. red.). Zároveň ale budou ve vládě strany, které se podílely na předsednictví České republiky v Evropské unii v roce 2009. To, že v ní v posledních letech ovšem nebyly, může hrát roli v tom, jakou budou cítit loajalitu k tomu, co bylo v minulých letech na evropské úrovni vyjednáno a nakolik budou ochotny tyto věci znovu otevírat.

Byly české volby začátkem koncem populismu ve střední Evropě, jak to psala mnohá světová média?
Pokud by pár desítek tisíc českých voličů hlasovalo jinak, mohly novinové titulky znít naprosto opačně. Ve smyslu střední Evropa je pro Evropskou unii ztracená, že je to Evropská unie B a podobně. Takže oslavné články o tom, že české volby jsou koncem populismu ve střední Evropě, jsou spíše výrazem naděje, že přece jen nějaké evropské nástroje a evropský tlak fungují. Ovšem ve skutečnosti spíše fungovala dynamika voličských nálad v České republice.

A co bude podle vás podstatné pro změnu pohledu české veřejnosti na Evropskou unii?
To, jak všechny strany, jak hnutí ANO, tak nová vládní pětikoalice, přistoupí k obecnému vnímání Evropské unie. Evropská integrace je přes veškeré řeči o evropské identitě vykládána a vnímána především jako nástroj na zvyšování prosperity českých obyvatel přísunem peněz z unijního rozpočtu, nebo zvyšování naší konkurenceschopnosti. Tím argumentují všechny strany, které alespoň trochu podporují evropskou integraci. Když se ale změní pozice Unie v něčem, co naopak prosperitu brzdí a omezuje, zvyšuje inflaci, například zvyšováním cen energie, tak to, co jsme dosud vnímali jako unijní podporu, se najednou překlopí. Pro evropskou integraci a její podporu před volbami bylo štěstím, že komplikace ekonomického vývoje nebyly přičteny Bruselu, ale spíš neschopnosti české vlády. Byla to Babišova drahota, nikoli drahota Evropské unie. Pokud se z ní ale stane bruselská drahota, pak to bude pro občany, kteří se označují za proevropské, velmi těžké. A naopak pro euroskeptické strany to bude příležitost získávat na svých postojích voličské hlasy.

Důležitou součástí české politiky byla za Babišovy éry Visegrádská čtyřka. Jak se změní česká politika v rámci V4 s novou vládou?
Visegrádskou čtyřku tady máme třicet let. Visegrád se každé tři roky pohřbívá jako neefektivní a říká se, že máme vymyslet něco lepšího. Ale V4 tu stále je a je různě využívána. Ne ani tak ve slaďování postojů vůči EU, to je přeceňováno, ale především jako platforma států, které spolu hovoří. A to tady zůstane. Nová vláda nebude ta, která Visegrád zařízne. Bude ochotna ve visegrádském „povídání si spolu“ pokračovat. Ale vytvoření nějakého visegrádského hlasovacího bloku se předpokládat nedá.

Velice důležitou součástí unijního působení bude nyní Zelená dohoda. Jak se k ní nová vláda postaví?
Jde o to, zda se soustředí jen na technické zavádění norem a nějaké případné úpravy, které takzvaně omezí škody v českém prostředí. Nebo zda dojde k celkové změně pohledu. K tomu, že se řekne, že například v sociální oblasti má Zelená dohoda dopady, které jsme nečekali. A proto se musíme vrátit a znovu si položit otázku, která zjednodušeně zní: „Proč by Evropa měla zachraňovat svět?“ Ale tady nepůjde určitě jen o debatu pouze v rámci Česka, ale v celé Evropské unii. A našimi partnery v ní nemusí být jen Visegrád, ale třeba Francie. Jde například i o otázku, zda má být jaderná energetika zahrnuta mezi zdroje energie podporované v rámci Zelené dohody. Pro českou politiku bude velká výzva, nejen jak se k Zelené dohodě postaví lidé doma, ale i to, s kým a jak začne hledat nová spojenectví.

Česká republika bude příští rok podruhé předsedat Evropské unii. V čem se bude blížící se předsednictví lišit od toho prvního v roce 2009?
V tom, že to bude méně zábavy a více práce, protože nyní už má Evropská rada svého předsedu (evropského prezidenta, pozn. red.) a svého představitele pro zahraniční záležitosti. A už také nepůjde, aby David Černý znovu udělal Entropu, což byla tehdy velmi zajímavá a zábavná část podoby českého předsednictví.

A co bude obsahovat ta „nezábavná“ pracovní část?
Práce bude strašně mnoho. Čeští ministři budou předsedat devíti z deseti zasedání Evropské rady. Včetně tak náročných, jako bude Rada pro životní prostředí, kde se v té době bude dolaďovat legislativa zavádějící Zelenou dohodu. Budeme ale také předsedat jednáním, kde se bude jednat o ochraně právního státu. Česká republika tam bude muset řešit spoustu agendy, která se bude týkat Maďarska nebo Polska a jiných zemí. A budeme muset být tím, kdo bude hledat kompromis, respektovat evropské právo, ale i politickou realitu. Na druhou stranu máme štěstí na dobu našeho předsednictví. Budeme totiž vést Unii uprostřed pětiletého evropského volebního cyklu. V době, kdy se přebírají rozjeté věci a můžete si vybrat, kterým z nich se chcete věnovat naplno.

close Café Evropa v Deníku info Zdroj: Deník zoom_in Café Evropa v Deníku Café Evropa je formát debatování pro širokou veřejnost, který má za cíl neformálním způsobem zatraktivnit diskutování evropských témat většímu okruhu posluchačů. Organizátory debat jsou Zastoupení Evropské komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, ve spolupráci s regionálními středisky Europe Direct a Eurocentry. Cyklus diskuzí začal v prosinci 2015 a od té doby přinesl divákům přes 80 debat, během kterých měli možnost se zapojit do diskuze s experty z různých oblastí.Diskuze Café Evropa probíhají v Praze i v regionech ČR a navštívili jsme s nimi již větší i menší regionální města, kde se s vámi i Deník.cz bude těšit na viděnou. V roce 2020 se projekt s ohledem na nepříznivý vývoj pandemie přesunul do online prostoru, díky čemu si našel i nové příznivce, ale v okamžiku, kdy to bude možné se těšíme s vámi na přímá setkání na živých debatách.Debaty probíhají ve formátu 2-3 hostů a jsou moderovány jedním z našich zkušených moderátorů. Právě tento tým v roce 2021 doplnil Luboš Palata z Deníku. S Deníkem od letošního roku projekt diskuzí Café Evropa navázal mediální spolupráci. Materiály a záznamy z debat najdete jak na Denik.cz, na Facebooku Denik a regionálních FB, tak v tištěných vydáních Deníku.