Česko i EU se plácají po ramenou, jak se jim daří, pro mnohé překvapivě, řešit obří uprchlickou vlnu. Vlnu, která v tak krátkém čase a v takové velikosti už více než tři a půl miliónu uprchlíků, nemá obdoby. Problémem je, že jde jen o první náraz, po němž musí přijít dlouhodobá řešení.

Řešení, na která není ani Evropská unie, ani Česká republika zdaleka připravena tak dobře, jak by se při pohledu na zvládnutí přílivu běženců z Ukrajiny mohlo zdát. A to ani technicky, ani finančně, ani legislativně.

Upozornila na to i debata Café Evropa, v níž vystoupila i Kateřina Wolfová z Generálního ředitelství pro migraci a vnitřní věci Evropské komise. Zatím jsou totiž uprchlíci v Polsku, České republice a v dalších zemích Evropské unie přijímáni na základě přiznání „dočasné ochrany“. To je něco jiného než udělení azylu nebo trvalého pobytu v daném státě. Situaci ulehčilo to, že, jak konstatovala i Kateřina Wolfová, poprvé v historii byla „dočasná ochrana“ udělena utečencům z ruskou agresí postižené Ukrajiny v rámci celé EU. Uprchlíci tak získali možnost se sami rozhodnout, ve které členské zemi budou chtít být. Mnoho si jich vybralo Českou republiku, která s Ukrajinou nesousedí. Výrazně také roste počet ukrajinských běženců v Německu.

close Ukrajinští uprchlíci - Infografika info Zdroj: Deník zoom_in Dočasná ochrana zajišťuje uprchlíkům právo na zdravotní péči, vzdělání, práci a sociální podporu. Zároveň však ale není trvalým řešením. „Dočasná ochrana je jenom dočasné řešení. To zcela určitě. Proto se to také tak jmenuje,“ varuje Kateřina Wolfová z Evropské komise. „Je to řešení krizové. V této situaci se zdálo být tím správným. Ochrana je ale udělována jen na rok, s možností dalšího prodloužení o další rok,“ uvádí. „Za dva roky se doufejme vyjasní situace na Ukrajině, stejně jako se vyjasní situace, kolik lidí by chtělo v Evropské unii zůstat,“ doufá ale Wolfová.

S koncem války a mírovými podmínkami na Ukrajině tak přestanou mít milióny Ukrajinců, kteří nyní do zemí jako Polsko, Česko a dalších přišly, právo na další ochranu. „Pokud válka skončí a z Ukrajiny se stane bezpečná zem, pak tito lidé nebudou mít právo na získání azylu. Budou se moci vrátit,“ uvedla. „Je však předčasné předjímat, co bude za dva roky. To je dostatečně dlouhá doba na to, aby se z uprchlíků nestala jen zátěž,“ říká Wolfová. Podle ní může příliv Ukrajinců, především žen a dětí, pomoci i českému trhu práce, kde byl před válkou na Ukrajině velký nedostatek pracovních sil.

Jenže k tomu, aby si mohly ukrajinské ženy najít práci, je třeba, aby bylo dost míst ve školách a školkách. Jak v Café Evropa upozornil pražský radní za Piráty Vít Šimral, už nyní je Praha, kam míří velká část uprchlíků směřujících do Česka, za hranou svých kapacit ve vzdělávacím systému. Přitom politický zájem na tom, aby v Česku velká část ukrajinských běženců zůstala natrvalo, podle Šimrala u převažující části českých politiků je. „V současnosti je zde vidět snaha ukrajinské migranty ani ne integrovat, ale adaptovat. Protože Ukrajinci jsou nám kulturně velice blízcí,“ tvrdí Šimral.

Čechy Čechům?

Podle jeho názoru je však jen otázkou času, kdy některé české politické strany přijdou s hesly typu „České školky českým dětem“, nebo „Ani jeden Ukrajinec do českých škol“. „Tyto snahy se tu nepochybně objeví a úkolem politiků, kteří nechtějí mít Evropu xenofobní a populistickou, je to přebít něčím pozitivním. A ukázat, že i z té současné migrační krize lze vytěžit pro Česko něco pozitivního, podobně jako se to povedlo i z krize covidové.“

Vedle zvýšení kapacit škol a školek má pomoci umístění části běženců mimo Prahu a okolí do jiných krajů, aby se rovnoměrněji rozdělila současná zátěž.

close Café Evropa v Deníku info Zdroj: Deník zoom_in Café Evropa v Deníku Café Evropa je formát debatování pro širokou veřejnost, který má za cíl neformálním způsobem zatraktivnit diskutování evropských témat většímu okruhu posluchačů. Organizátory debat jsou Zastoupení Evropské komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, ve spolupráci s regionálními středisky Europe Direct a Eurocentry. Cyklus diskuzí začal v prosinci 2015 a od té doby přinesl divákům přes 80 debat, během kterých měli možnost se zapojit do diskuze s experty z různých oblastí.

Diskuze Café Evropa probíhají v Praze i v regionech ČR a navštívili jsme s nimi již větší i menší regionální města, kde se s vámi i Deník.cz bude těšit na viděnou. V roce 2020 se projekt s ohledem na nepříznivý vývoj pandemie přesunul do online prostoru, díky čemu si našel i nové příznivce, ale v okamžiku, kdy to bude možné se těšíme s vámi na přímá setkání na živých debatách.

Debaty probíhají ve formátu 2-3 hostů a jsou moderovány jedním z našich zkušených moderátorů. Právě tento tým v roce 2021 doplnil Luboš Palata z Deníku. S Deníkem od letošního roku projekt diskuzí Café Evropa navázal mediální spolupráci. Materiály a záznamy z debat najdete jak na Denik.cz, na Facebooku Denik a regionálních FB, tak v tištěných vydáních Deníku.