S odchodem Donalda Trumpa a příchodem Joea Bidena se sice Evropská unie a USA vrátily k tradičnímu politickému partnerství, které je vidět nejen na společné podpoře Ukrajiny, ale také i na obnovené spolupráci v boji proti globálnímu oteplování. V oblasti ekonomické se to však zdaleka nevrátilo do dob jednání o transatlantickém partnerství z časů Baracka Obamy. Spíše naopak, ve snaze oživit ekonomiku po covidu Trumpovo heslo „America First“ přetrvává i za prezidenta Bidena.

Budova Evropského parlamentu ve Štrasburku
Ochrana spotřebitele? To, co Unie přijme, v Česku často platí až za několik let

Nejde ani tak o to, že dodávky plynu z USA chodí do EU za čtyřnásobnou cenu, než je ta pro americké odběratele. Dovozci jsou totiž soukromé firmy, a těm může Washington jen obtížně nařídit, za kolik mají Unii plyn prodat. Ostatně i samy země EU se v létě přeplácely, jen aby nějaký americký zemní plyn dostaly.

Ve sporu, který hrozí přerůst ve vážný střet EU a USA, jde o něco zásadnějšího. Vláda Joea Bidena prosadila v rámci snahy o oživení americké ekonomiky program obřích subvencí pro americké výrobce v celkové hodnotě 400 miliard dolarů, které směřují do zelených technologií.

I to by bylo ještě v pořádku. Zásadním problémem ale je, že na subvence dosáhnou jenom ty firmy, které své ekologické výrobky budou vyrábět v USA. To je v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace i s férovými praktikami, jak je vnímá EU, ale také Japonsko či Jižní Korea. „Budeme dál vytvářet pracovní místa v americkém průmyslu, ale ne na úkor Evropy,“ tvrdil před pár dny Joe Biden francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, který se snažil doutnající krizi zažehnat.

Eurokomisařka Věra Jourová.
Prezident by měl s lidmi sdílet jejich život, říká eurokomisařka Věra Jourová

Problém musí řešit i české předsednictví. „Je nutné předejít tomu, abychom se předháněli ve výši státní podpory, což by zásadně poškodilo vzájemné vztahy,“ uvedl po jednání ministrů hospodářství EU Jozef Síkela, který z pozice Česka zasedání předsedal.

„Jedním z řešení by mohlo být zahrnutí evropských společností na seznam těch, které mají v rámci systému výjimky, podobně jako například kanadské či mexické,“ tvrdí Síkela. Jenže jsou tu i Japonci a jižní Korejci.

Dohoda, či odveta? 

Podle zpráv z kuloárů se v EU stále více prosazuje ochranářský přístup, který by odvetně chránil unijní trh. „Pokud USA budou razit protekcionistickou politiku, spustí se tím vlna protekcionismu po celém světě,“ uvádí místopředsedkyně europarlamentu Dita Charanzová. „Je jasné, že Evropa musí myslet více na sebe, ale měla by zůstat i nadále otevřeným kontinentem,“ dodává Charanzová, sama velká zastánkyně volného obchodu.

Jenže v kombinaci s vysokými cenami energií mohou subvence USA vést k přesunu firem z EU do Ameriky. A to je vážné. Česko má na zažehnání krize čas do konce prosince. Lednem totiž vstupuje americký subvenční zákon v platnost.