Byla pondělní cesta kancléře Olafa Scholze do Prahy v něčem přelomová?
Byla efektivní v přelomových dobách. Předcházela jí podobně efektivní návštěva premiéra Petra Fialy v květnu v Berlíně. Při té se konkretizovala spolupráce v oblasti vývozu těžké vojenské techniky na Ukrajinu a nákupu a výměny vojenského materiálu mezi Německem a Českem. A spoluprácev případě nedostatku plynu, kde bylo třeba najít cesty, jak dostat do Česka plyn, kdyby Putin zavřel kohouty.

A na to se nyní navázalo?
Na to navázala tato návštěva. Německá strana dala cestě i symboličtější rovinu, kdy byla Praha a Karlova univerzita vybrány, aby zde kancléř pronesl zásadní řečo budoucnosti Evropy. Ale během jednání se hlavně řešila otázka, jak zabránit naprosto nekontrolované tvorbě cen na trhu s energiemi.

Plynovod. Ilustrační foto
Problém pro Česko? Německo nepodporuje zastropování cen plynu

Scholz v Praze oznámil, že už na přelomu roku chce Německo spustit provoz prvních plovoucích terminálů na zkapalněný plyn a z nich dodávat plyn i Česku. Jak moc to pomůže?
Každá pomoc a opatření jsou dobré. Zároveň platí, že nic nebude vše řešícím krokem. Ani kapacity, kterými bude Německo disponovat v lednu, nebudou dostatečné. Nebude ani potrubí, jímž by se mohl dostat plyn do střední Evropy. Bude třebai spolupráce s Nizozemskem a do budoucna i s Polskem.

V den Scholzova příjezdu do Prahy Česko oznámilo svolání unijních ministrů energetiky a vzneslo návrh, aby se v zastropovaly ceny plynu. Proč tov Praze kancléř jasně nepodpořil?
Protože je to věc, která se nyní řeší především na expertní úrovni. A každé navrhované řešení má svá úskalí. To, k čemu během návštěvy došlo, byla velmi důležitá vzájemná inspirace, kdy česká strana představila německým partnerům svoje vidění situace a její dramatičnost. Německá strana nás ubezpečila, že současnou situaci bere vážně. A já doufám, že to pomůže k tomu, aby se nejpozději onoho 9. září našlo nějaké řešení. Oba premiéři se ostatně shodli, že trh situaci sám vyřešit nedokážea k nějaké intervenci dojít musí. A věřím, že oba předsedové vlád udělají vše pro to, aby tato intervence byla celoevropská.

Premiér Fiala vyzval Německo, aby neodstavovalo své poslední jaderné elektrárny. Je šance, že to Berlín v dnešní situaci vyslyší?
V Německu je kolem toho první výrazná koaliční rozmíška. Liberálové i opoziční CDU přichází s návrhem, že za dané situace vypínat jaderné elektrárny je věc ideologická a neracioální.

Spolkový kancléř Olaf Scholz a premiér Petr Fiala na tiskové konferenci po společném jednání, 29. srpna 2022, Praha
Ceny energií v EU je potřeba řešit, shodli se Fiala s Scholzem

A co na to ony dvě další vládní strany?
Myslím, že sociální demokraté se k tomuto závěru postupně také dostávají, pokud by šlo jen o nezbytně nutné prodloužení. Strana Zelených se k tomu staví zatím velmi rezervovaně. Jsem ale přesvědčen, že oni se budou muset přizpůsobit, ale budou chtít kompenzaci podobně zásadního charakteru.

V otázce podpory Ukrajiny si oba předsedové vlád docela notovali. Panuje tady opravdu shoda?
U oficiální reprezentace ano. V Německu máme ale strany, jako je AfD. A také regiony, kde přežívá resentiment. A obavy, že když se Německo odstřihne od Ruska příliš radikálně, tak to Západu nepomůže a Rusku to tolik nezpůsobí. Já si myslím, že tyto postoje máme v Česku také, ale zatím nejsou příliš politicky reprezentovány. Ani česká, ani německá společnost není v postojích vůči Rusku homogenní. Proto se nedá brát jako samozřejmost, že podpora Ukrajiny vydrží. Je třeba neustále usilovat o to, aby ji lidé chápali. A aby se pokusům navazovat s Ruskem nějaké zvláštní vztahy čelilo včas a pokud možno společně.