Kdy budeme volit?

Volby do Evropského parlamentu se v České republice budou konat 7. a 8. června 2024. V pátek 7. června hlasování začíná ve 14 hodin a končí ve 22 hodin, v sobotu 8. června začíná v osm hodin a volební místnosti se uzavřou ve 14 hodin.

Ne ve všech členských zemích Evropské unie se ale budou konat volby ve stejný čas. Rada Evropské unie v květnu potvrdila termín pro konání eurovoleb od čtvrtka 6. června do neděle 9. června. V tomto rozmezí si pak jednotlivé země určí, kdy se budou konat volby právě u nich.

Jak a kde se volí?

Ve volbách do Evropského parlamentu v Česku mohou volit občané České republiky starší 18 let (18. narozeniny musí mít alespoň v druhý den voleb), kteří nemají omezenou svéprávnost, a také občané jiného členského státu Unie, ti musí kromě věkové hranice a svéprávnosti být také přihlášeni k trvalému či přechodnému pobytu na území České republiky.

Čeští občané se nemusí kvůli účasti ve volbách nijak registrovat, účast je dobrovolná. „V České republice existuje pro volby do Evropského parlamentu pouze jeden volební obvod, což znamená, že lidé z celé země si vybírají ze stejných kandidátů,“ uvádí web Evropské unie o volbách.

Ursula von der Leyonová hodlá usilovat o své setrvání v čele Evropské komise: 

Ursula von der Leyenová
Druhé funkční období. Ursula von der Leyenová chce zůstat v čele Evropské komise

Zájemcům o odevzdání hlasu budou otevřeny volební místnosti po celé zemi, standardně jde o stejná místa, jako v jakýchkoliv jiných volbách. Konkrétní volební místnosti oznámí starostové nejpozději 15 dní před volbami. Ve volbách do Evropského parlamentu není možné volit online ani poštou, lidé se tedy musí osobně dostavit do volebních místností.

Jak zmiňuje web českého ministerstva vnitra, hlasovací lístky obdrží všichni voliči na adresu svého pobytu nejpozději 3 dny přede dnem voleb.

Jak je to s voličským průkazem a volbou v zahraničí?


Co se týče volby s voličským průkazem, platí stejná pravidla, jako v jakýchkoliv jiných volbách. Svůj hlas mohou lidé primárně odevzdat ve volební místnosti určené podle jejich trvalého bydliště. Pokud se v termínu voleb v blízkosti trvalého bydliště nenacházejí, a chtějí volit jinde na území České republiky, musí požádat o vydání voličského průkazu (volba s voličským průkazem je tedy možná).

Voličský průkaz mohou zájemci získat osobně na úřadě obce či města, kde mají trvalé bydliště, nebo na základě písemné žádosti (zaslané buď přes datovou schránku nebo poštou s otevřeným podpisem), následně pak mohou volit v jakémkoliv volebním okrsku v České republice.

Kdyby se volby do Evropského parlamentu konaly loni, zvítězilo by v nich opoziční hnutí ANO:

Volby do Evropského parlamentu by se měly v Česku pravděpodobně konat 7. a 8. června 2024
Volby do Evropského parlamentu by těsně vyhrálo ANO před SPOLU, ukázal průzkum

Ti, kdo žijí trvale v zahraničí, nebo budou v čase konání eurovoleb mimo Českou republiku, ovšem mají smůlu. Ve volbách do Evropského parlamentu totiž není možné volit ze zahraničí. Jedinou možností, jak se voleb zúčastnit, je přijet na území České republiky a odevzdat svůj hlas zde.

„Ve volbách do Evropského parlamentu nemohou voliči hlasovat na zastupitelských úřadech České republiky. Občané České republiky žijící v zahraničí mohou na zastupitelském úřadě, u kterého jsou zapsáni ve zvláštním seznamu voličů, požádat o voličský průkaz a na základě vydaného voličského průkazu hlasovat v kterémkoliv okrsku na území České republiky,“ potvrzuje web českého ministerstva vnitra.

Může se kroužkovat nebo volit napříč kandidátkami?

Podle práva EU musí všechny země používat volební systémy, které zajistí poměrné zastoupení, což znamená, že počet volených členů každé strany závisí na podílu volebních hlasů, které strana obdržela. Volič si tedy vybírá jeden kandidující subjekt (stranu nebo koalici) - lístek s vybranou stranou, hnutím nebo koalicí vloží do prázdné obálky a tu vhodí do volební urny.

Minimální hranicí pro to, aby se tento subjekt dostal do Evropského parlamentu, je zisk alespoň pěti procent voličských hlasů.

Česko nepatří ke skupině zemí, jejichž síla se po nadcházejících volbách zvýší. Proč? 

Ilustrační snímek
V novém Evropském parlamentu příští rok síla Česka poklesne. Posílí Slováci

Jelikož Česká republika používá preferenční hlasování, na vybraném hlasovacím lístku mohou voliči takzvaně kroužkovat. Tedy na hlasovacím lístku vybraného subjektu dát preferenční hlas konkrétním lidem, kteří tak získávají větší šanci, že se stanou europoslanci. Člověk může na lístku zakroužkovat maximálně dva kandidáty - pokud jich zakroužkuje více, nebere se jeho preferenční hlasování v potaz, započítá se pouze hlas pro daný subjekt.

Kolik Čechů volíme a jakou část europarlamentu tvoří?

Češi budou v roce 2024 volit 21 poslanců Evropského parlamentu, což je stejně jako v posledních eurovolbách v roce 2019. Celkově bude mít po těchto volbách Evropský parlament 720 poslanců (v současné době je v europarlamentu 705 poslanců).

„Počet poslanců Evropského parlamentu volených z každé země Unie je založen na principu degresivní proporcionality, což znamená, že každý europoslanec z větší země zastupuje více lidí než poslanec z menší země. Minimální počet poslanců z každé země je šest a maximální počet je 96,“ vysvětluje web Evropské unie.

Dita Charanzová (ANO)Místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO)Zdroj: se svolením Evropského parlamentu

Počet poslanců zastupujících jednotlivé členské země závisí na počtu obyvatel těchto zemí. Stejný počet poslanců (21) jako Česká republika budou mít po letošních volbách Řecko, Švédsko a Portugalsko, které mají podobný počet obyvatel (tedy kolem deseti milionů).

Kdo jsou současní čeští europoslanci a jak vypadá složení europarlamentu?

Poslední volby do Parlamentu Evropské unie se uskutečnily 24. a 25. května 2019. Tehdy si Češi, stejně jako tomu bude v současných volbách, zvolili 21 europoslanců. Konkrétně se do europarlamentu dostali členové ANO, ODS, Pirátů, STAN, TOP 09, SPD, KDU-ČSL a KSČM.

Současní čeští europoslanci

  • Dita Charanzová (ANO)
  • Martina Dlabajová (ANO)
  • Martin Hlaváček (ANO)
  • Radka Maxová (do roku 2021 ANO, od roku 2021 ČSSD)
  • Ondřej Knotek (ANO)
  • Ondřej Kovařík (ANO)
  • Jan Zahradil (ODS)
  • Alexandr Vondra (ODS)
  • Evžen Tošenovský (ODS)
  • Veronika Vrecionová (ODS)
  • Marcel Kolaja (Piráti)
  • Markéta Gregorová (Piráti)
  • Mikuláš Peksa (Piráti)
  • Luděk Niedermayer (STAN, TOP 09 s regionálními partnery)
  • Jiří Pospíšil (STAN, TOP 09 s regionálními partnery)
  • Stanislav Polčák (STAN, TOP 09 s regionálními partnery)
  • Hynek Blaško (do roku 2022 SPD, od roku 2022 nezávislý)
  • Ivan David (SPD)
  • Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)
  • Michaela Šojdrová (KDU-ČSL)
  • Kateřina Konečná (KSČM)

Po zvolení do europarlamentu se poslanci rozdělují do frakcí - v nich jsou shromážděni podle svého politického přesvědčení, nikoliv podle země, kterou zastupují. V nynějším europarlamentu působí 7 frakcí. Největší z nich je v současnosti Evropská strana lidová (EPP), do které patří 187 poslanců.

Co se týče počtu poslanců, nejvíce zástupců má v europarlamentu v současnosti Německo.

Do kterých frakcí patří v současnosti čeští europoslanci?

Europoslanci jsou rozděleni do politických skupin (frakcí), v nichž jsou shromážděni s europoslanci z jiných států, ale se stejným politickým přesvědčením. To, jak pak čeští europoslanci hlasují, nebo jak se staví k různým tématům, určuje jejich politická orientace a tudíž členství v příslušné frakci (byť jsou případy, kdy poslanci hlasují v rozporu s názorem většiny ve frakci).

Zároveň ale poslanci nemusí být členy žádné frakce. Následně figurují jako nezařazení. Takové postavení jim ale ztěžuje možnosti se v Evropském parlamentu prosadit, respektive prosadit své zájmy. Mnohé věci se totiž vyjednávají uvnitř frakcí. Ze sedmi frakcí, které v Evropském parlamentu působí, najdeme české zastoupení ve všech.

Do poslaneckého klubu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) (EPP Group) patří současní čeští europoslanci za KDU-ČSL a STAN, TOP 09 s regionálními partnery. Evropská lidová strana je v současnosti největší frakcí Evropského parlamentu. Konkrétně do ní patří 178 europoslanců ze 27 zemí. Nejvíce zástupců má v EPP Group Německo (30 europoslanců), poté Polsko (16 europoslanců) a Itálie (12 europoslanců). Čechů je v této frakci celkem pět.

Do frakce Renew Europe patří europoslanci z hnutí ANO, v současnosti v ní tak působí pět českých europoslanců. Kromě České republiky jsou v této politické skupině ještě europoslanci z 23 dalších členských zemí Unie. Celkem v této frakci působí 102 europoslanců.

Europoslance za ODS zase najdeme ve frakci Evropských konzervativců a reformistů. Momentálně v ní je 68 europoslanců ze 17 zemí a 19 různých národních politických stran, včetně Německa, Španělska či Itálie. V této frakci ale v současnosti nepůsobí například žádný rakouský europoslanec.

Pirátští europoslanci jsou členy politické skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance. Celkem má tato frakce v tomto volebním období Evropského parlamentu 72 členů z 18 zemí. Čeští europoslanci ale v této frakci nenajdou třeba slovenský protějšek.

Jelikož europoslankyně Radka Maxová, která byla do Evropského parlamentu zvolena za hnutí ANO, se v roce 2021 stala členkou ČSSD, je nyní jako jediná česká zástupkyně členkou frakce Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu. Tato frakce je přitom druhou nejsilnější v Evropském parlamentu - má celkem 141 členů ze 26 zemí (jedinou výjimkou je Irsko).

Jediného českého zástupce má také frakce Identita a demokracie, konkrétně jím je europoslanec za SPD Ivan David. Celkem má tato frakce 59 členů. „Má europoslance z osmi zemí, přičemž většina pochází z italské strany Lega, francouzské strany Rassemblement national a německé Alternativy pro Německo,“ uvádí web frakce.

Jediná česká europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná je pak členkou frakce Levice v Evropském parlamentu - GUE/NGL. Frakce má aktuálně 37 členů ze 13 členských zemí Unie, což z ní činí aktuálně nejmenší politickou skupinu v Evropském parlamentu.

Z 21 českých europoslanců nepatří do žádné ze sedmi politických skupin jeden. Konkrétně jím je europoslanec Hynek Blaško. Ten byl do Evropského parlamentu zvolen za hnutí SPD, od roku 2022 je nezávislý.

Na jak dlouho volíme europoslance?

Mandát europoslance trvá pět let. Může mu ale skončit i předčasně. Pokud se rozhodne odstoupit, nahrazuje jej daný členský stát podle svých volebních pravidel.

Jaká bývá volební účast v České republice?

Česká republika dlouhodobě patří ke státům s nejmenší účastí voličů ve volbách do Evropského parlamentu. Posledních se v roce 2019 zúčastnilo podle údajů Českého statistického úřadu 28,72 procenta oprávněných voličů.

Historicky šlo sice o nejvyšší číslo, co se voleb do europarlamentu v České republice týče, přesto mělo tuzemsko druhou nejmenší volební účast v Unii. Méně lidí přišlo k urnám už jen na Slovensku (22,25 procenta oprávněných voličů), velmi podobnou volební účast jako Česká republika mělo Chorvatsko (29,85 procenta).

Volby do Evropského parlamentu se v Česku naposledy uskutečnily v roce 2019. Podívejte se, jak probíhaly: 

Volební účast v České republice

  • volby 2004 - 28,32 %
  • volby 2009 - 28,22 %
  • volby 2014 - 18,20 %
  • volby 2019 - 28,72 %

zdroj: ČSÚ

Jak již dříve pro Deník nastínili odborníci, nízký zájem o volby do Evropského parlamentu v České republice a na Slovensku může být dán tím, že je lidé dosud vnímají jako jen jakýsi doplněk k volbám národním, a stejně tak tím, že zde mezi lidmi obecně panuje nízké povědomí o tom, co Evropská unie vlastně dělá a ovlivňuje.

Jak zmínil v rozhovoru pro Deník vedoucí pro zastoupení Evropského parlamentu v členských zemích Stephen Clark, problémem v letošních eurovolbách se mohou stát dezinformace a fake news, které je budou obklopovat. Přesto věří, že letos Čechů k urnám dorazí více, neboť už mezi lety 2014 a 2019 zájem lidí o tyto volby vzrostl.

Jaká je role Evropského parlamentu v Evropské unii?

Evropský parlament je jediný orgán Unie přímo volený občany členských států, a tím pádem výrazně posiluje demokratičnost sedmadvacítky. „Parlament volí předsedu Evropské komise a jednotlivé komisaře a dohlíží na to, aby instituce Evropské unie řádně konaly svou povinnost. Poslanci rozhodují, jak budou použity peníze Unie a schvalují unijní rozpočet,“ nastiňuje web Evropské unie týkající se nadcházejících voleb.

Unie se například nemůže rozšířit o žádný nový členský stát bez toho, aby s tím souhlasil Evropský parlament.

Europoslanci se také podílí na vytváření evropské legislativy - Evropský parlament je totiž zákonodárný sbor Unie. Je jedním z orgánů, bez jejichž souhlasu nemůže Unie přijmout žádné nové předpisy. „Převážná většina právních předpisů Unie je přijímána takzvaným řádným legislativním postupem. Jedná se o standardní rozhodovací proces, který Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie (členským státům) přikládá stejnou váhu. Uplatňuje se na širokou škálu oblastí, jako je přistěhovalectví, energetika, doprava, změna klimatu, životní prostředí, ochrana spotřebitelů a ekonomika,“ uvádí web Evropského parlamentu.

Počátkem června se uskuteční volby do europarlamentu. Jak je vidí Stephen Clark?

Ředitel pro Kanceláře Evropského parlamentu Stephen Clark.
Problémem voleb budou fake news a dezinformace, říká zástupce europarlamentu

Evropská unie má celkem sedm orgánů. Kromě europarlamentu se nejčastěji zmiňují Evropská komise a Rada Evropské unie, které s europarlamentem těsně spolupracují.

Evropská komise, je politicky nezávislým výkonným orgánem, na rozdíl od parlamentu přichází s návrhy nových právních předpisů Evropské unie a je jediným orgánem, který novou legislativu může navrhnout (europarlament ji ale může požádat, aby návrh vypracovala). Taktéž dohlíží na provedení rozhodnutí europarlamentu a Rady EU, a na to, jak se nakládá s penězi Unie. Její členy - eurokomisaře - jmenuje Evropský parlament.

Rada Evropské unie je pak hlavní rozhodovací orgán Evropské unie. Reprezentuje členské státy a má rozsáhlé zákonodárné a výkonné pravomoci. „Každá členská země je v ní zastoupena na ministerské úrovni, jednání Rady EU se vždy účastní jeden ministr z každé vnitrostátní vlády všech členských zemí,“ zmiňuje web českého ministerstva vnitra. Rada Evropské unie společně s europarlamentem vyjednává a přijímá zákony Unie.

Jak vzniká legislativa Evropské unie?

1. Evropská komise předloží návrh Radě EU a Evropskému parlamentu.
2. Rada a Parlament přijmou legislativní návrh buď v prvním, nebo ve druhém čtení.
3. Jestliže tyto dva orgány nedosáhnou dohody po druhém čtení, je svolán dohodovací výbor.
4. Je-li ve třetím čtení pro oba orgány přijatelné znění návrhu, které bylo schváleno dohodovacím výborem, je legislativní akt přijat.

Pokud je legislativní návrh v kterékoli fázi postupu odmítnut nebo pokud Parlament a Rada nemohou nalézt kompromis, návrh přijat není a řádný legislativní postup je ukončen.

zdroj: web Rady Evropské unie

Jak často se schází a kde zasedají europoslanci?

Plenární zasedání Evropského parlamentu, kterých se účastní všichni europoslanci, se konají v jednacích sálech ve Štrasburku a v Bruselu. Plenární zasedání se koná každý měsíc s výjimkou srpna, zato v některých měsících i dvakrát.

Hlavní, čtyřdenní, plenární zasedání, se vždy koná ve francouzském Štrasburku, doplňkové zasedání pak v belgickém Bruselu, kde jinak poslanci trvale sídlí. Kromě toho se europoslanci scházejí na pravidelných schůzích výborů a politických skupin, jejichž jsou členy. Kromě toho se také setkávají se zástupci různých organizací, národními politiky, zástupci odborů a podobně.

Jaké jsou platy europoslanců?

Všichni poslanci Evropského parlamentu pobírají stejný plat. „Měsíční plat poslance činí 10 075,18 eur hrubého, tedy 7 853,89 eur po odečtení daní a odvodů na pojištění (údaje k 1. 7. 2023). Peníze pocházejí z rozpočtu Parlamentu. Vzhledem k tomu, že členské státy mohou požadovat dodatečné vnitrostátní odvody, závisí konečný čistý příjem na daňovém režimu země původu poslance,“ uvádí web Evropského parlamentu.

Kromě toho dostávají europoslanci od Unie „kapesné“ v podobě hrazení nákladů na cesty či dalších výdajů během plenárních zasedání (ubytování, strava a podobně).

Česko i Slovensko dlouhodobě trpí nízkou účastí při volbách do Evropského parlamentu.

Budova Evropského parlamentu, 4. října 2023, Štrasburk, Francie
Účast při eurovolbách? Češi a Slováci jsou nejhorší. Mohou za to i školy

Jak vypadají poslední volební průzkumy?

Průzkumy týkající se výsledku voleb do Evropského parlamentu pro celou Unii neexistují. Pro jednotlivé členské země je ale agentury dělají.

Například podle průzkumu agentury IPSOS z loňského prosince, jehož výsledky má Deník k dispozici, by zvítězilo opoziční hnutí ANO, na druhém místě by skončila koalice SPOLU. Dále by se do europarlamentu dostali zástupci hnutí STAN a osobností pro Evropu a Pirátů. Více než pět procent hlasů by v eurovolbách, pokud by se konaly v prosinci 2023, získala také koalice SPD a Trikolory, a hranici by překročila i KSČM.

Kdy začne nový europarlament fungovat?

Jak vyplývá z kalendária Evropského parlamentu, v novém složení se poprvé na plenárním zasedání sejde již měsíc po volbách - konkrétně v polovině července 2024.

Evropa v souvislostech

Evropa v souvislostechEvropa v souvislostechZdroj: se svolením EU

Projekt byl spolufinancován Evropskou unií v rámci subvenčního programu Evropského parlamentu v oblasti komunikace. Evropský parlament se nepodílel na jeho přípravě a nenese žádnou odpovědnost za informaci, informace nebo stanoviska vyjádřená v rámci projektu, ani jimi není vázán, neboť za ně v souladu s příslušným právem odpovídají pouze autoři, oslovené osoby, vydavatelé nebo vysílatelé programu. Evropský parlament nemůže být činěn odpovědným ani za přímé nebo nepřímé škody, které mohou vzniknout při realizaci projektu.