Při zatím posledních volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 dorazilo v České republice k urnám 28,72 % oprávněných voličů. To byl druhý nejhorší výsledek v Evropské unii, méně lidí volilo už jen na Slovensku. Je možné s takhle malým zájmem o eurovolby něco dělat?
My jako kontaktní kanceláře Evropského parlamentu můžeme odvést svoji práci, co se týče naší komunikační kampaně. Podpořit zájem voličů aktivitami, které vyvíjí naše zastoupení v jednotlivých zemích, respektive v tomto případě v České republice, tím, že budeme pořádat akce, na kterých budeme mluvit s lidmi. Ale myslím si, že nakonec tu největší váhu bude mít to, co udělají média a kandidující národní politické strany. 

A co tedy mohou udělat?
Naším úkolem bude přesvědčit média, aby brala tyto volby vážně, protože média mohou lidem vysvětlit, proč jsou důležité. Podstatné také bude, jak vážně volby vezmou národní politické strany, kolik jim věnují pozornosti, jak velké připraví kampaně.

Česko i Slovensko dlouhodobě trpí nízkou účastí při volbách do Evropského parlamentu:

Budova Evropského parlamentu, 4. října 2023, Štrasburk, Francie
Účast při eurovolbách? Češi a Slováci jsou nejhorší. Mohou za to i školy

Věříte, že zájem Čechů o volby do Evropského parlamentu příští rok opravdu vzroste?
Nemyslím si, že se to tady změní radikálně, ale nevzdával bych se naděje. Na rovinu si myslím, že stran volební účasti budou vždy existovat rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi Evropské unie. Ale vidím zde i pozitivum a to, že v případě Česka i Slovenska nastal podstatný nárůst volební účasti už v posledních volbách. Proč by tento trend neměl pokračovat? Vždyť pokud si pustíte zprávy, všechny velké příběhy, které vidíte, jsou evropské příběhy. Migrace, klimatická změna, Ukrajina, všechny tyto věci se musí řešit na evropské úrovni. 

Co vůbec jsou Kontaktní kanceláře Evropského parlamentu?
Kontaktní kanceláře v jednotlivých zemích komunikují s lidmi o tom, jak Evropský parlament ovlivňuje jejich každodenní život. Jejich úkolem je zlepšit povědomí o tom, co Evropský parlament dělá a jak se to dotýká běžných obyvatel členských zemí Unie. 

Před slovenskými parlamentními volbami se ve velkém šířilo video, na kterém údajně předseda Progresivního Slovenska a bývalý místopředseda Evropského parlamentu Michal Šimečka říká, že chce výrazně zdražovat pivo. A ukázalo se, že šlo o hoax, Šimečkův hlas napodobila umělá inteligence. Očekáváte podobné situace i v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu?
Dezinformacím s určitostí čelíme již nyní a budou zasahovat do volebního procesu. Mnoho lidí říká, že parlamentní volby na Slovensku byly příkladem, jak to vypadá, když dezinformace skutečně masivně zasahují do předvolební situace. I v souvislosti s polskými volbami panovaly velké obavy, jak do nich zasáhnou dezinformace. Slyšel jsem celé příběhy o využití umělé inteligence k vytváření fake news. To všechno nyní odborníci analyzují. Víme, že se to děje, ovšem otázka, co s tím budeme dělat, stále zůstává. Takže musíme najít odpovědi, jak se k těmto výzvám postavit a určitě se to bude týkat i voleb do Evropského parlamentu. 

Více o falešném videu s Michalem Šimečkou zde:

Sociálními sítěmi na Slovensku se šíří podvržené video vytvořené za pomoci umělé inteligence. Vystupuje v něm lídr sociálně liberálního politického hnutí Progresívne Slovensko Michal Šimečka.
Den před volbami: Na Slováky útočí falešná videa, varuje před nimi i policie

A může s tím Evropský parlament jako orgán Unie vůbec něco dělat?
V tomto musí sehrát svou roli všichni. Realitou bohužel je, že neexistuje žádné jednoduché řešení. Jsou velké kroky, které Evropský parlament udělat může, a jedním z nich je ochraňovat nezávislost médii, pluralistického mediálního systému - aby měl dostatek různých hráčů a nemohla jej ovládnout jediná názorová strana. Jen před pár dny schválil Evropský parlament Media Freedom Act, soubor pravidel pro ochranu svobody médii a mediálního pluralismu. (Evropský zákon o svobodě médií, návrh zákona za Evropskou komisi loni představila česká eurokomisařka Věra Jourová, pravidla upravují například transparentnost ohledně vlastnictví médii, pozn. red.). Důležité je v tomto ohledu i vzdělávání. Je potřeba naučit lidi, aby se na informace, které se k nim dostávají, dívali kriticky. Aby se ptali: Odkud tato informace pochází? Kdo mi ji poskytuje? Proč to říká? Jaký je podtext? Už jen znalost o všudypřítomnosti dezinformací je důležitá, Protože pokud lidé vědí, že je to problém, budou se mít více na pozoru a budou si to hlídat. 

Mluvíme spolu na akci, kterou pořádají česká a slovenská kontaktní kancelář Evropského parlamentu pro středoškoláky. Jsou podobné akce platformou, kterou parlament využívá ke vzdělávání o dezinformacích?
Ve své práci často vidím, jak důležitá jsou v tomto směru setkání tváří v tvář. V životě spoléháme na digitální média, která přinesla velkou škálu možností, dobrých i špatných, ale hlavně umožňují, aby se děly věci, které by se při osobním setkání nikdy neděly. Naopak osobní setkání vytváří určitý nepsaný seznam pravidel, jak mezi sebou lidé zdravě komunikují a diskutují, takže jsem jejich velkým příznivcem. 

Gigafactory by měla smysl na Karlovarsku, myslí si europoslanec Ondřej Knotek:

Europoslanec Ondřej Knotek
Europoslanec Ondřej Knotek: Gigafactory by měla smysl na Karlovarsku

Když se v jednotlivých členských zemích setkáváte s běžnými lidmi, vědí vlastně, jak funguje Evropský parlament a co dělá? Co je pro ně největší neznámou?
Nejméně chápanou věcí je celá institucionální struktura Unie - je zde parlament, komise, Evropská rada. My, kteří v ní působíme, se k ní velmi upínáme. Ale pro běžné lidi, kteří mají ve své mysli mnohem důležitější témata, je to jednoduše Evropská unie jako celek. Musíme se v tomto směru uvolnit a musíme jejich chápání akceptovat. Jen před volbami musíme připomínat, co je to parlament, a že je to v podstatě parlament jako má každá země. Další věcí je, že lidé velmi často řeší rozpočet, kdo co platí. To je ale přitom v debatě o tom, co je Evropská unie, jen malinká část. 

Mnoho z toho, co Unie dělá, nemá s rozpočtem nic společného. Například se podívejme na otevřené hranice. Můžeme procestovat skoro celou Evropu bez toho, abychom museli vytahovat pas. Bereme to jako normální součást života, ale ještě hodně lidí si přeci pamatuje, že pokud chtěli překročit hranice, museli si vyměňovat peníze, museli mít u sebe pas, někdy na přechod do jiného státu čekali u hranic v hodinových kolonách. A to ani nemluvím o době, kdy byla v Evropě železná opona, přes kterou se nedalo přejít, ani kdybyste měli těch pasů nevím kolik. Takže bychom neměli zapomínat na výhody, které nám Unie poskytla. Zřejmě toto je věc, kterou si lidé nyní uvědomují nejméně a kterou neoceňují. 

Proč by měli jít lidé k volbám do Evropského parlamentu?
Volit by měli z úplně stejného důvodu jako v jakýchkoliv jiných volbách. Toto je systém, který se dotýká vašich životů. Je to demokracie. Proč nechávat jiné lidi, aby za nás vybrali evropskou demokracii? Mnoho lidí by jen velmi neochotně řeklo: Ať za mě vybere naši národní vládu někdo jiný. Proč bychom to tedy měli říkat u našeho evropského parlamentu? Evropské volby nastavují náladu kontinentu, určují směřování Evropy. Lidé mimo kontinent také z výsledku usuzují, kam Evropa směřuje, co dělá, jaké mají Evropané názory, Takže tyto volby nejsou něčím druhořadým, naopak, znamenají velmi mnoho.

Europoslanci v Bruselu schválili svůj postoj k emisní normě Euro 7:

Za znečištěním ovzduší stojí podle odhadu smrt 40 tisíc Britů ročně.
Evropský boj s emisemi: Europoslanci schválili svůj postoj k normě Euro 7

Jaká budou klíčová témata nadcházejících voleb?
Co se týče politických výzev, jsou zde samozřejmě velká témata, kterým Evropská unie čelí, a ke kterým se politici budou muset postavit a vyjádřit. Jako první se v tomto směru objevuje situace na Ukrajině. Politici budou muset říct, kam to směřuje, jaká bude politika Unie směrem k Rusku i k Ukrajině samotné. A s tím souvisí množství dalších otázek jako dodávky energii, případné rozšíření Evropské unie o země jako Moldavsko a státy západního Balkánu. Běžné lidi budou zajímat náklady na život, které jsou vysoké. A pak je zde samozřejmě velké množství populistické rétoriky, která se týká otázky migrace. Ta je v mnoha částech Unie představována a vnímána jako hrozba, i politickými představiteli. A tato situace jen tak nevyšumí a bude potřeba na ni najít odpovědi, s čímž politici velmi zápasí. Ovšem co se týče politické předvolební kampaně, toto jsou otázky, na které se lidé budou ptát. Při těchto volbách budeme také vidět střety názorových proudů - nacionalistů, populistů, centristů a dalších.