V čem je vámi navržené zařízení jménem Teplátor zásadně nové?
V tom, že Teplátor je schopen využívat vyhořelé jaderné palivo z elektráren. Vyhořelé jaderné palivo, které máme jen v Česku, má v sobě přitom tolik energie, že jím lze vytápět všechna česká krajská města po dobu třiceti let.

A jak velký problém vlastně je to, že po odchodu EU od uhlí budou muset teplárny přejít na jiné zdroje energie?
Naše teplárenská síť je extrémně rozvinutá. Prakticky každé okresní město má centrální zásobování teplem.Teplárníky dnes nejvíc trápí to, že jim řekli: Uhlí vám sebereme a vy si s tím nějak poraďte. I proto je o náš Teplátor obrovský zájem.

První otázka, která padne u zařízení, které má v sobě slovo jaderné, je bezpečnost. Je teplátor bezpečný?
Je to jaderné zařízení. Proto se řídí předpisy k tomu určenými, které zajišťují jeho bezpečnost. Teplátor je svým rozsahem a regulací tak velké zařízení, jako jsou výzkumné reaktory.

A ten mají i uprostřed Vídně…
Přesně tak, ale nejen tam, například je takový reaktor v Mnichově, v Řeži nebo i v Praze u Bulovky. Zařízení takové velikosti samozřejmě má jiné bezpečnostní parametry než jaderné elektrárny, které jinde než uprostřed polí postavit nesmíte.

Jaká je cena tepla vyrobeného Teplátorem? Bude nižší nežu plynových tepláren, s nimiž EU počítá jako s náhradou těch uhelných?
Nechala si to propočítat jedna velká česká energetická společnost a došla k přibližně poloviční ceně za teplo z Teplátoru než z plynového zdroje. A cena tepla, to je to, co provozovatele tepláren zajímá ze všeho nejvíce. A právě to, že my s Teplátorem budeme schopni vyrobit teplo výrazně levněji, byl důvod, proč jsme se do projektu pustili.

Proč Teplátor a proč ne malý jaderný reaktor, který vyvíjejí některé země?
Vyrábět v malém jaderném zařízení elektřinu je špatná úvaha. Zjednodušeně řečeno to vyžaduje téměř stejné zařízení jako velká jaderná elektrárna, a proto je elektřina z malých jaderných reaktorů prostě drahá. Naše zařízení je díky tomu, že vyrábí jen teplo, daleko technologicky jednodušší a nevyžaduje ani tak sofistikované materiály. Všechno nám vychází výrazně levněji. Prostě jen jednoduše a levně vyrábíte teplo.

Vy ale nejste úplně první, kdo s něčím takovým přišel?
Ano, jaderné výtopny tu byly už v sedmdesátých letech, například ve Švédsku. Ale kvůli tehdy levnému plynu nebyly konkurenceschopné. Naše výhoda oproti tehdejším projektům je v tom, že my využíváme „použité jaderné palivo“ a to využíváme znovu. A v podstatě ho recyklujeme a dokážeme z něj dostat další energii. To dosud nikoho nenapadlo.

Jak je daleko k tomu, aby začal nějaký Teplátor fungovat?
Ještě nikde nestojí. My jsme ve fázi koncepčního designu. Míříme k výběru lokality pro umístění, o čemž nyní jednáme se všemi velkými teplárenskými společnostmi v Česku. Pak se vytvoří takzvaný „basic design“, u něhož už lze požádat o licenci na jaderné zařízení.

Kdy bude Teplátor hotov?
V roce 2028 by měl být v provozu Teplátor s nižším výkonem, o čtyři roky později výkonnější varianta. V tom jsou zahrnuty i dva roky pro získání licence od státních úřadů. Je to výrazně kratší doba než na nový reaktor v Dukovanech.