Zdaleka ne všechny kraje v České republice disponují specializovaným onkogynekologickým centrem. Kraj Vysočina se pyšní tím, že v Nemocnici Jihlava takové vysoce specializované pracoviště mají.
„Onkogynekologické centrum naší nemocnice je důležitou součástí Komplexního onkologického centra, které ženám umožňuje přístup k diagnostické, operační i následné péči, a to na velmi vysoké úrovni. Využíváme nejmodernějších přístrojů, což v praxi přispívá ke zdokonalení péče o naše pacientky,“ zmínila primářka Gynekologicko – porodnického oddělení jihlavské nemocnice Petra Herboltová.

O založení onkogynekologického centra v Jihlavě se zasadil zkušený porodník, gynekolog a onkogynekologický operatér, profesor Aleš Roztočil.
„Myslím si, že je to správná cesta. Onkogynekologické centrum má daleko více zkušeností s onkogynekologickými operacemi než ostatní nemocnice v regionu, kde tyto výkony neprovádějí v tak hojném počtu jako u nás. Na našem pracovišti provedeme za rok přes devadesát onkogynekologických operací. Nejčastěji operujeme karcinom děložního těla, což je obecně nejčastější karcinom u žen. Na druhém místě jsou to operace karcinomu vaječníkua třetí pak operace karcinomu děložního hrdla,“ vyjmenoval.
Jak eurofondy pomáhají ve zdravotnických zařízeních?
Na dotaz, zda jsou některé nejmodernější metody či postupy pro jihlavské onkogynekologické centrum nedosažitelné, kroutí hlavou: „Ne. My máme k dispozici veškeré metody a přístroje, které jsou v současné době v léčbě onkogynekologických pacientů potřebné a splňují požadavky. Špičkovou výbavu jsme pořídili i díky evropské dotaci.“
Vrchní sestra Centrálních operačních sálů a sterilizace Magdaléna Vojtěchová jej pohotově doplnila: „Z evropské dotace ve výši přes padesát milionů korun jsme zakoupili nejen magnetickou rezonanci, která je součástí celého onkogynekologického komplexu, ale také například laparoskopickou věž, detekující nádory v uzlinách. Z uvedených peněz jsme vybavili operační sály novými svítidly, polohovatelným operačním stolem, pořídili myčku chirurgických nástrojů a nové nástroje pro operativu.“
Nepodceňujte prevenci, apelují na ženy
Podle Aleše Roztočila dávají jihlavskému onkogynekologickému týmu nejvíce zabrat zdlouhavé komplikované zákroky. „Bývají to nejzávažnější operace, kdy kvůli rozsáhlým karcinomům musíme pacientce odstranit dělohu, pochvu, močový měchýř i poškozenou část střeva,“ popsal.
Podívejte se na Mapu projektů EU
Aby takových náročných operací ubylo, uvítal by, kdyby ženy více dbaly na prevenci. „Apeloval bych na ženy, aby nepodceňovaly mamografické vyšetření. Mamograf a ultrazvuk jsou schopny odhalit i milimetrové nádory v počátečních stádiích, kdy je ještě absolutně nelze nahmatat při samovyšetření prsou. Díky pravidelným mamografickým vyšetřením v naší republice sice prudce vzrostl počet odhalených případů onkologických pacientů, ale na druhou stranu zase obrovsky klesla úmrtnost,“ zdůraznil Roztočil s tím, že podobné úspěchy jako mamografický screening sklízí i vakcinace.
„Právě očkování snižuje počty pacientek se zhoubným nádorem děložního čípku,“ upozornil.

Poukázal, že se často setkává s tím, že ženy v pokročilejším seniorském věku zanedbávají pravidelnou gynekologickou preventivní prohlídku. „Většinou nám tyto ženy přiznají, že na prohlídku nechodily, protože necítily, že by je něco bolelo nebo jim bylo nějak špatně. Bohužel pak k nám dorazí ve stadiu, kdy už jim nejde příliš pomoci. Kdyby přistupovaly k pravidelné preventivní prohlídce jako k samozřejmosti, nemusely by být následky tak fatální,“ míní Roztočil.
Projekt v číslech: Nemocnice Jihlava
Jelikož prožil dlouhá léta v zahraničí a coby poslanec navštívil řadu zemí v Evropě, může srovnávat českou onkogynekologickou péči s tou zahraniční. Zmínil: „Ve Stockholmu jsem se od tamní ministryně zdravotnictví dozvěděl, že jsou u nich velmi rádi, když mohou pacientku odoperovat za tři měsíce od stanovení diagnózy onkologického onemocnění. Nedovedu si představit, že bychom něco takového řekli ženě u nás. Od stanovení diagnózy do vyšetření to trvá maximálně čtrnáct dní. I v době covidu je u nás pacientka do dvou týdnů odoperovaná. Byť to my Češi zevnitř naší země sami tak nevnímáme, máme zdravotnictví na vysoké úrovni.“
Aleš Roztočil: Začátky byly hodně složité
MUDr. Aleš Roztočil, CSc. je zakladatelem Onkogynekologického centra Nemocnice Jihlava.Již více než desítku let funguje v Nemocnici Jihlava specializované Onkogynekologické centrum. Díky dotaci z fondů EU si toto pracoviště pořídilo špičkové vybavení. Zakladatelem jihlavského centra je zkušený onkogynekolog, profesor Aleš Roztočil. V rozhovoru přiblížil, jak se z jejich centra podařilo vybudovat pracoviště, kde provádějí na vysoké úrovni nejnáročnější onkogynekologické operace.
Jak dnes zpětně nahlížíte na počátky onkogynekologie v jihlavské nemocnici?
Ty byly opravdu hodně složité. Když jsem do nemocnice nastoupil, tak tu fungovalo jen základní gynekologické a porodnické oddělení bez další specializace. Zjistil jsem, že máme hojný počet pacientek s onkologickým onemocněním. Připadalo mi tehdy logické, že nežli je odesílat do Prahy či do Brna, bylo by lepší, kdyby měly péči a léčbu ve svém regionu, tedy v jihlavské nemocnici.
Šlo přitom nejen o onkogynekologickou péči, ale i o onkologickou, aby mohly dostávat chemoterapii a radioterapii, která v nemocnici sice již fungovala, ale pro jiné obory. Přesvědčovat a lobbovat stálo hodně sil.
S nynější primářkou našeho oddělení MUDr. Petrou Herboltovou jsme v roce 2016 získali specializovanou způsobilost (atestaci) pro obor onkogynekologie. Naše nemocnice tak mohla získat statut plnohodnotného onkogynekologického centra.
Jaký to mělo dopad na jihlavskou nemocnici a potažmo její pacientky?
Splňovali jsme veškeré podmínky pro provoz onkogynekologického centra, jež má jako jediné v našem kraji právo zajišťovat onkogynekologické operace. Soustředění pacientek s onkogynekologickou diagnózou z regionu do jednoho specializovaného centra napomohlo k tomu, že náš personál mohl získat mnoho potřebných zkušeností. Díky tomu u nás dnes realizujeme i ty nejnáročnější onkogynekologické operace.
A tím, že jsme měli status onkogynekologického centra, jsme mohli požádat o dotaci z Evropské unie týkající se onkogynekologických center. Prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu jsme získali v roce 2018 dotaci, která činila kolem 51 milionů korun. Celkové náklady na modernizaci a obnovu přístrojového vybavení onkogynekologické péče v naší nemocnici vyšly na šedesát milionů korun.

K čemu jste zmíněnou evropskou dotaci využili?
Pořídili jsme z ní spoustu věcí. Nejdražším přístrojem byla magnetická rezonance, která stála pětatřicet milionů korun. Ze zbývajících peněz jsme si špičkově vybavili pracoviště – počínaje ultrazvukem přes laparoskopickou věž, až po celou řadu nástrojů nezbytných pro onkogynekologické operace.
Jak se podle vás vaše onkogynekologické centrum za ta léta od svých počátků posunulo, pokud jde o výkony?
Od počátků našeho centra do současnosti jsme se posunuli neuvěřitelně kupředu. Byť jsem ještě před svým příchodem do jihlavské nemocnice v tomto oboru řadu radikálních onkogynekologických operací provedl, nebyla to tehdy běžná součást mé práce. V začátcích jihlavského onkogynekologického centra jsme proto každé odstranění lymfatických uzlin prováděli s největší opatrností a respektem. Teď už jsou tyto operace pro nás běžné.
Rutinní onkogynekologickou retroperitoneální operativu, tedy tu, která se provádí v místech za pobřišnicí, zvládáme velice dobře. Běžně používáme ultramoderní detekce sentinelových uzlin a suverénně provádíme kupříkladu radikální onkogynekologické operace vaječníků. Mohu říci, že snad neexistuje výkon, který bychom museli poslat na vyšší specializované pracoviště z Jihlavy jinam. Pacientky ve zdejším kraji tak mají péči v onkogynekologii na nejvyšší úrovni, kterou jim ženy z mnoha jiných krajů mohou závidět.