V napjaté situaci, kdy o víkendu málem uspěl puč žoldácké skupiny wagnerovců a jejich velitele Jevgenije Prigožina proti Kremlu, jednali v pondělí ministři zahraničí států Evropské unie o dalším postupu vůči Rusku. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) se shodli na tom, že pokus o převrat ukazuje na slabost režimu Vladimira Putina. „Nějaké pokračování ještě bude, i když ne možná tak dramatické, jak jsme to sledovali o víkendu,“ komentoval jednání Lipavský.

Členové Wagnerovy skupiny se připravují k návratu na svou základnu 24. června 2023 v ruském Rostově
Byli jsme určeni na porážku. Prigožin po odmlce zdůvodnil tažení na Moskvu

„Na debatě zaznívaly především výzvy ke zdrženlivosti. Na druhé straně si všichni uvědomují, že to, co se odehrálo, není vůbec normální, že vnitřní bezpečnost Ruska byla vážně narušena,“ řekl ministr. „Ale zájem zemí Evropské unie směřuje především k naší vlastní bezpečnosti, k podpoře Ukrajiny. Nikoli se nějakým způsobem zapojovat, nebo komentovat dění v Rusku,“ dodal Lipavský.

Země Evropské unie také probíraly vliv napětí v Rusku na bezpečnost tamního jaderného arsenálu, který je jedním z největších na světě. „Jaderné zbraně jsou velmi citlivě sledovanou záležitostí,“ řekl ministr.

Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se ministři zahraničí na jednání v Lucemburku shodli, že pokus o převrat ukazuje na slabost režimu Vladimira Putina.Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se ministři zahraničí na jednání v Lucemburku shodli, že pokus o převrat ukazuje na slabost režimu Vladimira Putina.Zdroj: Deník/Luboš Palata

Severoatlantická aliance má připraveny plány na různé scénáře jejich použití či zneužití, které kolem ruských jaderných zbraní mohou nastat. Česko jako členský stát NATO má v tomto smyslu nejvyšší možnou míru bezpečí, jakou můžeme v tomto světě mít,“ uklidňoval po jednání v Lucemburku Lipavský.

Nový balík sankcí proti Rusku

Diplomaté, kteří se účastnili jednání, ale zároveň dodávají, že mnoho otázek kolem víkendového pokusu o puč zůstává otevřených a čekají na objasnění. Celkově lze ale i podle Lipavského říci, že vývoj směřuje ke konci války. „Má dovolená na Krymu se přiblížila,“ uvedl k tomu s nadsázkou Lipavský.

Jevgenij Prigožin
Ruská armáda zaútočila na Wagnerovce, uvedl Prigožin. FSB ho začala vyšetřovat

Ten před časem uvedl, že se na poloostrov hodlá vydat hned poté, co ho Ukrajinci osvobodí od ruské okupace, která trvá už od roku 2014. O tom, že to není zcela nereálné, svědčí informace z minulých dnů, podle nichž se ukrajinské armádě podařilo obsadit některá území na východě země, které Rusko okupovalo stejně dlouho jako Krym.

Závěrem pondělních jednání v Lucemburku je, že Evropská unie musí ještě zvýšit tlak na Kreml a navýšit vojenskou pomoc Ukrajině, aby se doba, kdy Ukrajinci osvobodí všechna Ruskem okupovaná území, přiblížila rychleji. Proto byl v Lucemburku definitivně přijat jedenáctý balík sankcí EU proti Rusku. Ten například zakazuje všem tankerům, které budou přistiženy při transportu ruské ropy, vjezd do všech přístavů zemí Evropské unie.

Zdroj: Youtube

„To by mělo dál ztížit export ruské ropy a praxi, kdy se z jednoho tankeru na druhý přečerpávala na otevřeném moři,“ uvedl jeden vysoký západní diplomat.

„Já jsem také spokojen, že je na sankčním seznamu celá řada dalších lidí, kteří se podílí na ruské agresi proti Ukrajině,“ dodal k tomu Lipavský.

Další miliarda z EU na zbraně a munici Ukrajině

Velice důležitým krokem bylo také navýšení zbrojní pomoci EU Ukrajině přes Evropský mírový nástroj (EPF), který slouží k proplácení dodávek zbraní členskými zeměmi a nákup munice a zbraní pro Ukrajinu ze třetích zemí. Česko samotné už dostalo z Bruselu za své dodávky zbraní Ukrajině z tohoto fondu stovky milionů korun.

Příslušníci Wagnerovy skupiny. Ilustrační snímek
Bez prolití krve? Při vzpouře wagnerovců zemřelo 13 ruských pilotů, tvrdí server

Jenže peníze, které byly na tento účel v Bruselu připraveny, už pomalu docházejí, a tak se členské státy v pondělí v Lucemburku dohodly, že navýší v příštích čtyřech letech tento fond o 3,5 miliardy eur (asi 83 miliard korun). Česko tak bude muset přispět několika sty miliony korun ročně. Je pravděpodobné, že Praze se celá suma, anebo většina, vrátí v podobě proplacených dodávek českých zbraní Ukrajině. Podle Lipavského by i proto neměl být problém tyto peníze v rozpočtu najít.

„Vláda se jasně shoduje, že podpora Ukrajiny je pro Česko jasná priorita,“ uvedl Lipavský. Podle některých úvah by peníze mohly jít například z navýšeného rozpočtu ministerstva obrany a započítat se do zákonem zakotvených dvou procent HDP na obranu.

Maďarský odpor slábne

Na druhou stranu se v pondělí v Lucemburku nepodařilo přesvědčit Maďarsko, aby odblokovalo výplatu 500 milionů eur (asi 12 miliard korun), které jsou osmou tranší peněz ze zmíněného fondu EPF. Důvodem je, že největší maďarská banka OTP, která stále působí v Rusku, je na ukrajinském seznamu bank podporujících ruskou agresi.

„Jsme připraveni změnit názor, pokud Ukrajinci ukončí tento směšný stav, kdy největší maďarská banka je na seznamu mezinárodních sponzorů války,“ řekl v Lucemburku šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó.

Evropská čtvrť v Lucemburku, kde se konalo zasedání ministrů zahraničí EU.Evropská čtvrť v Lucemburku, kde se konalo zasedání ministrů zahraničí EU.Zdroj: Deník/Luboš Palata

Podle jednoho z diplomatů, který byl přítomen jednání, ale celkově maďarské komplikace evropské pomoci Ukrajině slábnou. „Maďarsko, které je ve složité finanční situaci, si uvědomuje, že bude potřebovat pomoc Unie. Premiér Viktor Orbán si k ní nechce zcela zabouchnout dveře,“ uvedl tento západní diplomat.