Ukrajinu všemožně podporujeme, chceme aby vyhrála svoji spravedlivou válku nad ruským agresorem, ale ukrajinské obilí na evropském trhu v žádném případě nechceme. To bylo obsahem dopisu premiérů Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska a Bulharska předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové z konce března.

„Jsme připraveni pomáhat, odebírat toto (ukrajinské) obilí a vyvážet jej do Afriky. Ale nesouhlasili jsme a nesouhlasíme s tím, aby toto obilí skončilo na polském a na rumunském trhu, protože stejný názor měl rumunský prezident a premiér, když jsem o tom s nimi hovořil,“ uvedl hlavní iniciátor dopisu polský premiér Mateusz Morawiecki.

Sklad obilí na Ukrajině na snímku z 9. srpna 2022
Obilná dohoda byla prodloužena. Moskva a Kyjev se ale neshodnou o kolik dní

K tomuto tlaku se přidal i slovenský premiér Eduard Heger, který o tom jednal přímo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským před několika dny na své návštěvě Kyjeva. „Cílem zřízení zelených koridorů na vývoz ukrajinského obilí nikdy nebylo, aby toto obilí zůstalo v Evropě. Obilí vyvezené do Evropy totiž potom chybí v Africe,“ tvrdil novinářům ve vlaku z Kyjeva Heger. Tečku za celým problémem pak prozatím udělal polský zákaz dovozu ukrajinského obilí do půlky roku.

Ten byl předjednán se Zelenským na návštěvě Varšavy před Velikonocemi. „Nalezli jsme východisko. V nejbližších dnech, týdnech vyřešíme všechny záležitosti,“ řekl tehdy Zelenskyj. „Mezi tak blízkými partnery a přáteli, jakými jsou Polsko a Ukrajina, nemohou být problémy.“

Kyjev zlevnil rohlíky

Ukrajina byla před ruskou agresí jedním z největších vývozců zemědělské produkce na světě. Ukrajinský vývoz obilí, slunečnice a kukuřice ve výši několika desítek miliard eur byl jedním z motorů ukrajinské ekonomiky. Po ruské agresi se vývoz loďmi z přístavů u Černého moře zastavil. Evropská unie proto souhlasila s umožněním vývozu ukrajinské produkce přes členské země a tamní přístavy a zrušila na zemědělskou produkci z Ukrajiny cla.

Problémem bylo, že se díky tomu na území EU dostala pšenice, která byla prodávána na přibližně poloviční cenu, než byla cena pšenice na unijním trhu. Výdělek byl tak obrovský, že se v rozporu s dohodami rozběhl masivní obchod a u unijních potravinářských koncernů skončilo odhadem nejméně několik milionů tun především ukrajinské pšenice, původně a oficiálně určené na vývoz do třetího světa.

Ministerstvo chce řešit vysoké ceny potravin v obchodech. Do boje hodlá vyslat takřka všechny kontrolní složky státu, ilustrační foto
Boj proti drahým potravinám? Zastropování Nekula odmítl, nasadí armádu špionů

To srazilo ceny obilnin na unijním trhu a vyvolalo obrovské protesty zemědělců od Polska až po Rumunsko. Na trh s potravinami v Unii to však mělo blahodárný vliv, který dal možnost začít do nebe stoupající ceny potravin zase snižovat.

Pro české spotřebitele je v pátek vydaný polský zákaz dovozu ukrajinského obilí špatnou zprávou. „Rozhodnutí Varšavy pozastavit dovoz ukrajinského obilí tak bezprostředně umožní i českým zemědělcům žádat vyšší ceny,“ uvedl na serveru Newstream ekonom Lukáš Kovanda. „Relativně dražší tak v tom důsledku bude v České republice také mouka a pečivo. Případně i další výrobky typu masa,“ dodává.

Problém rozšíření

Současná krize kolem ukrajinské zemědělské produkce však odhalila vážnější problém, který vznáší otazník nad samotným rozšířením Evropské unie o tuto zemi. Odborníci už při podání přihlášky Ukrajiny loni na konci června upozorňovali, že případný vstup země do Unie musí být provázen zásadní změnou systému zemědělských dotací. Ty jsou největší položkou rozpočtu Unie.

Po vstupu zemědělsky výkonné a přitom relativně chudé Ukrajiny by musely být výrazně navýšeny, což jde proti smyslu reforem fungování v posledním desetiletí. Ostatně už nyní musel eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski poslat v přepočtu 1,3 miliardy korun mimořádné pomoci do zemí sousedících s Ukrajinou, aby uklidnil „obilnou krizi“.